Černý korzár

Umělecká hodnota je sice nulová, ale pro mne to má hodnotu přímo nesmírnou. A je mi jedno jak se to komu jeví. Pro mne prostě film v podstatě bez hluchoty, jen když se korzár vykecává s tou kozou u jídla, ale to se dá tu chvilku vydržet. Je zajímavé, že hrdinka se všem líbila a mi jako jedinému připadla hnusná s těmi ulízanými vlasy a navíc protivná. To jsou asi jediné dva maličké kazy na jinak skvělém filmu,na který se kdykoli podívám znova. Pravda, ta romantická větev mi tam také vadí, ale bez ní by to nebylo ono.  ------- 90 %  (29.01.2023)

Čierny korzár nie je vôbec zlé dielko. Príjemne zaujalo i pobavilo. Samozrejme hlavnú zásluhu má na to charizmatický (Sandokán) Kabir Bedi, ale aj v podstate dobre naaranžovaný príbeh s niekoľkými zvratmi. Aj keď všetci dobre vieme, kam príbeh smeruje. Škoda niektorých naivnejších prvkov, prvkov fantasy a u niektorých postáv divne vyzerajúce brady a parochne. Hodnotenie: 65% (16.12.2013)

Akce, dobrodružství, piráti, krásné ženy, které jsou zahalené jak na severní pól, do toho pomsta, zrada, a zase nějaká další akce, a do toho Kabir Bedi s pořádným hárem, jehož postava je jednoduše zastaralá. Pirát, ale čestný. To je strašná nuda. Kdyby byla jeho postava drsnější, je to mnohem lepší a trochu inovativnější. (17.07.2017)

Roztomile naivní starší filmeček, kladní hrdinové jsou kladní se vším všudy, záporní jsou taky čistě záporní, květnaté promluvy, které by v dnešních filmech šly ihned na odstřel, působí sice křečovitě, ale takhle se to tehdy točilo, dnešní doba už chce víc rozporuplnější hrdiny (jak kdy, jak kdo, Amíci třeba ne). Hudba od bratří de Angelisů (Guido a Maurizio) je jedním slovem skvělá a hudební motiv Yary si pouštím pro zlepšení nálady. Kabir Bedi, dávný to lamač ženských srdcí, má sice dobrej kukuč, ale to jak zabíjí nepřátele po desítkách za minutu, tak takovouhle frekvencí se nemůže pochlubit ani Tarantinova Nevěsta! Tenhle film je už pouze nostalgie pro starou školu (kam nepatřím:-)) (10.01.2007)

Dnes jsem po nějakých 18ti letech shlédl snímek, ve kterém vystupuje jeden z hrdinů mého dětství. V hlavě mi uvízly pouze dvě scény, ale asi ty nejsilnější, první jak leze Černý Korzár ze sudu za doprovodu geniální vybrnkávané melodie. Druhou scénou byl závěrečný květinový pohřeb indiánky. I po letech se jedná o takový milý, hezký patos, kde nemusíme složitě rozlišovat dobro a zlo, a když se povzneseme nad pár maličkostí (například, že herci nemluví na sebe, ale do kamery:), užijete si ho. Nestyďme se unést dobrodružností a romantikou pirátského příběhu, kde ctnost a ušlechtilost vítězí nad zlem. Mnohem lepší pohádka, než ty moderní české. (08.02.2012)