Městečko prokletých

Můžu si jen povzdechnout: Takhle kdyby někdo točil v dnešní době... "I must think of a brick wall."___Kdo dokáže rozumět, doporučuju v originále, bez češtiny, anglické titulky se dají na netu najít .-)___ Tenhle film nemá slabinu. Skvělá kamera, především v začátku se hodně používá zoomování. Výborná hudba (odpovídající době vzniku filmu), jakou už dnes ve filmu neuslyšíte. Žádné zbytečné okliky, Wolf Rilla jde přímo na věc. Ve filmu nenajdeme jediné hluché místo, každá vyřčená věta do příběhu perfektně zapadá, ale nepřebývá. Nesouhlasím s názorem willise, právě ona zdánlivá "osekanost" bezchybně navozuje skvělou atmosféru (kvůli které si tenhle film přidávám do topky), divák nemá čas ani chvilku polevit ze střehu, do kterého se už od úvodní "omdlívací" scény dostává. Začátek filmu je brilantní (používám hodně superlativů na metr čtvereční, ale tenhle film si je zaslouží), moment s padajícím letadlem byl velmi působivý, až mrazící.___ It will not happen to us... Because we have to survive, no matter what the cost.____ Po pětačtyřiceti minutách se konečně dostáváme k nějakému řešení, až dosud vše jen plynulo, ale na konferenci v Londýně dochází ke střetu o budoucnost dětí."Just give me one year!"___ Gordon Zellaby (George Sanders) si brzy uvědomí nejenom neobyčejnou fyzickou i duševní vyspělost dětí (děti totiž rostou rychleji, dokonce i v prenatálním stádiu jsou akcelerované, POMO nemá pravdu, když píše o devítiměsíčním těhotenství), ale také jejich schopnost jakéhosi společného vědomí, kdy znalost (čehokoliv) jednoho z dětí automaticky indikuje znalost všech. Gordon Zellaby se snaží přijít této záhadě na kloub a tak děti začíná zkoumat. Chce s jejich pomocí zjistit, zda existuje život i mimo Zemi. Situace se ale vymyká kontrole a tak midwichští berou spravedlnost do svých rukou a posilněni v místní hospodě vyráží konat....____ Zajímavosti, které se objevily ve filmu: Podobných míst, kdy se v jeden den narodilo více dětí s velmi podivnýma očima, bylo na světě víc. Skoro všechny tyto děti ale ihned zahynuly (Austrálie, v eskymácké kolonii, na hranici Mongolska), ty poslední byly zabity v Sovětském svaze atomovou zbraní.___ Děti umí číst myšlenky, takže je prakticky nemožné jim ublížit.___ Těhotná Anthea Zellaby (Barbara Shelley) měla chuť na sýr, kyselé okurky a půl tuctu ančoviček._______ Pustil jsem se do tohoto tématu pořádně, takže po tomhle filmu mě čeká ještě Children of the Damned-1963 a Městečko prokletých-1995. Srovnání samozřejmě přinesu. A tu knížku si půjčím!___Edit 6.8. Po přečtení knižní podoby Městečka musím konstatovat, že to sice opravdu není arcigeniální dílo, ale rozhodně ho řadím spíše k nadprůměru. Wyndham se totiž moc dobře čte. Je pravdou, že se mu občas zbytečně rozbíhalo pero a že menší škrty by románu prospěly, občas je to spíš hodně ukecané než cokoliv jiného, ale jak říkám, bezvadně se to četlo a to je (alespoň pro mě) na knížce to asi nejdůležitější. Spousta v románu zmíněných postav a situací vůbec nebyla ve filmu (což je samozřejmě běžné), ale nikoliv na úkor logiky a přehlednosti. Wolf Rilla opravdu odvedl skvělou práci. (14.07.2008) (méně) (více)