Das Bett
The Bed
Režie:
Oskar ReifScénář:
Oskar ReifKamera:
Igor LutherHudba:
Václav VondráčekHrají:
Michal Przebinda, Stanislava Jachnická, Sylva Langová, Jana Yngland Hrušková, Věra Kalendová, Jana Drbohlavová, Jan Pilař, Bohuslav Ličman (více)Obsahy(1)
Říká se velmi nepřesně: Žijeme na tomto světě a jsme jenom lidé... To ale není pravda. Žijeme totiž minimálně ve dvou světech: ve světě mužů a ve světě žen: a nejsme jenom lidé, ale jsme jenom muži a jsme jenom ženy. I když... Existují dnes ještě vůbec muži? S Lubošem Urnou - čtyřicetiletým hlavním hrdinou filmu - se seznamujeme v okamžiku, kdy umírá a tedy tento svět opouští. Bezprostřední důvod jeho smrti je banální a tragikomický současně, stejně jako situace, ve které se tak stane. Dokonce by se mohlo říci, že Lubošův konec je podobný většině událostí v jeho životě. Od útlého mládí až po dospělý věk. Kdo je vlastně Luboš Urna? S jistou mírou nadsázky je možno říci, že jde o určitý charakteristický typ příslušníka mužského pokolení konce dvacátého století. V jistém slova smyslu je možno Luboše označit za předobraz či určitý prototyp velice pravděpodobného mužského živočišného druhu ve třetím tisíciletí. Luboš je, stručně řečeno, reprezentant ne vlastní vinou degenerujícího biologického druhu - mužů, které zcela ovlivnil, pohltil a si podmanil plíživě agresivní svět žen.
Luboš se přitom nikterak nevymyká z průměru. Je učitelem, má rodinu, dvě děti, ale také značně vyvinutou citlivost a obrazotvornost, či přímo fantazii. Dalším charakteristickým rysem jeho života je skutečnost, že žije převážně ve světě žen.
Porodila ho žena, vyrůstá mezi ženami, dospívá mezi ženami, oženil se ženou a zplodil s ní dvě děti - samozřejmě ženy, mezi ženami pracuje, mezi ženami nakonec umírá... Mužů bylo v Lubošově životě vždy poskrovnu. Ve srovnání se ženami působili jen jako pouhé stíny, epizodisti velkých slov, prázdných gest a zanedbatelných činů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (136)
Pěkně odsýpající, zajímavý film, pohrávající si s tématy magického realismu a velice delikátně bilancující feminismus a jeho nejrůznější projevy. Důkaz, že česká kinematografie stále umí vyplodit roztomile svěží dílko, které neurazí a zaujme jak formou (16mm černobílý obraz, oblíbený to formát pana producenta Kopeckého) ,tak komicko-hloubavým obsahem. Opravdu vtipné. 80% ()
Muži jsou prostě muži, ženy jsou prostě ženy, obě ty skupiny jsou dost odlišné, ale stejně spolu i přes určité problémy žijí v párech a hlavním hrdinou tu je Luboš, který vyrůstal bez mužského vzoru a to zapříčinilo, že v životě má mnohem blíž k ženám - i přesto, že jim nikdy nemůže přesně porozumět, jelikož je muž. Z tohohle by mohl být dost zajímavý film, ale bohužel to jen zůstalo u hrubého náčrtu a dál se to obsahově a myšlenkově moc nerozvíjelo. Hodně to sází na formu, která je, nutno uznat, dost povedená a nejednu scénu má velmi dobře propracovanou vizuálně i "sdělením". Právě proto to forma celé celkem zachraňuje, protože s tou si Reif skutečně vyhrál a skrze ní dodal Posteli dojem něčeho navíc. Vlastně i díky tomu si to celou dobu dokázalo udržet moji pozornost. Jen teda škoda, že se tu takhle nepracovalo i s obsahem, protože jeho vady tu jsou prostě znát a forma nad ním určitě převažuje. A to ne zrovna málo... 3* ()
Snad jediný český polistopadový film (snad ještě Tycův Vojtěch, řečený Sirotek), který jede na vlně v českém kontextu světových šedesátých let a který za touhle vlnou zdvíhá onu příslovečnou novou vlnu, na kterou tu všichni čekáme... Ozvěny surrealismu. Záměrná rezignace na komerční úspěch a úmysl dělat skutečně umělecký film. Nádherná kamera. Magický černobílý obraz. Snové vize. Umění... ()
kdyby to byla krátká povídka typu té Kvidovy v Báječných létech pod psa, asi by to bylo bývalo lepší... takhle už jsem se trochu v těch snových vizích ztrácel a poměrně brzy to začala být celkem nuda, kterou tu a tam rozčísla nějaká ta zajímavá nebo vtipná scéna... originalitu a umělecký look tomuto dílu nelze upřít, ale hlavní hrdina mi byl extrémně nesympatický a děj prostě divný. nejsem zrovna požírač popcornu a pič :) kolaloky, experimentálním filmům se nebráním, ale tenhle snímek se povedl prostě jen tak napůl... 50% ()
70%. Postel mě velmi bavila do momentu, kdy se na scéně objevil Lubošův kamarád (i když scénka s náhubky byla kouzelná), ale stále byla velmi zajímavá, dokud nepřišla ke slovu (či kuřbě:) cigánská šlapka. Následný proces ani útěk z vězení mě nudily velice. Ale jinak fajn... Tenhle film měl velmi pohnutou historii, doporučuji shlédnout i dokument Postel Remastered, který se nachází na stejném DVD. ()
Galerie (21)
Photo © Barrandov Biografia
Zajímavosti (8)
- Grafik Michal Cihlář získal ocenění za nejlepší plakát roku 1999 (byl to jeho první a současně poslední filmový plakát). (charlosina)
- Herečka Hana Seidlová se ve filmu objevila po 20leté pauze. (M.B)
- Roku 1999 dostává 5 nominací na Českého lva (nej. režie, scénář, kamera, výprava, ženský herecký výkon ve vedlejší roli). (charlosina)
Reklama