Hana-bi
Fireworks
Režie:
Takeši KitanoScénář:
Takeši KitanoKamera:
Hideo JamamotoHudba:
Džó HisaišiHrají:
Takeši Kitano, Kajoko Kišimoto, Ren Ósugi, Susumu Teradžima, Júko Daike, Makoto Ašikawa, Tecu Watanabe, Anatolij Ruděnko, Kandži Cuda, Ken'iči Jadžima (více)Obsahy(2)
Láska beze slov a smrt bez varování v dojemném příběhu plném krve. V pořadí již sedmý film jedné z nejpopulárnějších a nejvšestrannějších osobností japonské mediální scény, Takešiho Kitana (Takeshi Kitano). Herec, režisér, scenárista, střihač, bavič, výtvarník a básník, v Japonsku populární již od 70. let, kdy vystupoval jako polovina komické dvojice The Beats a dodnes používá každému srozumitelný pseudonym Beat Takeši, se na mezinárodní filmové scéně poprvé významně představil právě filmem Ohňostroj. Příběh bývalého policisty, který trpí výčitkami svědomí za zmrzačení svého kolegy, smrt jiného a také lítostí nad smrtelnou nemocí své vlastní ženy a který se rozhodne, že dá do pořádku všechno, co bude možné, získal na MFF v Benátkách Velkou cenu Zlatého lva, Cenu kritiky na MFF v Sao Paulu, Cenu pěti kontinentů časopisu Screen International, Ceny ruských, francouzských a australských filmových kritiků a na MFF Camerimage v polské Lodži Stříbrnou žábu pro kameramana Hidea Jamamotoa.
Zcela kitanovský mix hluboko skrytých a cudně prožívaných citů s bezohlednou brutalitou bývalého policisty, který si svou spravedlnost musí krutě vybojovat s jakuzou, je pro evropského diváka, neznalého krutých stránek života v japonské společnosti, jistě trochu šok. Pro diváky, jimž jméno Takeši Kitano nebo Beat Takeši již něco říká, je naopak tento film překvapivě cudný a láskyplný. Hlavními rysy Kitanovy osobnosti jsou totiž osobitý smysl pro humor, kamenná tvář (v Evropě by se řeklo poker face, v Japonsku však tvář, neprozrazující naprosto žádné emoce, patří k dobrému vychování), jíž však dokáže – a jako v tomto případě – i beze slov vyjádřit mnoho, a osobitý přístup k zobrazování násilí, které však nastupuje vždy jako odezva nikoliv provokace. Ve srovnání s jeho ranými filmy jako Brutální policista (Violent Cop), či Sonatine, je Ohňostroj rodinným filmem o poslední společné cestě manželů, o splácení dluhů blízkým a přátelům a zároveň elegií o lásce a smrti, jež obě jsou přirozenou součástí života...
Malou perličkou svědčící o všestrannosti tohoto tvůrce je i fakt, že autorem všech kreseb, ve filmu použitých, je sám Kitano.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (103)
Takeši Kitano si pre nás pripravil zaujímavý film, ale bohužiaľ mne sa toto nedokázalo dostať pod kožu tak, aby som si to dostatočne užil. Film je do istej miery aj vtipný (skôr úsmevný) a tak niektoré situácie napriek svojej vážnosti vyznievajú trochu smiešne. Nebolo mi teda jasné ako má film pôsobiť a niekedy som sa teda v ňom strácal. Všetka česť Takešimu o jeho "pokus", ale niečo tomu chýba aj keď film má určité vyznenie a je dojemný (smutný) ja som vo filme nenašiel ten správny zmysel, ktorý vo filmoch hľadám. Buď ma chce film zabaviť, alebo niečo naučiť atď... a tu film chcel všetko a nedosiahol skoro nič. Inak som filmu pridal pol bod za snahu povedať niečo určitým scénami, ale to boli väčšinou bočné scény, ktoré sa netýkali hlavného príbehu. Jedným dychom na koniec dodávam vo filme je naozaj výborná hudba. Napriek mojej menšej kritike film sa oplatí pozrieť. (Hodnotenie 3,5) ()
Co všechno udělá člověk pro druhé .. bez potřeby mluvit, bez sebemenšího projevení se emocí (což Takeshi úspěšně zvládá ve všech svých filmech) .. za cenu nejvyšší. Kitano v roli mlčenlivého chlápka, kterého si neradno proti sobě poštvat. Do uší lahodící soundtrack Joe Hisaishiho a nádherné obrázky (ať už filmové či ty kreslené rukou režiséra). ()
Jeden okamžik může trvat věčně. Kitano opět pokouší smrt, opět je na několika místech k smrti vtipný a opět nehraje podle pravidel. Prostě si hraje. Nesází na klasickou dramatickou výstavbu zápletky. Před distribucí děj posunujících informací upřednostňuje náladotvorné záběry. Gangsterské prostředí je podáno stejně nevzrušivě jako záběry moře, režisérova oblíbeného místa začátku a konců. Vrchol apatičnosti ve vztahu k žánrovým vzorcům představuje neakční bankovní loupež, částečně snímaná tichou bezpečnostní kamerou. Stejně tiše, klidně a smířené působí protagonista. Samozřejmě mimo ty chvíle, kdy někomu jakoby nic jídelními hůlkami vypíchne oko. Asi žádný jiný režisér nedokáže přejít od smíchu ke smrti ve zlomku vteřiny. Vpády zdánlivě nesouvisejících záběrů a „mrkni a mineš mě“ gore chuťovek narušují souvislé plynutí melancholického toku a činí film nejednoznačným v pocitech i postavách. Zklidnění přichází ve scénách bytí pro sebe. Vykreslení skoro bezeslovného vztahu je v kontrastu s ostatním děním nádherně neagresivním útokem na smysly a bezcitnost světa. Pokud byste jej chtěli vnímat jako obvyklé lineární vyprávění, bude vám Ohňostroj zřejmě připadat stejně nečitelný jako hlavní hrdina. Stoický, naprosto se vším smířený muž, který možná přešel na temnou stranu a možná jenom mezi bílou a černou přestal rozlišovat. Film má těch barev každopádně mnohem více (nejen zásluhou obrazů, jejichž prostřednictvím jedna z postav zkouší navázat dialog alespoň sama se sebou). 80% ()
Podivuhodný mix neuvěřitelně silného dramatu s komedií. Několikrát jsem se přistihl jak se směju skoro slapstickovému humoru, abych si o pár vteřin později uvědomil, jak smutný ten příběh vlastně je. Spíše než thriller je to výborné drama, které zamrazí i když se nevyhne předvídatelnému (a nevyhnutelnému) konci. 90% ()
Nejedná se o příběh jakési bisexuální Hany, jak by mohl zavádět a svádět originální název filmu, ale o klasickou, čistokrevnou ukázku Kitanovy specifické, jemnodrsné školy. Kitano tak jak ho mám nejradši - zamlklý, lehce psychopatický schizoid s kamennou tváří a nepředvídatelnými reakcemi. Nemluví. Někdo mu třeba něco říká a on neodpovídá. A ani posunek neudělá, prostě nereaguje. Má jen ty svoje tiky. Jinak mlčí a čumí jako bluma. Nevyzpytatelně. A místo odpovědi pak třeba najednou vezme jídelní hůlky a vrazí je chlápkovi do oka... Děj příběhu je trochu krkolomně poskládaný. Chce to trochu víc soustředění a trpělivosti, než při nějakém hollywoodském, standardně předžvýkaném filmovém žvanci. Na tuhle formu nekomunikace (respektive jiného způsobu komunikace) s divákem jsem ovšem u východních Asiatů zvyklý, takže z mojí strany docela pohoda a spokojenost. Ale viděl jsem už mnohem lepší japonské filmy. Nakonec asi nejvíc mě v Ohňostroji zaujaly Kitanovy naivistické malůvky. ()
Galerie (10)
Photo © Bandai Visual Company
Zajímavosti (7)
- Všechny obrazy vyskytující se ve filmu namaloval sám Kitano po těžké havárii na motorce, při které téměř zemřel. (kitano)
- Filmovalo sa v Tokiu, Yokohame a na ďalších miestach po celom Japonsku. (MikaelSVK)
- Akira Kurosawa, který se znal jak s Takešim Kitanem, tak s jeho tvorbou, mu po zhlédnutí Ohňostroje zaslal dopis, ve kterém „svěřuje osud japonského filmu do jeho rukou“. (AlDelon)
Reklama