Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec

Přiznám se, že po skončení tohoto filmu jsem byl ve velké depresi a v hlavě jsem měl pořádný zmatek. Nicméně když jsem se k filmu vracel a analyzoval jej znova a znova, tak jsem začal chápat, proč tenhle film musím vidět ještě jednou. Když to vezmeme kolem a kolem, tohle vlastně ani není film, ale nepřiznané divadlo, které se odehrává v několika kulisách. A když k tomuto filmu budete takto přistupovat, tak pro vás možná bude jednodušší se tomu poddat. Navíc ten "delikátní" konec a Helen Mirren… Jak říkám, ihned po skončení filmu jsem si myslel, že jedna projekce byla až moc, ale teď, s velkým časovým odstupem vím, že ještě jednou si tuhle laskominu dám. A rozhodně si časem zkusím sehnat více filmů od Petera Greenawaye. 80 %. (16.11.2014)

Hmmm, tak jsem v krátké době narazil už na druhý bizárek, který testuje, co všechno žaludek méně odolných diváků vydrží. Ale zatímco Srdjan Spasojevič vyzvrátil do scénáře své ujeté masturbační fantazie, Peter Greenaway se se mnou podělil o šílenou kulinářsko- sexuálně- násilnickou vizi, která mi připomněla pana Creosota i mé oblíbené Delikatesy. Helen Mirren si zase možná vzpomněla na Brassova Caligulu, ale i přes častou full frontal nudity mě nejvíc zaujaly její vlasové kreace. Všechny účesy ale jasně válcoval mrtvý kormorán z úvodu filmu. Snímek měl na mě i velmi znepokojivý dopad- Michael měl tak nádherně propečenou kůži... (08.01.2020)

Zajímavý film, o kterém nevím, co si mám myslet. Ze začátku jsem z něj nebyl nijak odvázaný, ale postupem času mě začal pohlcovat. Určitě na tom měla velký podíl podmanivá hudba a skvělá kamera. Jak běžely minuty, tak mě to čím dál víc přitahovalo. Mám zálibu v patologických vlastnostech lidí. V bezúčelné brutalitě a násilí. Film mě stejnou mírou odpuzoval a přitahoval. Myslím, že Peter Greenaway taky nebude podle společenských měřítek zrovna psychicky v pořádku. (03.08.2014)

Je docela s podivem, že i když se prakticky celý film odehrává v jedné restauraci a celé dvě hodiny sledujeme žárlivé řádění jejího šíleného vlastníka, je Kuchař... hodně dobrý film... Sice divadelně zpracován, ale plný černého humoru, hysterických scén a sexu... Takže proč ne... A na konci filmu si divák musí položit otázku, zda přece jenom pomsta nechutná více za tepla... (16.02.2012)

Pro filmy P.Greenaway mám slabost a vůbec mi nevadí, že pro mnohé diváky je divnej. To holt umělci bývají. Zvláště výtvarní, tedy malíři... A právě malířské zacházení s filmovým obrazem je v jeho filmech úžasné. V Kuchařovi si stačí jen všímat barevného ladění jednotlivých místností, kde i skvostná H.Mirrenová bliká jako reklamní neon - tu v bílé, tam v rudé a onde v černé. O jídelních zátiších snad ani nemluvě. Greenaway komponuje své obrazy jako malířská plátna. Stačí zastavit film a obraz zarámovat. O použité hudbě se snad ani netřeba zmiňovat, má stejný účinek jako obrazová složka. Nahotou se zde nezvykle šetří, zato jídlem ne. Je libo kousek dobře propečeného Homo sapiens? (19.02.2011)