The Baby of Mâcon
Das Wunder von Macon
Režie:
Peter GreenawayScénář:
Peter GreenawayKamera:
Sacha ViernyHrají:
Julia Ormond, Ralph Fiennes, Philip Stone, Don Henderson, Jessica Hynes, Bastian Pastewka, Jeff Nuttall, Dennis Rudge, Dela Maria Vaags, Kathryn Hunter (více)Obsahy(1)
V roce 1659, v zemi spravované prostomyslným a sadistickým vladařem, se odehrává příběh zázračného dítěte, které je zcela ovládáno jeho sestrou a mocnou církví. Podle původního záměru z roku 1986 chtěl Peter Greenaway pojednat DÍTĚ Z MACONU jako operu. I když se později rozhodl pro filmovou verzi, v konečném výsledku se výrazně uplatňují také operní prvky. Dílo je předvedeno jako velkolepé barvité divadlo s prologem, třemi dějstvími a s velkým finále. Děj se odehrává na jevišti barokního divadla a místy se přenáší do ulic města či do nedostavěné gotické katedrály. Základem je schéma "her o zázraku", jež byly v barokní době často uváděny katolickou církví s cílem oslabit reformační proudy. Ve zbídačelém městě se odporné stařeně narodí krásný chlapec. Její dcera dosáhne toho, že lidé uvěří na zázrak neposkvrněného početí, a vydává se za matku dítěte. Do města se načas vrací blahobyt. Dceřino rouhání a zpupnost však jsou brzy potrestány a po několikanásobné tragédii se opět vrací bída a neplodnost. Greenaway natočil působivé podobenství o zneužívání dětí, o moci církve, která ma "patent na zázraky", i o snadném ovládání zfanatizovaného davu. Ve formě výpravných obrazů, v nichž dominují statická seskupení četných postav, s bohatým hudebním doprovodem, s liturgickými a rituálními (někdy velmi krutými) obřady, s obratným využíváním iluzionismu a archetypálních kulturních prvků vznikla sugestivní podívaná s myšlenkovým nábojem. Zdá se že k dokonalosti dovdedený Greenawayův manýrismus zde má i jiný účel než pouze provokovat a šokovat. O tom ostatně vypovídá závěr filmu, naznačující ve zmnoženém efektu otázku, zda i my nejsme jen diváci a zároveň herci nějakého divadelního kusu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (47)
Brutální, odporné, deprimující, zvrácené, úchylné, naprosto nelogické. Asi jsem (promiňte mi ten výraz!) blbá, ale tenhle snímek ve mě zanechal více zlosti, nechutenství a odporu než příjemný kulturní zážitek. Ke všemu jsem asi přeci jen feministka - co to mělo být to několikáté znásilnění?! Ženy, radši bychom měly stát u plotny... ()
Asi nejlepší Greenaway. Jeho přetaženost až přepjatost se skvěle hodí ke zvolenému baroknímu slohu a tvrdému a údernému poselství. Tentokrát netřeba hledat symboly, o čem Díte z Maconu je, pochopíme okamžitě. Tím spíš se pak dá věnovat zajímavé struktuře, kde se hra mísí se skutečností, stejně jako se mísí lež s pravdou. 4 a 1/2 ()
Nesouhlas s kaygen.it, tenhle film je ještě méně normální než ostatní, a to je co říct. Jsou temné, neúrodné časy 17. století, nacházíme se v honosném divadle a sledujeme hru o narození dítěte, které navrátí kraji ztracenou prosperitu. Postupně je však stále obtížnější rozlišit, co je hra a co skutečnost...Greenaway údajně původně zamýšlel tento film jako operu, a i když od tohoto záměru nakonec (naštěstí?) upustil, řada operních prvků ve filmu zůstala. Rozhodně to není film pro každého, je velice náročný, brutální a depresivní. ()
Metaforicko-symbolický sugestívny výjav najhrubšej krutosti a násilia neskorého stredoveku v štyroch dejstvách a skvostnou výpravou na divadelných doskách - samo o sebe vynikajúce a nezabudnuteľné, no v rámci Greeawayovej tvorby jeden zo slabších kúskov - i keď post Peterovho najbizarnejšieho filmu mu právom patrí. ()
GREENAWAYOVSKÉ INICIALIZAČNÍ MYSTERIUM? Hned na začátku se nejspíš zeptáme: kde to jsme? V císařském Římě, gotickém chrámu barokní Evropy, u betlémských oslíků a volečků, v Lamartinově panteistickém Mâconu, na jiné planetě? Jsme v jakémsi "theatrum mundi minoris", v němž je svět a život pojímán jako divadelní hra, v barokní operetce s "prodejnými" rolemi (čím zápornější tím dražší), v níž některé překročí své meze (danými bohy) a jsou potrestány smrti (dcera matky dítěte, syn biskupův, kráva kardinál a samotné dítě). Občas se zde vynoří nějaká příběhová linka, vzápětí se však opět ponoří do fantasmatů Lacanovského "reálna" (viz Lacanův prostor daný souřadnicemi ISR - imaginárno, symbolično, reálno). Mysterium dítěte - stále se opakující - končí v jeho bezbřehé fetišizaci... Pozn 1: Greenaway chtěl některé scény natočit v kolínské katedrále. Když však, již v období příprav, dávaly v německé televizi The Cook, the Thief, His Wife & Her Lover, vydal arcibiskup okamžitě "inderdikt". Tyto scény se pak natáčely v "Oude Kerk" v Amsterdamu. Pozn. 2: Posedlost barokní hudbou a její minimalistickou modifikací sdílím rovněž. Zda hudbu k tomu to filmu složil Greenawayův dvorní skladatel Michael Nyman, nebo je poskládaná z děl barokních autorů (Purcell, Monteverdi, ...) těžko říct. Pozn. 3: Brzy budou Velikonoce, na Greenawayovi pašije ale nejspíš nepůjdu. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (3)
- Sacha Vierny soutěžil o cenu Zlatá žába polské Camerimage v kategorii nejlepší kamera. Ve stejné kategorii vyhrál katalánskou cenu Sitges. (Terva)
- Peter Greenaway soutěžil na Mezinárodním filmovém festivalu v Katalánsku o cenu Sitges u v kategorii nejlepší film. (Terva)
- Film byl v roce 1993 mimosoutěžně promítán na filmovém festivalu v Cannes. (Terva)
Reklama