Padesát odstínů šedi

Když několik let o něco zakopávám při každém vstupu do knihkupectví, dříve nebo později mě to přijde strašit. Nejlépe v podobě předvídatelné romantiky, která se přibližně ve třetině transformuje do paradoxního ostudného čehosi. Paradoxního z toho důvodu, že kdo někdy byť jen okrajově v intimních hrátkách experimentoval, má toho pravděpodobně za pár večerů na kontě o dost víc než v sobě skrývá celá smlouva pana Greye. A ostudného čistě proto, protože hlavní hrdinkou je nemožná Ana v podání rovněž nemožné Dakoty Johnson. To Jamie Dornan, jakkoli má úlohu takřka neuhratelnou, dokáže veškeré šílenosti, které se do scénáře z předlohy procpaly, odříkat ve sveřepém výrazu s až překvapivou ctí. Jen mě zkrátka mrzí, jak obrovský humbuk se kolem tak fatálně zbytečné podívané objevoval, objevuje a u dalších dílů opět objevovat bude. Pokud by v Christianově herně opravdu ležel jen ten Xbox, bylo by nám všem mnohem líp. (20.03.2015)

I don't make love. I fuck. Hard. Kdo by to byl řekl, že z bestselleru Padesát odstínů šedi, který již od pohledu není a nebude kandidátem na Nobelovku a je určený spíše dámskému publiku, nebude Oscarový trhák? Božínku, to je tak překvapivé, že se z toho šoku nemůžu vzpamatovat! A co teprve zdejší páni kritici, kteří kvokají blahem nad létajícími auty v rychlém a zběsilém tempu, nad filmem, v němž se cvičená opice dostat do systému Interpolu za dvě sekundy a závěrem, kde na hlavního hrdinu čeká za rohem vždycky kozatá modelka. Takový film je nicméně pro nás, tupé slepice, až příliš intelektuální a inteligentní. Ale teď ve vší vážnosti - kdo nezkritizuje Padesát odstínů, jakoby nebyl. Kdo to nepovažuje za debilní, je sám debil. Osobně si myslím, že inteligentní člověk si vyvodí již z prvních řádků na čsfd (nebo na databázi knih, chcete-li) v jakém duchu film proběhne. Jenomže to by nebyli pánové s mindrákem z malého pinďoura, kdyby se nemuseli povznést nade všechny a nade všechno. Ovcovitost a pozérství lidí mě pravděpodobně nikdy nepřestane překvapovat. Zkopírujte pár slovíček z online slovníku, okořeňte to pár kundami a davy z vás budou šílet. Hm. Upřímně, film není ničím jiným, než klasickým hollywoodským produktem, s několika poplácáními a prsama navíc. A s absencí šťastného konce. Knižní předlohu jsem nečetla, ani mě nijak zvlášť nelákala. A účast Jamieho Dornana byla trochu zklamáním, protože díky The Fall vím, že má na víc. Do filmu jsem tedy nešla s vysokým očekáváním, ale závěrem můžu říct, že to bylo celkem milé překvapení. Troufám si říct, že nebýt špatně napsané hlavní hrdinky, byl by film opravdu hodně příjemnou jednohubkou. My ženský víme to, co žádný hodný Honza prostě nikdy nepochopí - záhadní a chladní muži nás přitahují jako magnet, protože sníme o tom, že takové zničené mučedníky napravíme právě my. Jakkoli nemožné to je, doufáme, že my budeme tou jedinou, která v něm probudí dobráka od kosti. To ale hlavní hrdinku neopravňuje, aby se chovala jako dvanáctiletá zamilovaná husa. U těch adolescentů jsou kousání rtů, hihňání v nevhodných situacích a hloupé otázky možná roztomilé, ale od studentky literatury je to nepřípustné a otravné. Škoda, protože bez tohoto typického klišé charakteru "neviditelné tuctovky" s mozečkem o velikosti hrášku by to překvapivě fungovalo. Mimochodem, moc mě potěšil odkaz na The Fall! "Provaz ,páska, kabelové svorky, vy jste úplný sériový vrah!"- "Dnes ne." (07.03.2015)

Film mal len dve možnosti. Postaviť príbeh na vzťahu dvoch odlišných osobností a tajomných odtieňoch Christiana Greya, na ktorom to celé mohlo psychologicky stáť alebo ísť cestou plytkého monotónneho rozprávania, kde sú dominantnejšie červenoknižné zážitky typu Daniely Steelovej. Druhá možnosť je samozrejme režisérsky jednoduchšia, veď knižný úspech už vopred zadefinoval, že nech už film bude natočený akokoľvek, o diváka nebude núdza. Ďaľší klúčový problém je aj v Dornanovi. Hrať vie, ale len určitý typ herectva, ktorý dokonale stvárnil v The Fall. Rolička feši uhladeného a emočne vyprahlého nadsamca, ktorý vie príjemné pocity precítiť len prostredníctvom sadizmu jednoducho nevyšla. Neverila som mu jeho intímne túžby, nešlo z neho nič, žiadna iskra, temnota, budil skôr robotický dojem. Telo má teda luxusné, ale to ukázal už inde:-) Naopak Dakota bola pre túto rolu stvorená a postave dala absolutne všetko. Takže 50 odtieňov bez hlbšej psychológie, bez knižného Greya, s výbornou Anou a v plnom kine. (11.03.2015)

Tak každá občas chce, aby jí On bez tázání serval kalhotky, poté rázně ohnul, řádně naplácal a... tak dále. Tohle ovšem bylo trapné šimrání peřím a dokonce ještě horší než předloha, protože film vytvořil nesmyslný paradox tzv. „něžného znásilnění“. Ne, že by kniha nabízela plejádu kinky stuff (a např. zadek zůstává nedotknutelný chrámem celou trilogii), ale i to málo, co v ní je, scénář obalil medem nebo zcela vynechal. Libovolný díl Hry o trůny nebo Říma nabízí drsnější sex a hlavně bez těch otravných popových songů, které se svým textem snaží být úporně významotvorné. Ostatní scény zhoršuje nepříjemně vlezlá orchestrální hudba Elfmana. Hudba jako důvod pro scenáristku, aby obrala postavy o dirty talk, a vymazala tak zdroj erotické tenze, je tak dosti zcestný. Film tak není vulgární nejen v gestech, ale i řeči postav./// Obsazení Dakoty Johnson coby nezkušené panny, která jí banán zásadně horizontálně, ale lascivně si okusuje ret, typově sedí. Dornan má tělo vypracované, oblek padnoucí, ale chybí mu ona kombinace elegance a dominantní živočišnosti, kterou by Grey měl mít./// Příběh se primárně zaměřuje pouze na dvě hlavní postavy, které však špatně strukturovanou naraci neutáhnou. Dramatickým prvek má být rozhodnutí, zda Ana smlouvu o dominanci/submisivitě podepíše, což je prezentováno jako zcela klíčový prvek pro fungování vztahu. Ukazuje se však jako zcela nepodstatné, protože postavy spolu nadále komunikují a páří se. Zcela se tím zastavuje vývoj příběhu, nezískáme nové informace o protagonistech a vše stagnuje. Vyvrcholení přichází náhle a neočekávaně a během pár minut se situace zcela mění. Konec. Divák navíc ještě schytá nechtěnou dávku do obličeje v podobě okatého cliffhangeru, protože Odstíny budou pokračovat a love chce přece každý. [Prázdné kino] (15.02.2015)

Pěkná blbost, psychologicky dosti nevěrohodné,,.... ale své fanoušky a obdivovatelky si to jistě najde, takže prosím - vlastně proč ne. Třeba je pravda, že vlastně každá (cudné panny nevyjímaje) má při tom ráda plácání po prdelce, žárlivost u chlapa je pro ni důkazem zájmu (a je to prostě hrozně hezkýýýý), bičík při sexu je fajn, prachy vzbuzují libido a když ten chlap vypadá alespoň trochu dobře, dá se uvrtat do čehokoliv a sama si to ve výsledku užije ještě více nežli on. (30.12.2015)