Návštěvníci 3: Revoluce

Kdož jsi bez mozku, hoď hovnem! Po na svou dobu originální a docela vtipné jedničce, po bez větší mentální újmy vcelku snesitelné dvojce a po sračkovité americké kokotině se patrně Zdeněk vydal na homovýlet do Paříže, chytl z nemytých konečníků úplavici a posral jim tam celuloid. Tento Velký francouzský rektální výtěr by se totiž z fleku mohl jmenovat Le plaisanterie de pierre VI. nebo CrierdeVeilles XI. Je to jen Trošku lépe natočeno, ale jinak to zkušeně osciluje okolo hovadského standardu našich lůzrů a hnojů, tedy mezi debilním, trapným a totálně retardovaným. Po hodině ubohého zmaru, nebetyčně kokotského přehrávání všech zúčastněných a marných pokusů o aspoň nějaký ten tumor mnou začala zmítat neodolatelná chuť začít bučet a přežvykovat, nadávat na pravici, pičovat s lahváčem u fotbalu, přijmout lukrativní zaměstnání jako uklízeč hajzlů v nádražce a pustit si večer něco s Petrem Rychlým. Tak jsem to raději vypnul, abych pak nesežral děckám všechny banány, nenutil je vybírat mi ze srsti kožní parazity a nemusel si předplácet Blesk. (19.10.2016)

Reno a Clavier mají sice už nějaký ten pátek po šedesátce, nicméně i tak jsou třetí Návštěvníci obstojnou komedií. Film stojí na obdobných vtípcích jako dva předešlé díly, takže nic moc nového nepřináší, ale i tak jsem se nechal na sto minut unést na vlně nostalgie. Osobně bych vyškrtal většinu nových postav, jelikož o největší část zábavy se ostatně jako vždy postarali Christian Clavier a Jean Reno. Průměrné pokračování francouzské komediální klasiky, které přišlo možná až příliš pozdě, ale i tak nemohu říct, že bych oné návštěvy kina litoval. (07.06.2016)

Už to není církevní. Pravda první dva díly jsou klasikou, ale nebudu tvrdit, že jsem toho očekával víc. Naopak jsem se bál totálního propadáku. Ač je scénář zdlouhavý a děj v podstatě nikam nesměřuje, zůstalo tu to hlavní Reno, Clavier a základní pointa. Páchnoucí hrdinové měli být hlavním humorným námětem, ale někdy už to skřípalo. Má se včas končit, což by teď mělo být, ale zase námět z období 2. světové války, to by mohlo Francouzům sedět. Uvidíme. (12.11.2017)

Po královským lejnu známém jako zbytečný remake Cesta do Ameriky, přichází plnohodnotné pokračování, aneb film na který jsem čekal osm let. Takže vyplatilo se to čekání? Upřímně jsem rád že konečně vidím jak příběh pokračuje. Vždy jsem měl různé představy co by se po druhém díle mohlo odehrávat a doufal jsem že opravdu ti dva neskončí na gilotině. Všichni herci hrají dobře, Godefroy a Jacquille jsou opět vtipní, hlavně Fripouille který si neodpustí své kraviny a dobytčárny. Kde je tedy kámen úrazu? V tom že je tam těchto věcí dosti málo. Oba hlavní protagonisté jsou zatlačeni dosti do pozadí na úkor dějové linie aristokratů, kteří nijak moc nejsou vtipní a spíše jen ukecaní. Ano divák se tam dozví pár věcí, které se propojují s budoucností z předešlých dílů, ale nemělo by to být na úkor humoru. Závěr se dosti rozjede a navnadí na další díl, který by mohl být díky vybrané tématice hodně suprový. Ono celkově film působí jako první část příběhu, je tam načnuto hodně věcí jako by již na jisto počítali se čtvrtým dílem. No uvidíme, doufám že se ho dočkáme a konečně se i Godefroy a Jacquouille vrátí domů do své doby. Okeeey! Není to církevní!! (01.06.2016)

Je mi líto, ale tohle je prostě jenom interiérová ptákovina, která postrádá humor všech předchozích francouzských dílů. No dobře, nepostrádá ho úplně, jenže těch zábavných scén je zde opravdu málo. Ani české akvizice to moc nezachraňují. Tady se nepovedl scénář, a tak je to ve finále prostě jen nuda se známými postavami. (09.09.2016)