Neporazitelní

Navzdory marketingu se příliš nejedná o klasický akčně pojatý sportovní snímek, i když samotná premisa vychází z toho nejznámějšího žánrového schématu o outsiderovi, jenž po náročném tréninku (ve kterém nechybí ani běh v dešti do schodů) přebírá zasloužený pohár. Ta je však v Neporazitelných rozmělněna mezi ohromnými nánosy nezajímavého dramatu, jemuž vévodí bláznivá spolubydlící a její „roztomile“ přidrzlá dcera. (03.05.2015)

Po příběhové stránce nejsou Neporazitelní ničím oslnivým, servírují nám něco, co jsme již v různých derivátech viděli, ovšem to není na škodu. Prvky silnějšího dramatu vždy dodávají sportovním filmům šmrnc a není tomu jinak ani v tomto případě. Co však potěší nejvíce, je ztvárnění zápasů a tréninkové sekvence, na které se velmi dobře kouká a to, že k nim hraje krásná Simonova a Garfunkelova píseň The Sound of Silence (i v instrumentální podobě), to už je jen ta pomyslná třešnička na dortu. (11.12.2015)

Když skousnete ten delší úvod, a trochu chaosu v postavách, tak zjistíte, že vás to snad fakt baví (mě teda jo) a dokonce ústřední dvojce fandíte, teda dvojce, ono tam je hlavních hrdinů trochu vícero a každý má své duchy se kterými se musí vyrovnávat a překonávat je...místy docela nečekaná rozuzlení vedou až k víceméně povedeným a dobře nasnímaným bitkám v klecích, ale přeci jen si říkám, že Karlos Vemola by z těch rejžožroutů v kleci udělal pyré, ale kdoví..kdoví..:) (07.03.2014)

Kdyby Purgatorio nenapsal již Dante Alighieri, mohla bych ho po zhlédnutí této kombinace klišé a patosu napsat já. Hádejte, milé děti, jak to asi dopadlo? Musím připustit, že když se dva hloupí pánové buší pěstičkami do svých hloupých hlaviček, je to celkem zručně nasnímáno, jejich krev a pot šplíchají tak intenzivně, že jsem měla strach, že mě zasviní. (18.12.2020)

Je to dosť dobrá akčná športová dráma od Dante Lama. Má vydarený príbeh o dvojici mužov, mladíkovi, ktorého otec padol na dno a zlosť si vylieva práve na svojom synovi a tak musí znášať neustále ponižovanie a mužovi v strednom veku, bývalom šampiónovi v boxe, ktorý si síce kedysi myslel, že mu patrí svet, ale teraz je už len v dlhoch, kvôli čomu po ňom idú úžerníci a tak radšej unikne a prenajme si izbu v byte s problémovou matkou a jej dcérou. A obaja muži dvoch generácií trávia čas v telocvični, kde sa trénujú kombinované bojové umenia a mladík túži dostať sa na turnaj. So spracovaním som dosť spokojný, síce z dvoch hlavných hrdinov ma spočiatku viac zaujal len jeden, bývalý šampión, ktorého línia je omnoho zaujímavejšia a rozmanitejšia, či už kvôli minulosti, práci v telocvični alebo aj zaujímavom vzťahu s matkou a dcérou, ktoré majú aj svoj priestor, takže mladík mi prišiel prakticky trochu navyše, ale našťastie sa ich osudy už čoskoro prepoja a pomaly ma začal baviť aj on. A zatiaľ čo prvá polovica je vlastne ideálne plnohodnotná dráma doplnená o trénovanie v telocvični, v druhej sa už začne samotný turnaj, ktorý je síce podaný trochu inak, než som očakával, ale tiež sa je na čo pozerať a hlavne záverečná fáza, kedy zase dostane väčší priestor bývalý šampión je dosť vydarená. Takže skutočne po celý čas sa je na čo pozerať, ale konkrétne musím vyzdvihnúť poslednú tréningovú sekvenciu s piesňou Sound od silence, úžasný zážitok. Čo sa týka akcie, priznám sa, že práve samotné súboje ma z celého filmu bavili najmenej, ale aj tak sú rozhodne dobre zvládnuté. Súboje sú celkom realistické, po vizuálnej stránke zaujímavé s pár skutočne výbornými zábermi a síce tento typ až tak moc neobľubujem, aj tak ma potešilo pár veľmi dobrých chvatov a hlavne tých, pri ktorých už hrozí aj zlomenina. A najviac sa mi páči finálny súboj. Herecké obsadenie je výborné, Nick Cheung ma v posledných rokoch baví stále viac a tu bol skutočne skvelý, sympatický Eddie Peng, pričom obaja tu okrem iného predviedli skvelý fyzický výkon, k tomu Andy On v úlohe súpera a viacero výborných vedľajších postáv, obzvlášť matka s dcérou. S réžiou a technickou stránkou som nadmieru spokojný, veľmi dobrá vizuálna stránka a atmosféra, kvalitne zvládnuté súboje, k tomu trochu emócií, Dante Lam tu odviedol veľmi dobrú prácu. A páči sa mi aj hudba, hlavne spomínaná pieseň Sound of silence. Takže po predchádzajúcom Viral factor, ktorý mi až tak moc nesadol konečne zase plnohodnotný Dante Lam, ktorého si ešte s radosťou pozriem. 78% (14.12.2013)