Reklama

Reklama

Sedmý kontinent

  • Rakousko Der siebente Kontinent (více)

Obsahy(1)

Příběh středostavovské rodiny žijící sterilní život v Rakousku je prvním z filmů režiséra Hanekeho, který získal širší mezinárodní ohlas. Chladná studie partnerského vztahu tváří v tvář rodinné krizi. (oficiální text distributora)

Recenze (116)

Vitex 

všechny recenze uživatele

Tušil jsem, o čem a jaké to bude.. a bylo to sice trochu jinak, ale vlastně zcela nepřekvapivé (což je dost tím, že skoro každá scéna byla pak v následujících dvaceti letech několikrát vykradena, především ve studentských filmech ze všech koutů Evropy). Tenkrát to ale musela být zásadní událost, zjevení, zvlášť v Rakousku, a Ulrich Seidl je tomuto filmu asi hodně dlužen, podobně jako Haneke pravděpodobně Bressonově Penězům. ()

elanius 

všechny recenze uživatele

(110/2015) / Pomaly až ľutujem, že som sa na tento film odhodlal. Ťažko sa to pozerá. Nakoniec bolo možno dobre, že som už dopredu vedel zhruba k čomu film smeruje, pretože by som ho pravdepodobne stopol po tretine. Na druhú stranu mi práve preto chýbal pocit šoku, ktorý mal záver filmu priniesť. Musím, ale uznať, že počas tých niečo vyše 100 minút dokázal zo mňa trýzniteľ Haneke vydolovať všelijaké divné pocity. Úplný nezáujem o film prechádzal chvíľami do čistého porozumenia s opisom tej nudnej, bežnej a bohužiaľ najväčšej časti života, nakúpiť, najesť sa, do roboty, z roboty. Tretia časť filmu sa u mňa prehupla do čistého nepochopenia toho čo sa odohráva. A záver dokáže znovu drasticky vystreliť emócie, lebo k nepochopeniu sa pridá čistá beznádej. Režisér proste nechá diváka tým svojim odporným zdĺhavým spôsobom a statickou kamerou zožrať záver ako keby sa nič hrozného nedialo. Prvý stret s Hanekem teda dopadol zhruba ako som očakával, viem, že na tento film nezabudnem, viem že pozerať to bolo utrpenie ale aj tak to proste musím svojim spôsobom oceniť. (6/10) ()

Reklama

Max-Wesslo 

všechny recenze uživatele

Hanekeho sdělení o rozpadu tradičních rodinných hodnot je silně umocňováno zvolenou formou - život navenek poklidné rodiny je nahlížen vesměs skrze předměty a situace přetechnizovaného světa, ve kterém jsou čtyři členové rodiny zdánlivě spokojeně uvězněni. Toho je dosahováno nezvyklými úhly kamery, jež se v mnoha situacích úspěšně vyhýbají obličejům a stereotyp jejich denodenního počínání sledují jaksi obecně a bez možnosti vytvoření si vztahu k hrdinům (ať už kladného nebo záporného). Demoliční část přináší pro rodiče jistý druh katarze, která je podporována postavou holčičky Evy, která se ve své naivitě a nevědomosti směle účastní. Nicméně mi chybí nějaký výraznější převrat, vše přišlo tak nenápadně, symbolizováno jen průjezdem automyčkou a tedy jakýmsi očištěním. Po závěrečném sdělení, že je film natočen podle skutečné události dostává pro mě Hanekeho výrok o 24 lžích za sekundu úplně jiný význam. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

SPOILERY Kdyby se Haneke vykašlal na jakýsi "mysteriózní" závěr a vše pořádně dotáhl, udělal by mnohem líp. Rád bych tomu totiž dal víc, ale prostě nemůžu. Má to hodně podmanivou atmosféru, je to skvěle natočené a tři čtvrtiny filmu se mi fakt líbily. Úvod je naprosto úžasný, skvěle představí veškeré postavy a neustále se vyvíjí a dál s nimi pracuje, často jen skrze obraz. Jenže zhruba od poloviny začne ubývat na psychologii a závěrečných 20 minut přijde s něčím, co v souvislosti s dějem sice jakž takž smysl dává, ale je v tom mnoho nedořečeného. Vůbec celý Sedmý kontinent tou nedořečeností strašně trpí, protože sice sledujeme naprosto chladný vztah jedné rodiny, ale od povýšení manžela následuje neskutečně strmý pád dolů bez jakéhokoli opodstatnění nebo aspoň naznačení toho, co se stalo. Jasně, byli na tom finančně dobře, manžel dal výpověď a všichni se odstěhovali do jejich vysněné Austrálie - kde jsou ale zničehonic totálně v háji? Co k tomu vedlo, co vedlo k tomu echt drsnému (až nihilistickému) konci? Diváku, domysli si sám. A u psychologického filmu tohle tolerovat prostě nemůžu. Respektive, proti tomu závěru samotnému nic nemám, kdyby vše před ním bylo dotažené. Takhle si tam člověk může dosadit co chce, ale co z toho vyplyne ve finále? Vlastně skoro nic. Buď příběh rodiny, která se dostala až na totální dno nebo jednoduchoučké podobenství o rutinním životě, které vede ke zkáze - ale na podobenství to málo rozebírá své téma. Přitom se mi většina toho filmu opravdu líbila a byl jsem dost zvědavý, kam se to nakonec vyvine, ale žel k ničemu pořádnému. Jen k takové strašně chytře se tvářící směsi více myšlenek, které ale chybí pořádné uzavření. Ale jen proto, že se to tak tváří a že to je zdrcující to zde schytá samá vysoká hodnocení, přitom do hloubky se pořádně nejde. A přitom zpočáku šlo, minimálně v té první polovině to vypadalo opravdu hodně nadějně. Takhle ale vyšší hodnocení jak lepší tři hvězdy dát fakt nemůžu, jelikož mě závěr prostě zklamal. Navíc je v tomhle podání i prvoplánový a vyděračský. Lepší 3* ()

zette 

všechny recenze uživatele

Brilantni zobrazeni stereotypu. Behem sledovani filmu jsem si nejednou vzpomnel na Bergmana a jistou tvurci podobnost. Posledni ctvrtina filmu (od demolovani bytu) je neskutecne depresivni a nechutna. Pokud se opravdu jedna o film natoceny podle skutecne udalosti, jak je na konci uvedeno, tak klobouk dolu pred Hanekem, lepe to snad ani natocit neslo. Film, na ktery divak nezapomene a ktery drtiva vetsina uz nebude chtit nikdy videt, vcetne me. ()

Galerie (46)

Zajímavosti (9)

  • Kromě hlasového vyprávění nahlas předčítaných dopisů je zvuková stopa tohoto filmu téměř výhradně diegetická (zdroj každého zvuku je viditelný nebo se vyskytuje na plátně). (Fediak22)
  • Poslední řádky objevující se na konci filmu jsou přeloženy takto: „Rodina S. (Schober) byla nalezena 17. ledna 1989. Na základě žádosti znepokojeného bratra manželky byly vyraženy dveře bytu. Dne 20. února byla rodina pohřbena. Navzdory zanechanému dopisu rodiče odmítli uvěřit, že šlo o sebevraždu, a podali na neznámé strany trestní oznámení pro vraždu. Policejní vyšetřování navazující na toto podezření bylo bezvýsledné. Věc byla uložena jako nevyřešený případ.“ (Fediak22)

Reklama

Reklama