Jako nikdy

Na český poměry je to překvapivě docela uvěřitelný, neni to nijak otravně vlezlý, ani přehnaně hysterický a dokonce v tom nehraje ani Liška, Vilhelmová nebo Geislerová nějaký sluníčkový lidičky se srdíčkem na správnym místě. Co se týče herců, tak kromě Schmitzera, od kterýho jsem to čekal, že určitě nezahraje špatně, stojí za zmínku hlavně Petra Špalková. Tu jsem do teď znal jenom z různejch menších rolí a nějakejch stupidních seriálů a tady fakt mile překvapila. A teď to horší. Největší problém je v tom, že mě ten příběh prostě nějak nechytnul. Nemůžu říct, že bych se vyloženě nudil, ale celý to šlo jednim uchem dovnitř a druhym ven. K tomu jsou tam různý podivný scény, který mi připadaly, že se do filmu dostaly omylem. A konec byl nějakej useknutej. Už to vypadá, že se tam začne rozjíždět nějaká další zápletka, ale najednou prostě padnou závěrečný titulky. Ale ty 3 hvězdy nakonec dám. (24.02.2014)

Komorní drama, kterému plně porozumí asi jen jeho autoři. Další z řady filmů, kde je vlastně konec naprosto jasný a jen se na něj celý film čeká. Různé dramatické momenty filmu, vlastně celkový děj, je jen taková výplň. Místy se na ní kouká dobře, místy je uspávací a místy si člověk říká, proč tam tu scénu vůbec dali (na konci v debatě s tvůrci bylo jimi řečeno, že tyto záběry byly plné symbolů a významů. chápou je ale asi jen oni). Ano, to že snímek chce věrně zobrazit realitu, tak jak postupné strádání člověka opravdu je, je zcela zřejmé. Zakomponovaná životní partnerka Karla, dávná milenka Jaruna a postavy Holasového syna s družkou + rodinou Jaruny působí i místy svěže a hlavní linii filmu i odlehčují. Snímek nabízí i takové vtipně milé scény jako je ta s rybama, které se synova družka snaživě snaží zabít a nebo návštěvu pana cyklo-faráře. O občasné vtipné dialogy naštěstí také není nouze. Celkově ale divák spíše v křesle u snímku usíná a jeho přáním několikrát je, aby už Vladimír Holas (kterého mimochodem Jiří Schmitzer zahrál perfektně) konečně umřel a snímek mohl skončit. Po odchodu z kina si ale položí jednu otázku: Jak se mi snímek líbil? Jako nikdy... (17.09.2013)

Příjemné rozšíření žánrového spektra české kinematografie s metaforickým potenciálem a vysoko aspirující výpravou, která udržuje do značné míry atmosféru filmu. V detailech zahrané drama, zasloužená velká role pro P.Špalkovou, vysoký standard J.Schmitzera, i po dlouhých letech slušně přihrávající Medvecká. Líbila by se mi větší péče o dialogy a temporytmus a tím více jiskření hlavních postav, o vyrovnanost vedlejších rolí, stylové souznění s Janáčkem a jemnější přístup některých filmařských profesí. Film, který má pro mě díky vnitřnímu humoru určitý osobní zásah a na který se bude možné beze studu podívat i po letech, ovšem netřeba nosit nos moc nahoru. 3-4* (17.09.2013)

Predevsim tento film zdobi vyborne herecke vykony, v cele s Petrou Spalkovou. Ve filmu sice neni jedina postava, se kterou bych sympatizoval, i tak ma film co nabidnout. Namet neni nicim originalni, ale vztahovy trojuhelnik je zajimavy, skoda, ze nedostane vice prostoru. Prostredi a interier chalupy je pekny. Myslim, ze se jedna o lehce nadprumerny cesky film, jelikoz ale asi nikdy nebudu mit potrebu videt film znovu, necham hodnoceni na trech hvezdickach. (11.05.2014)

Opravte mě, jestli se mýlím, ale u filmu o umírajícím člověku by mi asi nemělo být jedno, jak to s ním nakonec dopadne...? Právě tohle je moje největší výtka, i když nemám radu, jak by to bývalo šlo napravit. Každopádně ocenit si film zaslouží, jednak za povedenou debatu s autory po projekci, především ale za látku, jakou zpracovává. Když do našich kin přijde český film, který není o válce nebo komickou komerční sračkou, je to vždy chvíle pro otevření šampusu. (21.09.2013)