Funny Games

Takhle zásadní obrat jsem snad ještě nezažil. Dva mladíci v bílých rukavičkách z plezíru šikanují rodinku, atmosféra je depresivní a při scénách mrazí. Poté, co chlapci rozstřelí mozek, odejdou a začíná odvrácená strana filmu. Nekonečné nehybné záběry, při kterých se nic neděje. Ubíjející. Význam hovorů s publikem jsem nechápal, stejně jako přetáčení děje. Škoda toho. Na ústřední kvarteto se koukalo moc hezky a i námět byl dobrý... 70% (04.09.2012)

Opravdu hnusný film. Dva znudění úchylové terorizují klidné rodiny. V kinematografii nic úplně nového, nové je spíše zakončení, byť od poloviny filmu je vám na beton jasné, jak příběh skončí. Podezírám režiséra (od kterého se mi, narozdíl od řady jiných, líbila velmi Pianistka), že tentokrát chtěl jen šokovat, překročit onu pomyslnou hranici, ukázat: hle, spravedlnost a dobro neexistují! To ví řada lidí i bez tohohle snímku. Bezmocnost diváka je podtržena jeho vtažením do hry, když je oběma sadisty několikrát oslovován. Chápu význam dlouhých záběrů pro celkové vyznění filmu, avšak já si vzpomněl na sovětské filmy, kdě ani dumajut, dumajut, dumajut.... a docela mi to vadilo. Z herců mne zaujala jedna z hlavních hrdinek - S.Lotharová. Její přerod během tyranie byl uvěřitelný, ostatní přicmrndávali a ti dva unuděnci v rukavicích byli těžce amatérští... Psychologický thriller jako studie násilí ve společnosti. Horror ne! Co na tomhle filmu je strašidelného? Napětí přece není strašení... (14.05.2012)

O filmu jsem nikde nic nečetl, nevím tedy, jak to Haneke vlastně myslel. Moje interpretace - nejsou to pouze 2 brutální mladíci, ale v režisérovi mají třetího do party. Celý film je paralelou k moci, jakou má režisér nad divákem. Je pouze na režisérovi, jestli vás na konci film zdrtí nebo potěší. Režisér je šéf těch dvou a ve své podstatě je mnohem horší než ten nejsadističtější vrah. (28.03.2013)

Haneke je démon. Obě verze FUNNY GAMES hodnotím stejně, je to naprosto zrcadlová práce do nejmenších detailů. Je až neuvěřitelné, co Haneke dokázal vytvořit - dokonalá práce s divákem. Ve FUNNY GAMES jsem cítil všechny pocity, co může film nabídnout. Dokázal mě šokovat, pobouřit, nervovat a pořád mě měl Haneke ve svých rukách. Zpomalené záběry jsou kruté a všechno zlo nás drtí na malinké kousky. FUNNY GAMES je pocta pro MECHANICKÝ POMERANČ a zaslouženě patří k vrcholům subžánru exploitation. ******* Pohledy do kamery je perfektní hra s divákem a dostává diváka na místo činu, vlastně i divák je součástí vražd a násilí, protože spolupachatelově přihlíží. (16.12.2013)

(1001) Nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Chachá, tím se neřídí ani filmoví (anti)hrdinové, ani režisér, který si natočil doslovný remake této pošahané perly (jež jsem viděla dřív než tento originál). Musím říci, že každá verze na mě dýchá jiným způsobem a zatím nemůžu ani říct, která lepším. Je to spíš jako když si "zastara" přečtete knížku, která se vám "zamlada" líbila a najednou zjišťujete, že si ji pamatujete jinak. ♥♥♥ A ještě bych byla ráda, kdyby se mi podařilo napsat tento komentář tak, aby vyzněl trochu méně nadšeně, protože ve skutečnosti je za ním strašná depka. (Ale také okouzlení kinematografií.) Nicméně se jedná o jeden z mála filmů (takhle z hlavy si vybavím jenom americký protějšek a Spoorloos), kde mi nevadí, že je o utrpení nevinných. (22.06.2008)