Dítě číslo 44

,,V ráji není vražd '' - rájem jest míněno Rusko padesátých let. Hledat v téhle zemi a v těchto časech pravdu bylo sakra nebezpečné. Filmařům se celkem dobře podařilo ztvárnit Stalinovu říši teroru, kdy každý den někdo zmizel - prostě nepřišel do práce a nebo si jej z té práce či z domova vyzvedlo pár pánů co přijeli v černých autech... Podobnost s getapem tu není čistě náhodná. Kupodivu ono ztvárněné Rusko byly převážně Čechy, což našince, který pozanl jednu či více lokací potěšilo. Sem tam nalezneme i českou hereckou tvářičku se špatným anglickým přízvukem coz však muselo americkému divákovi znít roztomile východoevropsky... ne li přímo rusky! Horší to bylo se scénářem. Chvílemi jsem se neorientoval a chování některých postav mi přišlo nepochopitelné. Jakoby se tvůrci nemohli žánrově rozhodnout zda točí thriller ze Stalinova Ruska či kriminálku o Rostovském řezníkovi... Závěr sám mi přišel přitažený za vlasy (myslím závěr vyšetřování) a tak souhlasím s verbalem, že tenhle rádoby čokoládový bonbón v krásném pozlaceném papíru byl vevnitř jen taková tuková náhražka bez kakaa... I přes výpravu atd.. mi Občan X či dokonce Evilenko přišel mnohem lepší! Dávám tři tmavé bonbóny doma dělané. * * * (10.08.2015)

Podle tak pitomé knihy, jakou dítě č. 44 je, se dobrý film ani udělat nedal. Co ještě v knize u motivace postav dává smysl, tedy, je to za vlasy přitažené a peklo na zemi, ale řekněme, že tomu může vstřícně naladěný čtenář, kterým jsem nebyla, s trochou alkoholu v krvi věřit, se změnami ve scénáři stalo už totálně na hlavu postaveným. Sice to tak víc jde k tomu zbytku, už to je vzhůru nohama komplet, ale tím se z toho, navzdory logice, kompaktní celek nestane. Relativně vysoko hodnotím kvůli Garymu Oldmanovi, krásným záběrům na projíždějící vlak a škodolibému potěšení, které mi působil pohled na Toma Hardyho válejícího se v blátě. Mám obavu, že se zas zvedl a potácel se směrem k dalšímu filmu. Pro ty, jimž konec připadal přeslazený. Tohle si kupodivu scenárista nevymyslel. Je to začátek navazujícího románu stejného autora. Kam se děj odebíral dál netuším, do druhého dílu jsem odvahu neměla. (25.07.2015)

Natočené na voľnobeh. Kvalitné remeslo ktorému, ale úplne chýba autorská vízia a poriadná dramaturgia. Postavy sa viacmenej túlajú hore dole, tvária sa kruto prísne a sem tam zadrolia nejaké to lorem ipsum. Čo je teda veľká škoda, bo herci, predloha, aj atmosféra, všetko tu bolo ... a ostalo kriminálne nevyužité. 50% (10.08.2015)

Prečo tento film? Lebo tam hrá Tom Hardy. Je to ozaj môj obľúbenec a nepotrebuje mi už dokazovať svoje kvality, jednoducho siahnem po každom filme v ktorom hrá. Ja som ten film vnímal v prvom rade ako detektívny thriller, pretože sa hlavné postavy snažia dopátrať k úchylnému vrahovi. Všetko ostatné ako voľba vtedajšej vlády a spôsob života pôsobili druhorado, ale zároveň dej dobre dopĺňali. Koniec mi prišiel trocha vypustený, dosť ľahko bol popravený vrah bezmocných detí a navyše sa neobjasnilo na čo mu boli tie orgány, ktoré im amputoval. V konečnom dôsledku film hodnotím na 80%. (02.01.2016)

Čirá schizofrenie na place a plátně, která pokud by neměla ďábelské bolševiky, atakovala by Angelínky Neposraného o nejambicióznější hollywoodské hovno vysrané na diváky za poslední kalendářní rok. Tomáš je klasicky čestný a Noomi klasicky hnusná, komouši jsou zlí, Gary už je Starýmuž i na herecké štěky, všude je parodie na politickou paranoiu a celý to nedává sebemenší smysl. Logika a dějová linie jsou znásilňovány do análu v mnohem větším měřítku než ty zavražděné děti, kdy největší padouch není pedofilní nekrofil a masový vrah, ale jakýsi bolševický kretén, který sebere Tomášovi místo, chce mu šukat manželku, umí se teleportovat na všechna důležitá místa a bez následků střílí kolegy z práce přímo ve své kanceláři za bílého (pracovního) dne. Autor předlohy, který se „inspiroval“ totálními režimy měl buďto nulový vliv na scénář, nebo měl v hlavě nasráno. Nejvíc má ale v hlavně nasráno scénárista a režisér tohoto braku, kde nedává smysl absolutně nic od doby, co Otužilý vytáhne nedobrovolně paty z Moskvy, aby vyřešil nejzapeklitější případ celé své kariéry, logiku vztahu s vlastní manželkou. To se mu bohužel nepodaří, ale skončí to všechno dobře, Tomáš se vrátí do práce, kde sice bude nadále notovat zkurvenému režimu, zatýkat imperialistické živly a držet hubu, ale to už se od každého kladného hrdiny v dnešní době přece očekává. 40% (27.07.2015)