Režie:
Threes AnnaScénář:
Threes AnnaKamera:
David WilliamsonHudba:
Jerome ReuterObsahy(1)
Rosa přijíždí do Tokya, aby se naučila umění porcování ryb od slavného Mistra Kona, nejlepšího japonského rybího šéfkuchaře. Jenže komunikace není úplně snadná, a tak se Rosa za hromadou lesknoucích se ryb cítí stále víc osamělá. Bez peněz a zoufalá Rosa začne pracovat v nočním klubu jako společnice japonských byznysmanů. Jedné noci ji jeden z klientů napadne a Rosa skončí v rybníčku s rybami před restaurací, porozumí jim a Mistr Kon ji konečně přijme pod svá křídla. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (9)
Asi najväčším nedostatkom tohto snímku je možno „nelogický“ strih scén a réžia. Keby na to dali väčší pozor, tak potom celkový efekt by mohol byť lepší a možno aj údernejší. Pretože samotný príbeh bol slušný a L. Roothooft bola skvelá. Myslím si, že v blízkej budúcnosti ešte budeme o nej počuť. Osobné hodnotenie: 68% (**) ()
Človek môže mať veľký sen, jeho naplnenie však býva problematické. Premyslí si plán a vyrazí ho plniť, ako často sa ale ukazuje, že plán má viacero nedostatkov a veru, tak ako o tom snívame, tak to nie je. Pekne psychologicky spracované, Rosa je človek v cudzom meste a s netradičným snom. Skvelé obrazové metafory premietajúce jej pocity, najmä jej nevedomie v snoch. Múdrosť nadobúdame všelijako, preto nepodceňovať sny, ale risknúť to s odvahou. Veľká spokojnosť. ()
Líbila se mi hodně poetika, se kterou film vyprávěl necelých 90 minut svůj příběh. Ve své podstatě se toho ve filmu moc neřeklo, protože v Japonsku nikdo neuměl Anglicky a hlavní představitelka měla co dělat, aby si zvykla na japonskou náturu. Nicméně v rámci porovnání dvou naprosto odlišných kultur je tohle film, který rozhodně stojí za to vidět. ()
O Japoncích je známo, že nejsou zrovna družní a Rosa to v Tokiu zažívá v plné síle. Do toho celý den porcuje ryby bez nároku na mzdu a musí si vydělávat v nočním klubu jako společnice. Japonsky neumí a tak jí k povídání zbývá jen polouschlá kytka a mrtvé ryby, než je naporcuje. Ve filmu se sice mluví chvílemi anglicky, ale větší část je v japonštině bez titulků, takže zažíváme skoro to samé co Rosa na plátně. Takže jsme odkázáni na dlouhé záběry z přípravny ryb, cesty metrem nočním Tokiem, uspěchanou atmosféru všedních dnů v obrovském městě a na Rosu, která za doprovodu podmanivé hudby zkouší pochopit, co od ní japonský mistr asi chce. Celé to kupodivu funguje velmi dobře a jsem rád, že jsem si našel hodinku a půl na to tenhle komorní příběh shlédnout. ()
Okej, už jsem si to rozmyslela, nechtěla bych pracovat v Japonsku. Tenhle film je nejzajímavější dokonale zpracovanou atmosférou, izolaci hlavní hrdinky jsem skoro pociťovala jako svou vlastní. To město skutečně bylo tiché a to i přesto, že v něm pobíhají po ulicích miliony lidí - když vás dělí jazyková a kulturní bariéra, umocněná ještě odlišnosti vzhledu, přijdete si úplně sami. Nepříjemný pocit... Ale dokonalá atmosféra v tomto ohledu nestačila, čekala jsem od toho mnohem víc. Trochu jsem oekávala, že Rosa nakonec zapadne do kolektivu, najde si přátele, naučí se jazyk a nebude tak osamělá. K tomu celou dobu tak nějak film směřuje, ale velmi nepříjemně to celé utne. Film mi přišel jak kdyby z něj amputovali nějakou velmi podstatnou část, kterou si tak bohužel musíme jenom domýšlet. U některých filmů to funguje, ale tady mě to docela mrzelo. ()
Galerie (7)
Photo © Home Box Office (HBO)
Reklama