Černý korzár

Výborný italský dobrodružný snímek pro milovníky romantiky. Ten, kdo má rád Sandokana nebo Angeliku si jistě příjde na své. Hlavní představitelé, kteří se poté sešli i v kultovním seriálu Sandokan, záporák Mel Ferrer a pěkná Dagmar Lassander známá z filmu Policajt v Africe. Skvělá hudba bratří Angelisů podrhuje napětí, akci. (20.12.2013)

Kabir Bedi, sexsymbol žen na konci 70. a začátku 80. let, ovládal svůj kord stejně dobře jako zakřivenou šavli a koho nemohl propíchnout kordem, toho picnul mušketou nebo skolil svým legendárním pohledem. Van Guld je skutečný villain se vším všudy, v podání Mela Ferrera však působí seriózně a divák netrpí dojmem, že se kouká na fanatickýho dementa nebo klauna Cibulku. Španěláci jsou svině, co tady zabíjej domorodce a mrdaj domorodkyně (nebo je alespoň ochmatávaj na kozách), nosej komický kostýmy a účesy, a hlavně ve velkým chcípaj rukama Černýho korzára a jeho posádky za hudebního doprovodu jak z Golden Axe vystřiženýho - zkrátka badass. Jediným smítkem na kráse jsou některý fighty, kde Carmaux (pravá ruka Černýho korzára) roluje španěláky s kordama párem nožíků, to už je takový přehnaný, i přesto, že umí skákat jak překážková kobyla, jinak byly souboje ale dobrý a final battle na galeoně měl koule. Jo a stejně jako v Sandokanovi je tam hlavní samice Carole André - ale to už je takový standard italských filmů, herečky, do kterých by se člověk zamiloval na první pohled a už je nikdy nenechal odejít ze života... (03.07.2016)

Už jako kluk jsem to neměl moc rád, snad mě to mělo trefit ve věku do deseti let. Spíš ale vidím chybu v tom, že jsem už jako děcko přečetl opakovaně báječnou knižní předlohu Emilia Salgariho, takže jsem se prostě nebyl schopen smířit s obsazením hlavních rolí a s příliš krutými zásahy do původního děje. Bylo to takové barvotiskové. (13.04.2010)

Vzhledem k tomu, že s vámi nesdílím znalost knižní předlohy ani příběhu jako takového, byl pro mě Černý korzár zážitkem gigantických rozměrů. Jsem úchyl na filmy, které disponují rychlým spádem, exotickým prostředím, dobrými boji, skvělou hudbou, naivním, ale mimořádně silným příběhem, sympatickými herci a úplně nejlepší je, když pocházejí z italské produkce. Jestliže je knižní předloha ještě lepší, musí být dokonalá, protože film je jenom skoro. 90% (11.02.2012)

"Old school" dobrodružný film, se skoro až divadelním herectvím, mizernými bojovými scénami (včetně těch lodních - žádné piráty z karibiku tu opravdu nečekejte) a jednoduchým příběhem. To všechno doprovází bizarní hudební doprovod, který ale překvapivě k dílu dobře sedí i když chvílemi je až moc repetetivní. Dle mého mínění jde v dnešní době o film pro nenáročná nedělní dopoledne. (27.11.2013)