Sinsegye

Skombinujte Infernal Affairs s The Godfather, dobre premiesajte zanrovou vareskou, ako prilohu dajte vydatnu porciu kimchi a dostanete najlepsiu korejsku gangsterku minimalne od cias Dirty Carnival. Aj ked samotny pribeh nie je originalny, je vsak precizne vystavany a podporeny vybornymi hereckymi vykonmi (Min-sik Choi je tradicne stavka na istotu, ovsem Jeong-min Hwang je pre mna osobne velkym prekvapenim, pretoze na tohto herca som mal doteraz osobne averziu). Dramaticky obluk je odhadnutelny, ale jeho jednotlive dielce casti aj tak dokazu prijemne prekvapit a priniest zopar intenzivnych chvil. Kazda z hlavnych postav, ktora je v prvej polovici filmu zanrovo zaskatulkovana, dostava v druhej polovici vyvoj smerom mimo hranice dovtedy vystavaneho mantinelu, pricom to neposobi nedoveryhodne a uz vobec nie lacino. Navyse tato korejska "hra o tron" ponuka pre korejsku gangsterku typicku hromadnu bitku, ktorej sekvencia v uzavretom priestore je tak dobre nasnimana a ozvucena, ze mi polahky pripomenula kladivkove vycinanie v Oldboy-ovi. Velke mnam za tuto vydarenu zanrovu pochutku, hoc ten zaverecny, dotukavaci appendix mohol kludne skoncit v strizni. (09.04.2013)

Korejci nechtěli být až druzí, a proto se vytasili s filmem podobně laděným jako čínská Volavka. Jasně, najde se zde hodně odlišností, ale základní premisa infiltrace policisty mezi jádro té nejvetší korejské mafie s přídomkem Goldmoon tu divák najde. Sinsegye po stránce kastingu patří mezi strop, větší hvězdy by člověk v Koreji nepohledal. Možná někoho může odradit pomalejší tempo, což se místy zejména v první polovině projevuje, nedá se to řadit mezi jejich klasické adrenalinem našlapané rubačky, kde se krví nešetří. Ale jednou za čas je za mě fajn si pustit film, kde se důraz klade hlavně na dialogy. V druhé půlce dojde i na pár akčnějších scén (scéna ve výtahu TOP) a závěr se vytasí s nečekaným rozuzlením, kde jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. Jo, Korejci se v krimi vodách plaví jako nebojácní predátoři, to se musí nechat. Za mě dávám 7,5/10 P.S. Jeong-min Hwang mě coby záporák svým jedinečným vystupováním dost bavil :D (03.08.2022)

Nakonec to nebylo tak záživné, jak jsem čekal. Příběh to byl sice zajímavý a dost reálný, ale stačilo by mi toho tak hodinu a půl. Takhle tam bylo dost keců a zbytečného protahování a tím se celý děj hodně rozmělnil. Korejci nicméně opět ukázali, že nejsou užiteční jenom na výrobu mobilů, ale že i za kamerou mají co ukázat. 70% (14.04.2017)

Volavka, Protégé mixnutá s Kmotrem a tvorbou Scorseseho. Korejci opět dokazují, že umí točit žánrové filmy (obzvlášt ty gangsterské) perfektně, ale zjevná fascinace výše zmíněnými filmy je tak výrazná, že jsem během sledování spíš nostalgicky vzpomínal na ambiciozního Michaela Corleoneho, než-li věnoval pozornost zdejším postavám. Hoon-jung Park, selhává tam, kde jeho kolegové Chan-wook Park nebo Joon-ho Bong vítězí, a to v přenesení cinefilské radosti z oblíbených filmů do filmů svých. Navíc bych od scénáristy Viděl jsem ďábla čekal peprnější násilnou stránku (ačkoliv uznávám, že to je silně subjektivní požadavek). Sinsegye je fan-made snímek oslavující klasiky žánru, nikoliv film, který by z nich otevřeně čerpal a snažil se jim vyrovnat nebo je dokonce předčít. Tohle mi nestačí. (25.07.2013)

Svěží mafiánská vyvražďovačka, tentokrát z Koreje. Z té jižní pochopitelně. Napínavá, záživná, syrová, příjemně temná, prostě sexy. A s docela netradičním koncem, na který by hollywoodští, spoutaní jejich moralizujícími, státotvornými, rádoby výchovnými mantinely, nejspíš neměli koule. Oceňuju, že se tvůrci vyhnuli černobílení a žádná z hlavních postav filmu není úplně kladná, nebo úplně záporná (nepočítám samozřejmě šablonovité neutrální postavy s nulovým vlivem na děj, jako například těhotnou manželku). Třeba největší hajzl z celého filmu byl podle mě sekční šéf Kang, tedy policajt. Opravdu bezohledný samolibý kurva chlap. A abych se předvedl, jak umím skvěle kopírovat korejská jména, zmíním se i o dalších postavách. Lee Ja-sung mě svým xichtem celou dobu dost iritoval, pořád mi připomínal nějakou reálněsocialistickou kreaturu z nějakého sračkového Dietlova seriálu, takového toho uvědomělého slizáka, které hrál s oblibou Satoranský. Ta hnusná fízlovština z něj páchla na míli daleko. Ale v posledních záběrech jsem ho vzal na milost. Jung Chung byl zajímavější týpek, ale na můj vkus hodně velký kašpar a hodně nepravděpodobná, vyumělkovaná figurka. Takže mým největším oblíbencem byl zákonitě Lee Joong-gu, nemilosrdný drsňák s tvrdým pohledem a zabijáckým úsměvem, ryzí gangster každým coulem, zkrátka príma sympatický kluk, kterému jsem celou dobu fandil. (13.10.2016)