Králové léta

Kdo záviděl dobrodružství Tomu Sawyerovi a Huckleberrymu Finnovi, bude mít k závisti nový důvod, neboť Joe i Patrick (Biaggio se, jakožto neinstitucionalizovatelné individium, nepočítá) si svoji krátkou svobodu užívají tak plně, jak to dovedou pouze děti... Kouzelný výlet do vakua mezi ztraceným dětstvím a dospělostí v nedohlednu, provázeného nejvyšším stupněm opovržení k osobám, které nazýváme rodiči i nejistotou ze sebe sama, kdy jeho první polovina je slastnou směsicí vzrušení, těšení se z přírody a radosti z volnosti, s kamerou oprašující vlastní, hluboko zapadlé zážitky z prázdnin, letních lásek a osobních rebelií, ač sarkasmus otce Toye byl už tak trochu přes čáru a humor Keenanových poněkud tlačený, zbytek filmového času jakoby přebíral nevyhnutelnost konce nového bytí a spolu s ním odkráčel do stavu nezáživného vystřízlivění... Sladký Nick Robinson, skvělý soundtrack, milé pokoukání. (30.12.2013)

vcelku příjemné drama s nádechem dětských (no.. spíš pubertálních) let, kterému jsem se po celou dobu spíš tak nějak bránil, ale během závěrečných minut mě stejně docela dojalo.. i přes tu relativně fajn strávenou hoďku a půl si ale divák z filmu prakticky nic nového neodnese a já si na tuhle podívanou za pár dní sotva vzpomenu.. silnější 3* (17.09.2013)

3 rošťáci, kteří uprchnou ze svých pěkných příbytků do srdce Zdejšího lesíku. BoybAnd sestávající z absolutního retarDa, ''autisty'' s Knírem na Stalina a jednoho solidnějšího jedince, který si jako jediný vrzne. Tento US-JUgend si splní pěkný dětský sen a se znalostmi pokročilého stavitelství si urobí domek v přenádherném koutku přírody. A ovšem, že to skončí tak jak to každý očekává, znásilněni a posléze snědeni fest nadrženým bobrem, který utekl z videoklipu od Hentai Corporation, když zpoza hrají Ecstasy of Gold ! 70% (04.12.2014)

Hodně příjemný film z odkazu Stand By Me s nechutně nakažlivou atmosférou. Mrzí měj en, že se to ke konci začalo snažit o něčem být, v důsledku čehož to přestalo být o tom zajímavém. Kdybych měl něco jmenovat jako problém, tak že "dětští" herci jsou o kus starší než postavy, které ztvárňují, což je rozhodně vidět a maličko to vytrhává z té klukovské naivity, která působí už trochu "uncanny". (09.01.2018)

Ještě teď, takřka v sedmadvaceti, mi příběh tří puberťáků v rozpuku dokázal jasně připomenout pocity z doby, kdy mi rodiče sem tam děsně pili krev "svou nevědomostí" a každý únik mezi moudré vrstevníky byl vysvobozením. Co si budeme povídat, občas mě to bere do dneška. Stejně tak mi dokázal připomenout všechny ty úniky do přírody a mimo civilizaci, kterých jsem si v minulých letech užila požehnaně. Připomněl mi, jak jsme si dokázali v pubescentních letech horoucně vyčítat, když se té naší vyvolené lásce líbil z party někdo jiný. A hlavně mi dokázal připomenout, že i bez mobilu, kompu, nebo televize bylo a především může být na světě krásně, stačí jen chtít. Kings of Summer jsou prostě ze všeho nejvíc lidským příběhem o odvaze, odhodlání a o duši. A jsou bohatí na inteligentní humor, který zahřeje. A takových příběhů není nikdy dost, kór když vás dokážou na devadesát minut vtáhnout tak, že se s nimi sžijete, až skoro zapomenete na ten svůj vlastní příběh. Paráda, za mě dokonce zábavnější než třeba Into the wild, Mud, či Perks, jejichž je tohle lepší kříženec. Taky jsme si kdysi chtěli postavit chatku, mno dodnes se nic nezměnilo, furt se nám na louce kousek za barákem válí jen jedny dveře a dvě prkna, dnes už krásně mechem prorostlé... 85% (29.12.2013)