Reklama

Reklama

Osvobození

  • Sovětský svaz Osvoboždenie (více)
Sovětský svaz / Východní Německo / Polsko / Itálie, 1969, 5x90 min

Režie:

Jurij Ozerov

Hudba:

Jurij Levitin

Hrají:

Sergej Nikoněnko, Vladimir Samojlov, Jan Englert, Fritz Diez, Larisa Golubkina, Barbara Brylska, Daniel Olbrychski, Vasilij Šukšin, Vladimir Koreněv (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Pětidílná epopej Osvobození byla natáčena bez ohledu na rozpočet, aby bylo dosaženo maximálních historických i technických detailů. Například tanková bitva u Prochorovky byla natáčena dva měsíce. Dokumentární materiály ze sovětských, amerických, britských, německých a francouzských archivů ve spojení s hraným filmem vytváří unikátní divácký dojem. Ve filmu vystupují pouze reálné postavy a samotní vojenští poradci byli účastníci 2. světové války.

Jednotlivé částí: Osvobození I - Ohnivá duha (1967)
Osvobození II - Průlom (1968)
Osvobození III - Směr hlavního úderu (1970)
Osvobození IV - Bitva o Berlín (1971)
Osvobození V - Poslední úder (1971) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (84)

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Na čsfd je úžasné, že sa tu dá dobre zasmiať. Na komentároch špeciálne. Napríklad lubica1995 k tomuto seriálu píše: "Ťažko pridať hviezdičky. K vojnovým filmom mám rešpekt. Ale k Americkému pohľadu na ne....nie." Tak epopej natočená v roku 1969 v Sovietskom Zväze má vraj americký pohľad... Zaujímavý názor. Ale inak som čakal viac propagandy a bol som prekvapený veľkou kvalitou, precíznosťou, pekne sa tu dopĺňajú hrané scény s archívnymi. Našťastie to bolo točené už v období destalinizácie a tak tu nie je fúzatý tyran zobrazený ako neohrozený macho. Hoci k tomu, že nevymenil svojho syna za maršála nebolo povedané to hlavné. On síce povedal: „Nehodlám vymeniť vojína za poľného maršála. Nemám syna menom Jakov.“ Ale v skutočnosti nešlo o vojenský počin, len jednoducho svojho syna nemal rád, pretože si vzal za ženu židovku. Keď sa o tom Stalin ako zarytý antisemita dozvedel, zúril tak, že sa labilný Jakov v tom čase pokúsil o samovraždu. Guľka z jeho pištole ho len poškrabala, čo Stalin okomentoval len slovami: „Ten neschopák sa nedokáže ani zastreliť.“ ()

Dzin01 

všechny recenze uživatele

Tento "seriál" je obtížné hodnotit. Zásadní problém je, že ač se snaží tvářit, že je maximálně autentické, ve skutečnosti popis událostí je výlučně dán tehdejším ideologickým hodnocením. Proto se ve filmech na některých místech doslova lže. Takže z pohledu "dokumentárního" se jedná o dílko podřadné kvality, které nemá s relitou mnoho společného. Vyjmenovat potom všechny chyby by bylo velkým výkonem. Nadruhou stranu tak jak ukazuje film stále v Rusku dost válku na Východní frontě vnímají a tak máme alespoň pěkný přehled. Zhlediska popisu reality války z pohledu prostých vojáku Rudé armády je sytuace už lepší, ale opět ne nějak zásadně věrná. Ve filmu byly potlačeny prakticky všechny negativní aspekty, jako rabování ("braní suvenýrů"), loupení potravin ("babiččiny příděly") nebo znásilňování ("navazování styků s místními") a další. Zůstávají tu potom spíše jen drobné aspekty, které bylo možno popsat (např. nedostatečné zásobování pohonými hmotami a snaha je získat, což byla jedna z nejvtipnějších scén celé série). Takže zbývají válečné prožitky. Ty jsou zde podány velmi dobřě a ikdyž musí být stále zdůrazňována nadřazenost sovětských vojáků, Němci nejsou zase až tak tupí. Naopak mnohdy jsou velmi odhodlaní a bojovní. Právě v těchto chvílích mají jednotlivé filmy největší emoce a doslova uchvátí. Asi nejlépe to vynikne ve scénách s kurské bitvy, kdy posádky zničených tanků opustí své stroje a... ale nebudeme prozrazovat a potom sledování poutě odříznutých sovětských vojáků po překročení Dněpru. Pokud tedy odhlédneme od snahy "padělat dějiny", dostaneme poměrne silné dílo se spoustou výborných filmových momentů a rozhodně řadící se k tomu nejlepšímu, co vzniklo. Bohužel ty nepřevažují tolik nad tím ostatním, abych dal lepší hodnocení, než průměr. Pokud ovšem někomu toto nevadí, případně pokud se někdo chce jen podívat, jak v SSSR (a současném Rusku) běžně vnímají Velkou vlasteneckou válku, může si přidat minimálně další hvězdičku, možná i dvě. ()

Reklama

Real Tom Hardy 

všechny recenze uživatele

"A SINCERE DIPLOMAT IS LIKE DRY WATER OR WOODEN IRON." ----------- Všetko potrebné a dôležité zhrnul Arcoss vo svojom komentári (taktiež aj flanker.27) a myslím, že nemá cenu nič viac dodávať. Oslobodenie sa hodnotí veľmi ťažko, záleží na tom, ktorej strane mince divák verí. V prvých troch dieloch bola propaganda relatívne na uzde, v posledných dvoch sa odtrhla z reťaze. Odhliadnuc od nej sa jedná o výživný vojnový snímok, ktorý v mnohom predčí svojich západných kolegov a ktorý je slastnou básňou pre milovníkov filmov o druhej svetovej vojne. Dal by som za tri, no dávam napokon štyri hviezdy. Tri som dal už aj horším snímkom a navyše som veľmi rád, že som toto sovietske dielko mohol vidieť a celé schrúmať počas jednej vianočnej noci. Čas pri tom odsýpal až podozrivo rýchlo. ()

Georgex 

všechny recenze uživatele

Ruské veledílo na oslavu vítězství ve 2. světové válce, které se točilo bez ohledu na rozpočet a tento fakt je dost znatelný a v porovnání s ostatními válečnými filmy z této doby, Osvobození vyčnívá z davu. Bohužel ani tato série filmů se jako žádný z této destinace a doby nevyhl sovětské propagandě, ač ve výsledku to nehraje takovou roli jako u jiných válečných filmů z této éry. Celá série mně mile překvapila již od počátku, jelikož nabízela nezkreslený pohled na obě strany. Nesnažila se vyobrazit Němce jako válečné nýmandy, kteří se pod sílou Rudé armády rozklepou a zalezou zpátky do Německa, naopak nebojí se je ukázat jak při ofénzívě, před kterou se rozklepají sovětští vojácí, ukáže je při urputném zapálení ve snaze ubránit svoje pozice. Však sověti by byli sami proti sobě, kdyby v tomto filmu zpochybňovali sílu nepřítele, která byla znatelná a to sovětské vítězství ještě více vyzdvyhává. Dalším výborným plusem celé této série je pohled do "zákulisí" obouch stran, kde jednotlivý generálové probírají nadcházející taktiky a dobové hrané dokumenty nejdůležitějších událostí na obouch stranách až na malá zkreslení opravdu odpovídají skutečnosti. Naskytá se nám možnost sledování vývoje války ze všech stran. Film se také nesnaží zpochybňit podíl spojeneckých vojsk na západní frontě a dokumentárními vsuvkami nám vylíčí nejdůležitější okamžiky z této fronty. Obrovský obdiv si zaslouží tým, který vybíral herce do historických rolí, jelikož takovou podobnost všech historických postav v jiném filmu budeme hledat těžko, až neuvěřitelná je podobnost vládců jednotlivých zemí, kde jsem občas nevěřil, že se nejedná o reálné záběry. Výkony Fritze Diezla jako Hitlera jsou neuvěřitelné a jedná se snad o nejpodobnějšího představitele této zrůdy, kterou jsem viděl. Naopak vyobrazení Stalina jako chladného, rozumného a vše vědoucího je až strašidelné, když víte, co bylo za krutého diktátora, kde jeho naprosto nelogická rozhodnutí stála milióny životů. Vyobrazení přesnosti vojenské techniky je dalším nebývalým jevem, který ve filmech často chybí, použitá vojenská technika odpovídá reálným podobám a to víceméně platí i na straně Němců. Bohužel z bojovými scénami je to už horší, hlavně ty tankové vypadají spíš směšně. Na druhou stranu pěchotní souboje mají jistou kvalitu. Vezmeme-li v potaz, že v době natáčení filmů neexistovaly žádné digitální efekty, každý kousek na bojišti je odstřelován a vypadá to reálně, tak film nedopadl ani v této problematice špatně. Takový poslední díl je vygradování opravdu parádní, Náckové do posledních sil brání Berlín a urputné boje o každý metr jsou zde velice zdařile vyobrazeny. Film se bohužel neubránil takovým těm zfanatizovaným a heroistickým scénam, když stál Rus vs Němec, tak se Rus nebál smrti a když ho Němci chtěli propustit, radši se nechal zastřelit, sobouje, které vypadali leckdy komicky jak každý souboj vždy zvítězil Rus. Stejně tak vyobrazení přílišné lidskosti sovětských velitelů, kteří hnali do palby svoje vojáky, neodpovídá přesně skutečnosti a některé zvěrstva, co páchali vojáci Rudé armády jsou také zatajeny. Celkově se jedná o nejlepší hraný film mapující události na kruté východní frontě, které nejsou nijak výrazněji zkresleny, film nás seznámí i s pár vojáky, ale ti nedostali příliš prostoru a spíše se jedná o příběh celých armád. Vždy se mi líbilo jak americké filmy ukazovaly šíleně krutě válku na Západní frontě, ale ta s porovnání s Východní frontou byla procházkou Evropou, i když se nedá zpochybnit význam obouch front. Ztráty na jednotlivých stranách mluví za vše, co dala Evropě tato válka. Toto je snad jediný film, při kterém jsem dlouhé dny po shlédnutí váhal nad jeho hodnocením, nakonec jsem se rozhodl, že přes některé propagandistické prvky a občasnou nudu nemůžu dát této sérii více než 3 hvězdičky. Moje hodnocení 60% () (méně) (více)

p3tris 

všechny recenze uživatele

Ta všude vychvalovaná monumentálnost mě v žádném případě neoslnila tak, jako většinu ostatních. Na scéně se sice pohybuje velký počet tanků, ale spíš tak nějak zmateně jezdí sem a tam a mezi tím vybuchují pyrotechnické efekty. A jelikož se jedná dost často o typ T-55, spíš než druhoválečný film to připomíná nějaké cvičení Varšavské smlouvy. Nejhorší je ale do očí bijící propaganda a očividné lži. Báťuška Stalin je jakýsi vševědoucí geniální stratég, který k vyhrání války snad ani nepotřebuje štáb. Naproti tomu Churchill zase podlá krysa, která chce jen zabrat co největší část Evropy a nehodlá kvůli tomu zradit spojence. Sovětští vojáci jsou potom ctnost sama. Když se dostanou do Berlína, samozřejmě se podělí o jídlo i pití s trpícími domorodci. To je pak samozřejmé, že nemusí nikoho znásilňovat, ale fešné Němky jim skáčou sami do postele. Tedy skákaly by, kdyby jim idylku nepřerušil boj. Poláci a Sověti jsou největší soudruzi, jako by se v devětatřicátém vůbec nic nestalo. Ale největší korunu tomu nasadil komunista von Stauffenberg. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (21)

  • Na počátku 4. dílu jsou scény, ve které Hitler pověřuje Himmlera, aby přes prostředníka SS-Obergruppenführera Karla Wolfa vyjednal se západními Spojenci příměří. Vše se mělo odehrát před konferencí na Jaltě, kde na to potom Stalin upozornil Roosevelta a Churchilla. Celé toto je výmysl sovětské propagandy. Wolf sice vyjednával s Američany, ale až na samém konci války několik měsíců po Jaltě a ne o příměří na Západní frontě, ale o kapitulaci německých vojsk v Itálii. Ta potom nastala 29. dubna 1945. Vše se odehrálo bez vědomí jak Himmlera, tak i Hitlera, který podobné pokusy zakazoval a trestal. (Dzin01)
  • Německý filmový týdeník Die Deutsche Wochenschau, promítaný důstojníkům Wehrmachtu v kině ve druhém díle s názvem „Průlom“ nezachycuje ústup německých vojsk z Charkova, jak je uváděno. Na záběrech se totiž objevuje německý tank Tiger II Königstiger, který byl poprvé nasazen až v létě roku 1944 během vojenských akcí v Normandii. (vangobseck)
  • Natáčení probíhalo v podmínkách blízkých bojovým: štáb byl vybaven komunikačními prostředky a nad bojištěm kroužily vrtulníky, z nichž jeden nesl Jurije Ozerova. (sator)

Reklama

Reklama