Žlutá ponorka

Mám rád Beatles a mám rád i animované filmy, ale film Yellow Submarine na mě nezapůsobil v dnešní době asi tak, jako na diváky z let šedesátých a sedmdesátých. Vizuální stránka je samozřejmě unikátní a působivá a hudba Beatles zase podmanivá a veselá, ale nevím, moc mě to nevtáhlo. Ovšem hlášky padají občas skvělé, hlavně Ringo perlí :-). (01.10.2013)

Film je asi dosť silné slovo, keďže ide o akúsi zmesku LSD tripov, a to riadnych, na pozadí zhuleneckych opisov akýchsi tém. sem tam príde originálna pieseň, aj keď neviem či film ponúka originálne videoklipy. Každopádne ponúka originálne tripy, ktoré sú miestami tak op, že nie je pochýb, že v tabaku mali primiešane aj nejaké to seno 😃plus to prespikujte akýmsi Monty Python feelingom a raznici je hotové (18.10.2021)

Hm. Co na to říct? Hravost podlehla zfetované psychedelické podivnosti, která by snad ani nevadila, kdyby měla nějaký nosnější příběh (půlka filmu jsou dobrodružství v moři, která odnikud nikam nejdou, kromě Jeremyho, a nic zajímavého vlastně často ani nepřinášejí) a ne tak omšelé a nudné poselství těch hipísáckých šedesátek, kdy si všechny květinové děti myslely, že svět spasí Láska s velkým L, ale jen do chvíle, než zjistili, že na nájem a pravidelnou stravu jim to nevydělá, a staly se pak bankéři. Což je mimochodem dokázaný fakt, že nejagresivnějšími bankéři Wall Streetu jsou právě bývalé květinové děti. Je fajn si ve filmu vyposlechnout některé (ne všechny jsou dobré) písničky Beatles, dvě tři jsou dokonce skutečně chytlavé popěvky, ale zkrátka ta hravost je pryč. Líbil se mi Perný den, že stál nohama na zemi, a přesto dokázal najít ve všedních problémech dětskou hravost, líbil se mi film Help!, který je absurdní parodií na bondovky (a snad jedinou povedenou parodií na bondovky, neb samy bondovky jsou parodií, a jak je známo, parodie se parodují těžko). Ale pak už přišly ty houbičky a naprostá šílenost v podobě Magical Mystery Tour, nu a tohle se tomu podobá (odněkud někam se jede, je jedno odkud kam, důležité jsou neuvěřitelné ztřeštěnosti během cesty), jen je tu aspoň něco jako příběh (btw, koho mohli myslet těmi Modráky? Policajty, daňové úředníky, úředníky obecně, politiky?). Pro mě je to smutné zakončení hravé kariéry Beatles, kdy rozdávali radost, a ne psychedelická oblbovátka, a těší mě jedině, že alespoň Ringo v tom dětinském třeštění pokračoval dál, jako jediný, protože Johna zajímala moucha, která lezla po Yoko Ono, zatímco jim syn běhal po baráku s posr.anými plínami, George asijská mystika a esoterické rozjímání, než načapal svého guru se staženými kalhotami, jak naprosto neesotericky provozuje sex s nějakou tou adeptkou, no a Paul se vrhl na kariéru, která mu nejlépe jde, skládal a zpíval vynikající písničky. Konec, zvonec, sbohem a šáteček. (24.03.2019)

Psychedelicka dobova jizda, o ktere se mohlo mym rodicum jenom zdat.-). Vizual je natolik napadity, ze si clovek rychle vzpomene, ze uz tento film pred mnoha lety videl. Dejove me to ale moc neoslovilo a cekal jsem i silnejsi zapojeni tohoto znameho kvarteta. Krome prave Beatles, uz nema film co nabidnout. Otazka je, zda tomu uz tak nebylo i v dobe vzniku. (28.06.2022)

Z tolika barev, tak rychle se za sebou střídajících mě bolela hlava a oči. Ať už nazveme tento počin jakkoli - psychedelický, surrealistický, dadaistický - je to jedno. Prostě ve filmu šlo hlavně o písně Beatles, které zbožňuju a o ty barvy. Co se týče děje, asi tam měl nějaký být, ale já ho teda moc nepostřehla. Píseň Yellow submarine se vám ale vryje do hlavy po zbytek večera. (04.07.2012)