Birdman

Neuvěřitelně pohlcující "bez-střihová" forma a meditace nad integritou osobnosti a herectvím fungují na 100%. Pokud nepočítám reklamu na BMW jde o můj první střet s Iñárrituem a totálně mě smetl. I po humorné rovině (přítelkyně se smála, já se smál a zbylých 5 návštěvníků sálu se smálo taky) a bicí orchestrálkou narvanou emocemi. Zahryzávání kritiky, satira na divadlo, film i komiksové bláboly je míchaná s poctou všem právě zmíněným věcem. Obrovský návrat Keatona i Nortona a i Galifianakis umí hrát. Parádní podívaná narvaná drobnostmi, které nutí k dalšímu shlédnutí. (08.02.2015)

od nudy som sa skoro ukusala. Priznavam, po strasne dlhej dobe film, ktory som ani nedopozerala. Bohuzial, tentoraz musim suhlasit so znamym vyrokom. aj ked hov*o zabalite do celofanu, previazete ho maslickou, vylozite na policku, stale zostane hovnom. A poriadne smradlavym. A tuto ma to hov*o/srac*a este aj punc vitaza ceny akademie. Nuz, proti gustu ziaden disputat. pardon za pejorativne vyjadrenie, ale inak to dnes neslo. (25.02.2015)

Iñárritu je génius, vím to už od 21 gramů a teď mi to jen potvrdil. Pro mě téměř dokonalý film s obrovským přesahem, který však objeví pouze divák, který se nechá filmem unášet a přistoupí na Iñárritovu hru, jakmile se chytnete, má Vás v hrsti až do konce filmu. Ta absolutně odzbrojující forma má za následek silný, intenzivní zážitek a ani na chvíli Vás film nenechá vydechnout. Úžasná kamera, zajímavá práce s hudbou a samozřejmě výteční herci. Nejvíce mě překvapila Emma Stone, které ale hodně pomohl scénář, protože ty nejlepší slova padaly právě z úst této herečky. Že film nemá emoce? Já jsem jich teda ve filmu našla hodně a to hlavně proto, že Iñárritu nestvořil jen nějaký imaginární divadelní svět, ale na malém prostoru dokázal zobrazit reálný svět, ve kterém se denně ocitá každý z nás, a hned několikrát jsem se ve filmu dokázala najít, což by mě podle obsahu nikdy ani nenapadlo. (28.01.2015)

// Perspektiva, to je to slovo které nejlépe vystihuje tento film. Ne, ne ta ptačí. Mluvím o tom, z jaké strany (a že jich tady je na výběr dost) se na ten film budete dívat. Inárritu vypráví o ničem a zároveň o všem. Hollywood, Broadway, herci, herečky, kritici, producenti, dcery i manželky.. všichni mají masky, všichni jsou v jádru někým jiným, stejně jako Michael Keaton není Batman, Riggan Thompson a dokonce možná ani Michael Keaton. Je to prostě chlap, který má nějaký svůj život a ten je více či méně naplňující. A mám pocit, že stejně tak to platí pro mě nebo kohokoliv z vás. Mohl bych chválit formu, mohl bych se kochat tou nádhernou kamerou, tím skvěle sladěným zvukem a hudbou, perfektními výkony ale tady, nevím proč, mi to nějak nejde. Birdman je pro mě film, kde se střetávají prostí lidé, střídají své masky a pokouší se nějakým způsobem naplňovat své životy. A z nějakého důvodu je to pro mě mnohem reálnější, než jakkékoliv dokudrama nebo biografie, z nějakého důvodu mám pocit, že jsem nesledoval film. Vlastně ani nevím, jak bych to definoval, vím jen, že jsem u toho musel přemýšlet a že jsem se tím nechal ovlivnit a že to byl vzácný zážitek. A že tomu chci dát plné hodnocení. (22.01.2015)

„Už podruhé jsem nedostala měsíčky. Myslím, že je to opravdu tady. Je to dobře, nebo špatně? Riggane!“ – „Je to dobré. Je to skvělé!“ – „Řekni něco jinýho.“ – „Víš určitě, že je to moje?“ Na film se mi zpočátku nedařilo úplně správně naladit. Dost možná to souviselo i s mým očekáváním ohledně humoru. Birdman sice byl místy hodně vtipný, ale mnohem více a častěji cynický, hořký, satirický, škodolibý, jízlivý a chvíli mi trvalo, než se mi na to podařilo zvyknout (a zároveň na fakt, že se hraje i na vážnější notu). Pak jsem se ovšem i velmi dobře bavil. A to za přispění poutavého příběhu (divák s napětím očekává, co se v rámci improvizace na pódiu i mimo něj zase stane), zajímavého stylu přecházení (člověk je stále „uvnitř“), Rigganových představ, všemožných hlášek, narážek kupříkladu na herce („To si nezasloužím trochu úcty?“ – „Jsi herečka, zlato.“), kritiky („Přečtěme si tu zkurvenou recenzi. Holobrádek. Holobrádek je nálepka. Bezvýrazný. To je jen nálepka. Marginálie? Děláte si srandu? To zní, jako by bylo třeba penicilinu, aby to zmizelo.“), filmovo-divadelní rozmezí („Nejste herec, jste celebrita. To jen aby bylo jasno.“) a především výborných hereckých výkonů (Edward a Naomi zase spolu a ve formě, ovšem největší hvězdou je opravdu Keaton). Celkově to vidím na solidní 4*. „Byli bychom skvělí rodiče.“ – „Příšerní. Byli bychom...“ – „Děsní. Vychovali bychom..“. -. „Masového vraha.“ – „Nebo Justina Biebera.“ (06.02.2015)