Labyrint: Útěk

Snad svůj koment napíšu tak, abych nijak zbytečně nespoilerovala. Je fakt, že jsem příliš nepochopila smysl toho, proč přesně je tam zavřeli a nechali svému osudu. Snad se víc dozvím v pokračování, přesto cítím, že mě tím bližším neobjasněním jejich situace trošilinku rozladili, ale co už no ... To, co jsem na plátně viděla, bylo vcelku napínavé, tajemné, dobrodružné ale i smutné, kdy tím rozezněli mou citlivou strunu. Nikde jsem nenašla nudné místo, dokonce mě překvapili i tím, že tam zbytečně nenacpali sladkou romantickou zápletku tak obvyklou u amerických filmů. To je příjemné plus! Taky obsazení mladých herců se povedlo. Labyrint je jedním z mála teenagerovských filmů, který mě bavil. (27.09.2014)

Co je to Rmut? To je něco jako slizká Odula na baterky, s kovovýma nohama ze stavebnice Merkur. Co je to pakárna? Pakárna je ležet v noci pod hvězdnatým nebem v hamace, se zády zalomenými jak hřídel a bát se usnout, protože pak mě ta pitomá houpací síť zaručeně vyklopí na zem. A pokud i člověk usne, po půlnoci ho vzbudí strašidelné skřehotání, jak se za zdmi labyrintu mezi sebou páří Rmuti. Což nasere o to víc, že chlapcům z Plácku žádné páření nehrozí, leda tak mezi sebou. Ostatně, když jim jednou místo zásob výtah přiveze samici, stejně neví, co s ní. Smysl jejich životů totiž nespočívá v zakládání rodin, ale jen v pěstování mrkve a šprtání základních pravidel komunity, z nichž tři nejdůležitější jsou: Nelez do labyrintu, Nelez do labyrintu, Nelez do labyrintu! Přitom bludiště je to jediné, kvůli čemu má smysl lézt na to do kina. Na jeho stavbu bylo spotřebováno víc betonu, než na Gabčíkovo-Nagymaros a po dokončení museli filmaři ještě půl roku počkat, než jim to celé poroste břečťanem. Ovšem na finální zdůvodnění kdo labyrint postavil a proč v něm nechal jinochy běhat jak laboratorní krysy, na to bylo spotřebováno víc scenáristické demence, než na leckterý majstrštyk od Asylum. Nejvíc mě v závěru vystrašila šéfka ústavu (to je ta baba, co se ani neumí pořádně zastřelit) svým: "Je čas na fázi dvě". Úplně to vidím. V Labyrintu 2 naše přeživší mládežníky zavřou do repliky labyrintu v Knóssos a tam budou mít za úkol odchytit a rozdojit býka Mínotaura. (02.10.2014)

Prepracovaný komentár po občerstvení dojmov z filmu s jemnými spoilermi: "Vitaj, divák, toto je náš svet a toto sú jeho pravidlá. Dobre si ich zapamätaj, zakrátko ich začneme porušovať." Wes Ball a James Dashner dali vzniknúť trochu odlišnému dielku, ktoré zo záplavy priemerných adaptácií tínedžerských sci-fi/fantasy mierne vybočuje. A to v pozitívnom zmysle slova. Miesto toho, aby dej brzdili zbytočné prídavky v podobe nadbytočnej romantiky či zvetralých klišé situácií, sústredí sa film primárne na hlavnú líniu a do popredia stavia mysteriózno. Divákovi nie je dovolené dozvedieť sa nič nad rámec informácií, ktoré získava hlavný hrdina a musí sa tak absolútne spoľahnúť na iniciatívu protagonistov. Samotné prostredie - labyrint a "bezpečná zóna" - až do úplného konca neopúšťame a je dôsledne využívané na rozvíjanie vzťahov medzi postavami. Veľmi rýchlo sa prejaví chlapecká rivalita a boj o dominanciu, ktorý vyvolá príchod nováčika do malej komunity. Obzvlášť zaujmú dve veci. Za prvé, The Maze Runner sa očividne inšpiruje starogréckou mytológiou, konkrétne mýtom o Minotaurovi, z ktorého do značnej miery preberá prostredie a základné motivácie chlapčenských hrdinov. A využíva ich omnoho lepšie, než filmový Percy Jackson (ktorý na nich stojí). Za druhé, to, čo je pôvodne vnímané ako šialenstvo (spôsobené pohryznutím pavúka), sa postupne kryštalizuje do istej formy osvietenia. Pohryznutá obeť náhle precitne a v návale informácií a navrátených spomienok začne konať zdanlivo skratovo, avšak neskôr je tento dojem vyvrátený. Vo svete, ktorý sa riadi prísnymi pravidlami, sú jedinými rozumnými ľuďmi šialenci. Zároveň má film aj dostatok temnej atmosféry, uchádzajúce obsadenie a v závere hádže luxusnú udičku na pokračovanie. Je trochu škoda, že napriek tomu všetkému je dojem z neho len zľahka nadpriemerný. No na druhú stranu, je na pováženie, či som ešte schopný dobre posúdiť film, určený primárne mladšiemu publiku. 70% (16.01.2015)

Rozhodně se jedná o zajímavý a poutavý nápad s obstojným příběhem, za což si ale zaslouží obdiv spíše autor knižní předlohy. Autoři filmu si nicméně s jejím zfilmováním poradili velmi dobře (knihu neznám, jinak bych byl možná méně spokojený). Tajemnost a originální prostředí - to jsou největší lákadla. Se závěrečným rozuzlením jsem vcelku spokojený, je to sice trochu crazy, ale v rámci žánru dejme tomu... Herecky překvapivě v pohodě, myslel jsem, že budu mít s tou omladinou větší problém. Nejvíc mi asi vadily některý akční scény, a to kvůli rozklepanosti kamery a zběsilýmu střihu. Jsem docela zvědavej na pokračování... 80% (05.10.2014)

Fajn prekvapivý scenár. Na začiatku (podobne, ako hrdinovia) divák netuší, o čo ide. A postupne, spolu s nimi, rozpletá záhadu. Ktorú na konci nerozpletie, nakoľko máme dočinenia s filmom robeným ako počiatok plánovanej série, čiže odpovede na niektoré otázky sa síce dozvieme, ale na mnohé nie a vo finále sa objaví rad celkom nových! Posledný záber s vrtuľníkom síce diváka navnadí na dvojku, i tak sa mu ale na jazyku pravdepodobne objaví trpká pachuť. Plusom Labyrintu: Úteku je sympatický kasting, pôsobivá výprava tajomného, pravidelne sa meniaceho labyrintu, potešia tiež „príšery“ a príjemne ma zaskočilo, že to síce nie je druhý Boh múch, ale i tak je to nečakane temné, drsné a zomrie veľa postáv, vrátane takých, do ktorých by ste to nepovedali. Faktom však je, že zhruba od momentu, kedy zostal labyrint otvorený aj cez noc a všeličo z neho vyliezlo, išiel film nadol (isté veci majú dovtedy nepredstaviteľnú silu a rýchlosť a potom sa pred nimi stačí ukryť v kukuričnom poli, trocha si čupnúť a mať zapálenú fakľu?). A je lepšie nad tým (všetkým, ehm) nepremýšľať, pretože sa zaseknete už pri tom, ako niekto, kto si NIČ nepamätá (okrem svojho mena), vie čo i len/už len to, že ľudia sa delia na mužov a ženy. (20.06.2017)