Padesát odstínů šedi

Neumím si představit, jak strašlivá je předloha, protože číst porno mně přijde rozhodně ulítlejší než ho třeba natáčet. Film u mě ale vlastně uspěl, protože jak jsem do minulého týdne mučednické hrátky na seznamu "Co bych rád prubnul" neměl, tak teď jsou docela vysoko. Erotičnost skryla naprostou nezajímavost všeho ostatního, jen teda místo Dakoty bych si tam uměl představit dáááleko větší kostičku. Pro místní experty mám jedno drápnutí, že by možná neškodilo nejdřív vědět, co to ten sex vlastně je, než půjdete do kina. (21.03.2015)

Panna a úchyl. On ji toho zbaví lusknutím prstu, ona celou dobu doufá, že toho prince na bílém koni, co používá jezdecký bičík na něco jiného než lichokopytníky, změní. Make Love / Fuck Hard. Božínku, to je dilema! Nicméně neždímejte zbůhdarma kapesníky, ti dva nakonec určitě pochopí, že partnerský vztah je o kompromisech. Jo a pak tam byly nějaké větroně, drahá auta, výlety vrtulníkem, připomínkování smluv a romantické BDSM… Film komentovat nebudu, jen dodám, že se tvůrci vypořádali s literárním hypem pětiletky jen s malou ztrátou důstojnosti a že podlehnout utopickým fantaziím lze tisíci jinými způsoby. Vkus velí, že už nakladatel měl po přečtení první knihy naléhavě řvát směrem k E.L.James: „Red! Red! Red!“, ale ruku na peněženku, proč by to dělal? Fifty $hades of Green. Nic víc, nic míň… (21.05.2015)

Z mého dlouhodobějšího pozorování ve svém okolí jsem vyrozuměl, že většina lidí, kterým se líbila kniha, líbil se i film. Komu se nelíbil román, neocenil ani filmovou adaptaci, avšak stejně jako všude, tak i zde se v obou případech najdou výjimky. Já se na 50 odstínů šedi podíval neposkvrněn četbou a zařadil jsem se do skupiny, kterou film neurazil a dokázala jej sledovat s určitým zaujetím. Lechtivé scény jsou tu ztvárněny poměrně vkusně, nepobouří a neurazí, což hodnotím kladně a herci spíš potěší. (24.11.2015)

Padesát odstínů deprese. Tak a jdu se zabít. Moje životní světlo právě vyhaslo a tento proklatý život, již pro mě nemá smysl. Ptáte se proč? Ne nemůže za to shlédnutí této trapné pozérské sračky. Na tu jsem se dokonale připravil. Knihama tak maximálně topím, takže knižní zpracování jsem nečetl a číst nebudu. Ono totiž něco jednou vidět, je bolestivější, než to stokrát číst. Takže o samotný film nejde. Zhroucení mého životního snu spočívá v něčem jiném. Na tenhle film jsem se podíval z jediného důvodu a sice poté co jsem tu zaznamenal snahu o co nejvíc třeskutě vtipný výblitek (pardon říká se tomu komentář) a mocné snahy o to, aby se na základě tohoto výblitku kdejaký TrAPák stal internetovou hvězdou u zvláštní školou povinných retardovaných assbůkářů, jsem si řekl : Wáco už tu nebudeš za vocasa, přestaneš bejt nulou z uchcanými 59 body a postaráš se o to, aby celá tahle databáze věděla kdo je to Wacoslav1!!! Nebudu vám lhát. Toto byl jediný důvod proč jsem se poohlédnul po téhle koncentrovaně trapné knihovně červených škrpálů. Myslel jsem si totiž, že budu zasažen takovým záchvatem inspirace, že tu svým grandiózním komentářem všem těm děckám vytřu prdel. A ono to neklaplo. Nechápu přitom co jsem udělal špatně. Vytvořil jsem si dokonalé vizuální podmínky ke sledování tohoto filmu. Ne nejsem vocas, abych na takovouhle pakárnu chodil do kina. Vyhlédnul jsem si na netu parádní TSko a k němu jsem si stáhnul exkluzivní vygůglený titulky, aby mi z toho vylezli pořádný nesmysly. Vyžunknul jsem flašku vína a z příslibem mimořádnýho zážitku jsem se do toho pustil. A teď tu najednou sedím před monitorem a sem v piči. Místo toho abych teď do klávesnice datloval svůj životní, neopakovatelný a neodolatelně kůl komentář, tu sedím, v hlavě prázdno, jak na účtu před vejplatou. Prostě když se mají dostavit ty kýžené geniální myšlenky, tak mě žádný nenapadají a jediný na co se zmůžu je tahle upřímná zpověď. Při jejím psaní jsem přišel na to, že nemám žádný talent, nedokážu bavit retardovaný děti a nestane se ze mě assbůková hvězda, protože můj virový koment se nestane virálním a tudíž se mi zdejší internetová omladina nebude klanět a žel bohu ze mě a mého nadání ani nebudou náctiletým prcinkám vlhnout kundičky. To je šok. Zklamal jsem... Co si teď počnu?! No nic jdu si to hodit. Pro lidi jako jsem já už stejně není na tomto světě místo. Brzo budeme převálcováni generací zasranů odkojených na fucking booku. Prostě když nemáš FB, tak nežiješ a nejsi člověk víme? Každopádně jsem zdrcen z toho, že jsem promeškal svoji životní příležitost, takže dejte sbohem Wacoslavovi1. Bylo mi tu s vámi dobře, ale teď si jdu vyzkoušet padesát způsobů smrti.5% (18.02.2015)

Hudba dobrá, kamera rozpačitá, stejně tak toporný výkon Jamieho Dornana. Dakota ještě ušla, ale nic světoborného pod sluncem. Začátek mi opravdu dal, myslela jsem, že to nedokoukám, ale vydržela jsem, protože prostě masochismus. Erotický film, který se snaží mít nějaký psychologický přesah, který se ovšem dost ztrácí v povrchním začátku a prostředku (bože u některých těch rozhovorů a "vzrušení" jsem dostávala hysterické záchvaty smíchu). V podstatě se začne stávat zajímavým až na konci, kdy si Anča dlanča uvědomí, že není moc spokojená, začne mít své pochyby o celém to sexuálním výletu. Přes všechny ty debilní hlášky, až po pár vcelku povedených slovních výměnách, to nakonec nebylo ta strašné, jak jsem si myslela, že bude. (14.04.2015)