Pianistka

Tahle filmová adaptace knihy rakouské nositelky Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinek je tak kontroverzní, že z ní autorka literární předlohy jistě měla nepokrytou radost. Vytratil se z ní sice feministický podtext, tak typický pro dílo rakouské literární aktivistky, ale zůstalo nezměrné úsilí šokovat (a musím napsat, že se mi právě u tohoto díla příznačně a příslovečně zdá, že šokovat za každou cenu). Jak lze smysl tohoto snímku interpretovat? Jde o popis zvláštní sexuální deviace hlavní hrdinky? Či je to spíše psychologická umělecká studie na pozadí oné úchylky? Nebo je to nějaký vyšší umělecký symbol zvrácenosti doby? Právě rakouští výtvarní umělci s oblibou podřezávají na scéně před diváky živé sele a jeho teplou krví kreslí na plátna obrazy symbolizující prý podivnost téhle dekády. Mně se podivný zdá spíše jejich umělecký záměr jakož i tenhle mnohasečný film. Rozhodně je zajímavý, rozhodně je zvrácený (i když Francouzi umí o zvrácenosti točit ještě silnější filmy, viz třeba bizarní snímek se signifikantním názvem Zvrácený), rozhodně je těžko uchopitelný a rozhodně není pro slabé nátury... Ale možná je to píchnutí do vosího hnízda, kdo ví... Každopádně Michael Haneke potvrzuje, jak mimořádný solitér evropské režie to je... (10.03.2007)

Bylo to trochu zdlouhavý, chvílema nudný, ale hlavně to celý končí někde na půl cesty. Já čekal nějakou šokující pointu a kde nic, tu nic. Na druhou stranu sledovat hereckej výkon Isabelle Huppert je zážitek už sám o sobě. Ta hraje tyhle divný a zvrácený postavy tak skvěle, že snad musí bejt do jistý míry divná a zvrácená i v civilním životě. Spojení Hanekeho s Isabelle Huppert jsem viděl zatim ve dvou filmech a docela to zafungovalo. Né, že bych měl potřebu tohle vidět znovu, ale asi se zkusim podívat i na jiný filmy týhle dvojice. (21.06.2024)

Na tomto námětu by se mohli psychologové a psychiatři pěkně vyřádit. Nepolezu jim do řemesla a nebudu tu rozebírat všemožné příčiny, následky a kvality ztvárněných úchylek. Každopádně matka neměla na Eriku příliš dobrý vliv. :) Pianistka je opravdu z těch náročnějších filmů, které nutně musejí v divákovi zanechat jistou stopu. (19.10.2010)

(1001) Těžký film na hodnocení. Já bych tolik chtěla dát pět hvězdiček, protože strašně moc věcí se mi líbilo a byla jsem pohlcena, zasažena, vzrušena, rozrušena, ale zároveň se mi několik věcí nelíbilo a já je nemůžu ignorovat. Hádám, že jsem tak trochu pervert, a proto mi vadilo, že jsem v podtónu snímku zachytila zprávu, že perverti jsou magoři. S tím já nesouhlasím, já si tak nějak myslím, že perverti jsou perverti. (18.02.2011)

Šokující, hnusný, úchylný? Ne, nic z toho bych při popisu filmu nepoužila. A lidský? Proboha, jestli takhle vypadá lidskost, tak bych měla utéct někam hodně daleko, kde žádní lidi nejsou. Přesto se nedá na tento snímek jen tak zapomenout. I když jsem těžce bojovala s délkou filmu, zaryl se mi do hlavy. A to především díky úctyhodném výkonu Isabelle. Její jméno je vždy zárukou zážitku. Tak mně napadá, že jsem ji ještě neviděla hrát "normální" postavu. (12.12.2008)