Špinavý prachy

Dennis Lehane je mezi filmaři velmi vyhledávané zboží. Prozatím jsem žádnou z jeho knih neotevřel, nemohu tedy soudit, zda mají své kouzlo a atmosféru, která je snadno převeditelná do filmu. U The Drop musím ale jednoznačně zkritizovat tempo, začátek ještě jakž takž, pak se to ale poměrně dost vleče a ani závěr a nějaké jakoby z nebe spadnuté překvapení to nezachrání. Bronsona máme snad všichni rádi, ale já osobně teda v záporných nebo drsňáckých polohách. Schoeanaertse jsem si jednak spletl s Skarsgardem a jednak jsem jeho postavu vůbec nepochopil. Pes byl roztomilý, přestože to byl pitbull, který má asi spíše nahánět strach. Zkrátka a dobře nemastný, neslaný film, ušmouraný průměr. (15.02.2015)

Pročetl jsem si komentáře kritizující jednotvárnost mimického výrazu Hardyho. Myslím, že je to právě to nepřehrávání jako na divadle, ale prostě ta realita vsunutá do filmu, která mě ohromila, to, jak podal zdání nedrsného muže, který na závěr odhalí svou tvář. To, jak byl celý film, ušlápnutý, místy možná i trochu retardovaný, ale konstruktivní a bez zbytečných emocí. Tleskám nad zdánlivě nad podáním zdánlivě jednoduchého a obehraného scénáře. (11.01.2015)

Tak toto byla ovšem lahůdka. Jak by někdo řekl, minimalistické filmové sousto. Na rovinu musím uznat, že The Drop má asi jednu z nejlépe vybudovaných atmosfér ze všech filmů, co jsem viděl za poslední dobu. A co že je to ta ona zprofanovaná atmosféra? To je když netajíte dech při jedné vypjaté scéně, ale celou hodinu, až vám vystoupnou žíly a začne nebezpečně jasně modrat kebule. Nejzajímavější ale je, že člověk vlastně nechápe proč. V podstatě se nic neděje, divák z počátku ani moc neví o čem je hlavní zápletka a koho všeho se týká, ale nějak podvědomě chápe, že se schyluje k čemusi velkému. K nějakému velkému vyhrocenému rozhřešení. Takže když v závěru konečně přichází, tak jsem si ho subjektivně neužil zdaleka tolik, jako onu půdu, která diváka na závěr psychicky rozpitvávala. Tolik dojmově, jinak musím pochopitelně vyzdvihnout hlavní zájem kamery Toma Hardyho. To je prostě v dnešní době desítek tisíců herců charismatická perla, která by se měla obsazovat mnohem, mnohem častěji. Řekl bych, že pokud by Boba hrál kdokoli jiný, tak by byla atmoška tatam. A i když Noomi Rapace dvakrát nemusím, tak mě zde velmi příjemně překvapila no a pochopitelně když vše podkreslíme ideálně vybranou hudbou, spokojenost je na místě. Klobouk dolů. Nejlepší soundtrack z filmu: Ending. 80 % (03.01.2015)

Tyhlety přízemní uhrančivé kriminálky ala Out of Furnace, či Blood Ties jsou nyní, zdá se, děsně in. A kupodivu i teď to docela funguje. Není to přesycené akčními sekvencemi a má to x vychytaných dialogů a skvěle nastříhaných/vygradovaných scén. Ta zdánlivě low-endová "za pár babek" tvorba druhé dekády nového milénia jednou bude mít vlastní subkategorii. Tady bohužel k vyššímu hodnocení chyběl sofistikovanější scénář a rychlejší plynutí děje. Ale i tak je to dobrý přírůstek. Hardy není tak cool jako v Lawless, ale pořád ruluje. (31.01.2015)

|0%| Málo kdy, když to přeženu slovy „odjebávám film odpady“, ale tohle prostě nešlo. Zaprvé, je to strašně nezáživné, není zde žádná scéna, která by mě zaujala nebo překvapila. A ta druhá a ještě horší věc je, že ze sebe Hardy udělal totálního debila. Nezlobte se na mě, já chápu, že občas má určitý herec odlišnou roli, než na kterou je zvyklý, ale tohle se prostě nedalo. Stačilo mi, jak byl na začátku totálně bezradnej z toho psa. Víc k tomu asi nebudu dodávat. Nejzbytečnější a nejnudnější film. K tomu Hardy jako utáplej debil. Fakt, nemám slov. (27.05.2015)