Star Trek: Do neznáma

Nejvtipnější a nejakčnější z (nejen?) nových Star Treků může na první pohled trochu kazit velmi jednoduchá zápletka. Ovšem když si divák uvědomí, jak moc připomíná půvabné zápletky původního seriálu, a když si to spojí s Kirkovým pocitem "cítím se jako v seriálu", o němž se v úvodu svěřuje svému deníku, je téměř jisté, že to všechno byl úmysl dobře se bavících tvůrců. O co totiž jde novému Star Treku především, jsou postavy, a tady vyhrává na celé čáře. Kirk je ještě "Kirkovatější", k čemuž mu dopomáhá i retro účes, ze Spocka a Kostry se konečně stala výborná dvojice, Scotty, Čechov (Antona Yelchina je taková škoda), Uhura i Jaylah, každý má své místo a zejména v té části, kdy jsou rozděleni, není ani jeden z nich nezajímavý. Z toho, jak nesmírně dostane Enterprise na frak, až zamrazí, naopak snad každý vtip je opravdu vtipný a nikdy nepůsobí ani trochu nuceně (díky, Simone Peggu, vím, že je to hlavně tvoje zásluha). Triky asi nemá smysl chválit, ale opět musím vyzdvihnout hudbu Michaela Giacchina, mého nejoblíbenějšího skladatele současné generace. Povedlo se. (19.08.2016)

Třesoucí se kamera, sklouzávání k infantilitě, nezajímavé postavy (čest výjimkám jako doktor Bones), hromada samoúčelné akce (motorka, Beastie Boys zastavující mimozemský útok) a co je nejhorší, už ani pubertální fixace Jimba Tiberia Kirka na velitelské křeslo není to, co bývala.. Z roztomile naivní série plné humanistických ideálů udělali spotřební zboží, ke kterému není nejmenší důvod se vracet. Live long and prosper. Už platí jen to druhé a ještě k tomu v ekonomickém významu slova.. A mimochodem, hrozně mě fascinuje, jak se nyní úzkostlivě dbá na politickou korektnost a přitom je za tím tolik farizejství. Třeba v posádce Enterprise můžete být jakékoliv národnosti, náboženství a barvy pleti, můžete být registrovaný partner či suchopárný stalker s kastrolem na hlavě, ale pokud máte nad padesát, jste odepsaný.. (04.12.2017)

Třetí Star Trek a podle tržeb je klidně možné že na nějakou dobu poslední. Vlastně nejen podle tržeb. Výsledek je totiž dosti bezradný. Záhadný záporák je vlastně jen další z řady blbečků, kteří mají za cíl jen vyhladit lidstvo. Takže opět někdo komu vlastně ruplo v bedně a chce jen prostě zničit svět. Tahle (ne)motivace je už vyluhovaná častěji než pytlík čaje v komunistických hostincích. Také postavy už nemají moc co hrát, kam se hnout (šokující zjištění že Sulu je gay), takže sledujeme pobíhání, poletování, akci a zase akci. Tenhle díl nás nikam neposunul a navíc nudil. 50% a to jsem ještě hodnej. (20.10.2016)

Možná nejpromyšlenější scénář série zabitý žokejem akčních dostihů, kdy ten rutinní vodopád atrakcí trávíte povětšinou tím, že smutně vzpomínáte na časy, v nichž bohatě stačily dvě velké destrukční akce a zbytek si vystačil s vymakanými postavami a nenuceným humorem. Jedna vtipná replika o stalkingu a tucet rychlých a zběsilých ‚copy & paste‘ záběrů na sto dvacet minut času. Jasný aspirant na TOP 5 blockbusterových shitů roku. (21.09.2016)

Tak se nám Stártrek vrátil z temnoty prdele, kam degenerativně pokroucenou posádku lodi Entršajs ve druhém díle poslal Džejdžej, aby z něj udělal nudný maglajz rodinných hovnot a otravnou kvintesenci kýčovitých existenciálních pouťových mouder pro hloupé náctileté ufony. Nyní je zase tím starým dobrým Stártrekem, jak ho mají mazlíčci rádi, jenž se již několik generací stará o hladký průběh mnohočetných milostných eskapád s pravačkou všem těm krásným a oduševnělým krutohustým nabíječům, neodolatelným proutníkům a sexuálním predátorům. Ahoj Dárkbobíku! Tento díl přinutil k warpovému „pohonu“ i mě. Prostě paráda, Šimone! Sympatičtí herci, dělající humory, hnusní emzáci, dělající bordel, hutný přímočarý děj, nonstop akce v okorvoucích kulisách, a i trocha toho překvapivě perverzního mezidruhového vzrušení, protože když se alžírská cigoška napatlá moukou a pokeruje si xicht, stává se natolik apelující, až má jeden chuť zasunout palivovou tyč do plasmového reaktoru. Totálně kůl je tu dokonce i uječené přednášení Bísty bojs, neposlouchatelné tak, že je během chvilky schopno zdecimovat jindy neporazitelnou mimozemskou invazní flotilu. A tak jediné, co mě opravdu velmi rozhodilo a znepokojilo, je ta reálná vize globální katastrofy pro celý známý vesmír. Přitom to začalo tak nevinně. Na poručíka Sula prostě dolehla osamělost dlouhých intergaylaktických letů, při kterých byl neustále obklopen spoustou vyzývavých fešáků v pestrobarevných elasťácích, až se z toho vydal na jih. Tudíž si už v roce 2392 řiťopichové mediálně otevřeně adoptují lostomiloušké ťamaské holčičky, aby z nich naprosto, ale naprosto přirozenou výchovou a vzorem dělali vysrkávačky škeblí. Nejhorší je, že už to začíná jiskřit i mezi velením. Kapitán Krk tu místy vypadá, že by s chutí požvýkal špičky boltců svému prvnímu důstojníkovi, a i jindy bezemoční Spok dává nepokrytě najevo, jak by nebyl proti zasunout prostředníček s prsteníčkem do svého velitele a vystřihnul mu tam předpisový vulkánský pozdrav. No armabeton!!! Že by Entrprájs z tohoto jinak skvělého Neznáma mířil opět na misi do prdele? Na Gaytrek: Deep throat 69 už do kina určitě nepůjdu. (20.08.2016)