Symfonie strachu

Španielsky režisér Eugenio Mira si pozrel Schumacherov snímok "Telefónnna búdka" (Phone Booth), zavolal hobitovi Elijahovi Woodovi, obliekol ho do smokingu, posadil za klavír a začal točiť nehorázne napínavý, coolový, tajomný, mysteriózny thriller. Mne sa to však zdalo celé akési prvoplánové, neoriginálne a do značnej miery aj poriadne nudné. Nie som zrovna priaznivec klavírnych koncertov, takže počúvať viac ako hodinu v jednom kuse bušenie do klavíra bolo pre mňa takmer neznesiteľné. Nech sa na mňa nikto nehnevá, ale ja filmu "Symfónia strachu" (Grand Piano) viac ako dve hviezdičky veru nedám. ** (28.03.2020)

Tento snímek jsem chtěl původně vidět hlavně kvůli Elijah Woodovi, ovšem má očekávání se ještě mnohem více zvedla při zjištění, že za scénářem k tomuto filmu stojí Damien Chazelle, tvůrce jednoho z mých nejdokonalejších filmových zážitků, Whiplash. Nakonec ale bohužel až o takovou pecku nejde, jelikož celá zápletka až příliš okatě pomrkává po Schumacherově Telefonní budce, jen s tím rozdílem, že je mnohem hůře zpracovaná, a to jak ve smyslu vyšponovaných dialogů, tak postupné gradace, napětí, ale především významu celé té hry mezi postavou klavíristy a vyhrožujícím telefonistou, kdy se hlavně závěr v podstatě zvrhne jen v tuctový thriller, s hodně nenápaditou, obyčejnou pointou. Tvůrci zde navíc nikterak nezapojili atmosféru, která by jistě též pozitivně přispěla k lepšímu výslednému dojmu a vytknout musím i pár vážně naivních scén, které filmu také dost ublížily. Co se jinak obsazení týče, Elijah bude mlaďounce vypadat snad ještě i v šedesáti, každopádně svou roli zde zvládl poměrně přesvědčivě, ovšem zklamalo mě (ne)využití Johna Cusacka, na kterého jsem se též těšil, nicméně ve filmu hraje především jen jeho hlas. Celkově se ale zkrátka jedná o takový poměrně nevýrazný thriller, který sice určitě nenudí, zároveň ho ale nemá naprosto co vytáhnout z onoho pomyslného, obyčejného průměru. (28.01.2021)

Nesporný milovník hudby Damien Chazelle si stejně jako v La La Landu vyhrál s odkazy na filmy jiných tvůrců. Jeho dialogy jsou vtipné, námět chvílemi sice malinko připomíná Sedmý terč, ale scénář má švih. Vše výborně funguje až do chvíle, kdy Tom nechá zpívat svoji ženu. Pak se najednou přesuneme do špatného akčního béčka a koukáme na jedno tupé klišé za druhým. Vše je korunováno neprůstřelným Tomem, který po pádu z mnohametrové výšky mírně kulhá. V každém případě si nyní budu raději dávat pozor na klavíristy, ovládají evidentně různá bojová umění, umí létat a jsou neprůstřelní. Damiene, Damiene, máte takové pointy zapotřebí? No nemáte. Už chápu, proč jste si to nechtěl režírovat sám. (17.09.2020)

Už podle traileru šlo lehce usuzovat, že se budeme pohybovat na úrovni béčkového thrilleru. Průběh filmu už mne jen v tomto utvrdil. Netvrdím ale, že jsem se nebavil. Rozhodně originální příběh, toho si cením. To zpracování už trochu pokulhávalo, ale na ten průměr to stále je ocenitelné. Elijah Wood se do role dokonale hodil, chudák John Cusack si zahrál jen pár minutek a pak se rozbil o piáno. Také zajímavé, že ubohého snipera pád zbrzdí klavír a zemře, kdežto malý Frodo dopadne "natvrdo" a odejde jen se zlomenou nohou, asi osud. Osudově dávám 50% (21.03.2014)

Scenárista zřejmě viděl TELEFONNÍ BUDKU a bezprostředně poté ho přítelkyně vytáhla na koncert klasické hudby, který ho moc nebavil a tak na něm popustil uzdu své fantazii. Bohužel ji na jednu stranu popustil až moc (zápletka je tak přitažená za vlasy, že film prostě nelze brát vážně), na druhou stranu málo (ohrané zvraty), takže režisér i kameraman se mohli snažit jak chtěli, ale bojovali předem prohraný boj s těžce béčkovým scénářem. (02.05.2014)