Šingeki no kjodžin

Další překvapení, které mi nachystal anime žánr. Přes počáteční nechuť se opět rozjel nadupaný příběh s velmi originální zápletkou (tohle slovní spojení ani zdaleka nevystihuje realitu) a příjemně propracovaným světem. Jen je škoda divného chování postav a zbytečně natáhnutých přemýšlivých scén. To ale vyvažují epické souboje úplně jiného kalibru, než na které jsem byl kdy zvyklý a také ve většině případů všechno-jen-ne-hrdinské chování vojáků. Rovněž se mi zamlouvá určitá syrovost, se kterou Titáni likvidují lidi. Nejednou jsem zůstal sedět s pusou dokořán. Tleskám. (28.10.2015)

Dobře, přiznejme si že asi jedu na anime mainstreamu, ale zatím mě to baví. Tohle mě oslovilo lehce nezvyklou animací, ne úplně běžným dabingem a to hlavně ženských postav a tím, že ač jsou určitě mnohem brutálnější kusy, tohle anime se se svými hrdiny nepáře. Uvidíme co bude dál. Zatím mě jenom vyloženě mrzí že postava Erena přežila a je zněj teď uberklučina, mnohem víc by mě to asi zajímalo, kdyby bylo vážně po něm. EDIT: Vracet se po deseti letech ke svým komentářům je bolestné i úsměvné. Hvězdičky nechám spolu s předchozím komentářem, ať se můžou další generace bavit naivitě diváka po první sezóně. (04.08.2013)

S anime mám v podstate nulovú skúsenosť, preto som sa do tohto veľmi nehrnul, keď som však prečítal obsah, povedal som si, že to bude stáť zato. No a rozhodne som sa nemýlil. Epický príbeh boja ľudstva proti titánom. Je to skvelo napísané, animácia je vynikajúca a do toho úžasný soundtrack. Postavy mi prišli troška otravné, hlavne hlavné (Eren, Armin), neskôr som si ich však obľúbil a čo je najväčší plus sú vedľajšie postavy, ktoré budete mať ešte radšej (Mikasa a hlavne Levi sú topka). Bitky skvelé, akčné a krvavé až až. Prvá séria za 5* a ďalšej sa neviem dočkať. Druhá séria za mňa prekonala prvú. Sprievodný soundtrack navodil zimomriavky, epické scény a jediné mínus málo Leviho, Mikasy a veľa Ymir a tej malej. Poďme ďalej. Tak máme tretiu, kde prvá polka je viac o postavách, kde každá dostane kopec priestoru. Levi je prvý krát neistý a všetky intrigy krásne vygradujú. No a druhá polka je už peklo s Titánmi kde prichádzame aj o hlavné postavy a je to brutálny nárez. Koniec už skôr len otvára dvere ďalšej sérii, tak poďme na ňu. Posledná séria je orgazmická, povinne každý pozrieť tento seriál. Viac samostatne pri nej napísané. Vďaka za tento masterpiece. "Shinzou Wo Sasageyo" (25.08.2022)

Velmi nadějný potenciál absolutně zabitý! Jednotlivé oblasti chrání vysoké hradby před Titány a mladá krev je chce za každou cenu zničit a žít v míru. To je nadějná látka, ale naprosto bídně uchopená. Takový to seriál měl být rozložen aspoň do tří až čtyř řad! Navázání kontaktu diváka s hrdiny je téměř nulový, sem tam se najde sympatičtější charakter, ale zbytek je nanejvýš otravný. Řvané dialogy bez věcného sdělení také zrovna na přitažlivosti tématu napomáhají. 25 dílů je zkrátka málo na to, to pořádně rozjet. Musím se přiznat, že jsem vydržel pouze do sedmého dílu a jak to všechno skončí jsem si přečetl v kostce. Spoiler: změna Erena na Titána, zase dobrý nápad, ale nedotažený! Opravdu nejsem s tímto "kultovním" anime spokojen, nebyl to můj šálek čaje... (25.09.2015)

OK. Můžu uznat, že výchozí premisa je relativně neokoukaná, že je celý ten svět docela hezky vymyšlený (od společenskopolitických struktur až po drobné technické vychytávky), že mě další a další směřování děje zajímá..... ALE.. Zároveň je to i neuvěřitelně rozmělněné nekonečným žvaněním, vysvětlováním a pseudofilosofováním. Každá postava si jakoukoliv sebezásadnější situaci musí ve vnitřním monologu stokrát rozebrat. Každá sebeméně zajímavá situace musí být divákovi (jako úplnému debilovi)vysvětlována. Vnitřní sebeanalitické emo-monology postav jsou na jedno brdo a velmi rychle začnou srát.. Režie nemá vůbec cit pro dynamiku a je schopná prdnout doprostřed akce (klidně doprostřed skoku) další pathetický, stokrát omletý monolog nejistého chlapce/dívky (to může fungovat v manga formátu, ale v anime to -v takové míře- nemá co dělat).. Někdy se i pětiminutová akce (nebo prostě jen scéna) roztáhne klidně i na díl a půl protože všechny přítomné postavy si musí vnitřně odříkat co se děje, co se dělo před chvílí, co z aktuální situace logicky vyplývá a jak si je nejistá (nasraná, odhodlaná, nebo vystrašená).. Díky tomu se děj, který by se všemi důležitými situacemi i poctivým vykreslením psychologie postav, zabral maximálně 15dílů, rozsračičkovává v divákově nekonečném utrpení celých 25 epizod a ve finále (jakkoliv otevřeném) by jeden skoro až slavnostně otevřel šampáňo, že je ten porod konečně u konce... Tady se jen potvrzuje, že když dva dělají totéž, není výsledek vždy stejně kvalitní. Děti a teenageři vržení do extrémní situace a nesoucí na svých bedrech tíhu a osud lidstva, nejsou pro japonce žádným novým fenoménem- naopak jde o až obsesivně se navracející motiv s kořeny hluboko v japonské společnosti. Tihle hrdinové mají v hlavě pochopitelně bordel, musí hledat motivaci a vnitřní sílu, musejí se srovnat sami se sebou.. zkrátka a dobře musejí se vnitřně vyžvanit. Ale, je žvanit a žvanit. Když diváka vnitřkem své hlavy provázejí postavy např.z NGE (a že ty toho vnitřně napřemýšlejí mnohem více) je to smysluplná cesta, u každé postavy jiná a hluboká. Postavy AoT spíše kloužou po povrchu a přes všechno to rozpitvávání k nim na konci série nemám o mnoho větší vztah než na začátku.... Ještě teda dám šanci OVAčkám (když už hraný film skončil totální katastrofou). Třeba to chytne drive a hloubku. (22.12.2015)