Padesát odstínů šedi

Film bez děje, bez emocí, beze snahy vyvolat k postavám sympatie a uvrhnout je do jejich kontroverzního intimního vztahu daleko hlouběji, než jen sepsat povrchní sexuální smlouvu a nechat je párkrát zalaškovat v chladném luxusním sídle bez náznaku jakékoli erotické atmosféry. Tohle měl dostat onehdy do rukou Stanley Kubrick, jehož Eyes Wide Shut strčí jen kreativní prací s mizanscénou a precizním vedením "nadržených" herců tuhle bezpředmětnou ptákovinu hravě do kapsy. Zbytečný film bez jediné zapamatování hodné scény či tvůrčí obrazové myšlenky, která by rutinní dění na plátně alespoň nějak ozvláštnila a zvýraznila.. Dvě hvězdy výhradně za Dakotu, které lze její herectví uvěřit, a za dvě pěkně odvedené erotické scény, které když už nic, tak minimálně výstižně charakterizovali celou formální úroveň filmu - něco mezi snaživým uměleckým pohledem na NIC a povrchní prezentací NĚČEHO, co je pouze okrajově nakousnuto a uchytí se maximálně jako užitečná pomůcka pro studenty středních filmových škol... 40% (10.10.2015)

Z mého dlouhodobějšího pozorování ve svém okolí jsem vyrozuměl, že většina lidí, kterým se líbila kniha, líbil se i film. Komu se nelíbil román, neocenil ani filmovou adaptaci, avšak stejně jako všude, tak i zde se v obou případech najdou výjimky. Já se na 50 odstínů šedi podíval neposkvrněn četbou a zařadil jsem se do skupiny, kterou film neurazil a dokázala jej sledovat s určitým zaujetím. Lechtivé scény jsou tu ztvárněny poměrně vkusně, nepobouří a neurazí, což hodnotím kladně a herci spíš potěší. (24.11.2015)

Pred troma mesiacmi: nie ani za toho boha si to nepozriem. Nezaujíma ma to. Nie som predsa nejaký násť-ročný zasran, ktorý sa tu potrebuje vzrušovať nad nejakými odtieňmi. Šedými ešte k tomu. Či sivými ? Skratka päťdesiatimi! Ani ma nehne. Ne,ne. Neprehovoríš ma. Po troch mesiacoch: tak som sa k tomu konečne dostal a náhodou je to celkom slušné. Teda nie, že by to bolo dobré a zdravé, ale nie je to ani zlé a nekukatelné. Samozrejme v Unrated verzii je to pozeratelnejšie. Videl som už hocijaké čačky, mačky, sračky a zástrčky, ale toto ma celkom prekvapilo hlavne čo sa postav týka. Kopec filmov odhadnete dopredu, ale tu sa nielen režisérka, ale aj Danny Elfman snažili (a vytvorili) celkom zaujímavý (a miestami tak trochu záhadný) pár. Keď to porovnám s inými filmami, ktorých je milión a hrajú na tu istú notu, oceňujem iný prístup. A na dvojku sa neteším, ale keď mi príde k nohám, nebudem ju prekračovať. Obľúbený soundtrack: Shades Of Grey, Ana and Christian. 55% - 3* (18.06.2015)

I don't make love. I fuck. Hard. Kdo by to byl řekl, že z bestselleru Padesát odstínů šedi, který již od pohledu není a nebude kandidátem na Nobelovku a je určený spíše dámskému publiku, nebude Oscarový trhák? Božínku, to je tak překvapivé, že se z toho šoku nemůžu vzpamatovat! A co teprve zdejší páni kritici, kteří kvokají blahem nad létajícími auty v rychlém a zběsilém tempu, nad filmem, v němž se cvičená opice dostat do systému Interpolu za dvě sekundy a závěrem, kde na hlavního hrdinu čeká za rohem vždycky kozatá modelka. Takový film je nicméně pro nás, tupé slepice, až příliš intelektuální a inteligentní. Ale teď ve vší vážnosti - kdo nezkritizuje Padesát odstínů, jakoby nebyl. Kdo to nepovažuje za debilní, je sám debil. Osobně si myslím, že inteligentní člověk si vyvodí již z prvních řádků na čsfd (nebo na databázi knih, chcete-li) v jakém duchu film proběhne. Jenomže to by nebyli pánové s mindrákem z malého pinďoura, kdyby se nemuseli povznést nade všechny a nade všechno. Ovcovitost a pozérství lidí mě pravděpodobně nikdy nepřestane překvapovat. Zkopírujte pár slovíček z online slovníku, okořeňte to pár kundami a davy z vás budou šílet. Hm. Upřímně, film není ničím jiným, než klasickým hollywoodským produktem, s několika poplácáními a prsama navíc. A s absencí šťastného konce. Knižní předlohu jsem nečetla, ani mě nijak zvlášť nelákala. A účast Jamieho Dornana byla trochu zklamáním, protože díky The Fall vím, že má na víc. Do filmu jsem tedy nešla s vysokým očekáváním, ale závěrem můžu říct, že to bylo celkem milé překvapení. Troufám si říct, že nebýt špatně napsané hlavní hrdinky, byl by film opravdu hodně příjemnou jednohubkou. My ženský víme to, co žádný hodný Honza prostě nikdy nepochopí - záhadní a chladní muži nás přitahují jako magnet, protože sníme o tom, že takové zničené mučedníky napravíme právě my. Jakkoli nemožné to je, doufáme, že my budeme tou jedinou, která v něm probudí dobráka od kosti. To ale hlavní hrdinku neopravňuje, aby se chovala jako dvanáctiletá zamilovaná husa. U těch adolescentů jsou kousání rtů, hihňání v nevhodných situacích a hloupé otázky možná roztomilé, ale od studentky literatury je to nepřípustné a otravné. Škoda, protože bez tohoto typického klišé charakteru "neviditelné tuctovky" s mozečkem o velikosti hrášku by to překvapivě fungovalo. Mimochodem, moc mě potěšil odkaz na The Fall! "Provaz ,páska, kabelové svorky, vy jste úplný sériový vrah!"- "Dnes ne." (07.03.2015)

Velká nuda, ale filmařsky je to vlastně ok - všechno, co se tomu dá vyčítat (plytké charaktery, špatně vystavěný příběh, nezajímavá erotika), to vše je pouhým věrným odrazem samotné knihy. Sam Taylor-Johnson se s prázdnotou předlohy docela poprala a přestože ve filmu de facto o nic moc nejde, většinu času se na to nic slušně kouká. Herecky to bohužel příliš nefunguje (hlavně Dakota mi do role naivní školačky vážně nesedla, ale i Dornan je na nejvíc sexy muže málo nadsamec) a hlavně ke konci už nuda vibruje na maximální stupeň, protože přichází nucené drama, vedoucí k "To Be Continued". Existují ale mnohem větší a horší slátaniny. Tahle má jedinou (ne)výhodu v tom, že o ní každý mluví. (18.02.2015)