Poslední lovec čarodějnic

Pravidla moderní snénáristiky mluví jasně. Když chcete téma na dvě stránky roztáhnout do celovečerní podoby, proklejte hlavního hrdinu k životu věčnému, aby mohl v průběhu staletí zničit všechno zlo. Že to nebude úplně v souladu s životním krédem čarodějnice, která ho prokleje, není důležitý! A tak sledujeme, kterak se ztrápený a nudný Vin Nafta snaží rychle a zběsile nastartovat další debilní kolotoč! Do toho nám Michael Caine poreferuje o tom, že čarodějnice jsou všude kolem nás a že iPadem mouchu nerozmáznete (to ale každej ví, oboje). Vypotit to někdo, kdo má alespoň smysl pro humor, mohlo z toho být parádní guilty pleasure, nebo dokonce palba, která by snesla srovnání s Constantinem. Život ale, bohužel, není fér! (26.01.2016)

Poslední lovec talentu se po zprznění třetího Riddicka rozhodl produkovat a zabrousit do středověkých vod, kde se svými černošskými kořeny zahrál rytíře potlačujícího konkurenci katolické církve. Ano, ten kdo si svým osobitým výkladem bible a neexistujícího dědka na obloze dovolil přetlačovat ovečky Vatikánu, ten byl nemilosrdně zmasakrován jako uctívač ďábla nějakou tou fajnovou papežovou křížovou výpravou, případně inkvizicí. Chraňme křesťanské hodnoty Evropy, chraňme křes... Film bohužel tak zajímavý jako historie není, takže místo aby afroamerický rytíř prostě chcípl spolu se zlem, které přišel vymýtit v úvodu filmu a najely závěrečné titulky, ta zlá CGI čarodějnice těsně před smrtí proklela diváka tím, že Vinovi darovala nesmrtelnost a já kvůli tomu musel další hodinu a půl napjatě čekat jak to celé asi dopadne. Střih nás tedy pohodlně přemístil do dnešní fantasy verze New Yorku, kde už Vin zapadl i bez maskovacího plnovousu, no a přesně tady to začalo být nudné jako prase (cca 15. minuta filmu). Ačkoliv se Natural 95 snažil být charismatický, cool a pravděpodobně sexy, byl pouze jen trapně starý a ještě k tomu nebyl schopen uvěřitelně zahrát ani vážně myšlený smích, takže sledovat ten hodinový romantický a konverzační taneček s o dvacet let mladší zrzavou skotskou Růží bylo přímo ubíjející. No a vzhledem k tomu, že Wood byl snad ještě trapnější, bonmoty Caina nadzvedávaly pouze obočí, nikoliv bránici a celý ten čarodějnický svět mi byl úplně u prdele, bylo jasné, že celý ten film je perfektním suchým hajzlem, do kterého se naházelo 90 mega a nemohlo se to zamaskovat ani pořádným spláchnutím. 40% (20.01.2016)

Film se stromem, na kterém rostou gumoví medvídci přece nemůže být tak špatný. Diesel se snaží fungovat mimo své tři zavedené persóny (Riddick, Toreto, Cage), ale stále s nevalným úspěchem. Moc tu nefunguje. Tahle fantasy ale podezřele připomíná něco co jsem chtěl vidět, když jsem jako kluk hltal Conanovky. Nakonec je to poměrně koukatelné, dává to hlavu a patu. Zamakat na scénáři by sice neuškodilo, ale dá se to. Rose Leslie to nehorázně zvedá. Hláška Michaela Cainea v závěru luxusní. Kino ne, doma jo. (31.01.2016)

Před filmem jsem si v sále všiml jedné těhotné sympaťandy a celých 107 minut se pak o ni bál, aby z toho chuděra předčasně neporodila. Já totiž bolesti měl, a to mám do těhotné ženy podobně daleko, jako Vin Diesel k Oscarům. Dneska jsem si na tuhle digitální bombardiádu vzpomněl znova, to když se ke mně na hlaváku došoural bezdomovec a hlasem připomínajícím přechlastaný dvouválec s náběhem na tuberu po mně loudil drobáček. Byl jsi to ty, Diesele? (30.10.2015)

První film, a snad na nějakou dobu i poslední, v němž mi Vin Diesel začínal připomínat Stevena Seagala. Už i Vin je totiž s každým dalším filmem malinko při těle a v akčních scénách, nebo tedy spíše jejich náznacích, se vůbec nepředře. A když se směje, vypadá jak po mrtvici. Zaplaťpánbůh za neodolatelnou Rose Leslie. Nebýt ji, už by nebylo v téhle rutinní nudě vůbec na co koukat. 50% (21.02.2016)