Obsahy(1)
Jiří Trnka natočil v roce 1950 volně podle pohádky Boženy Němcové slavný loutkový film. Bajaja je v jeho pojetí chlapec, který nebyl princem, ale osiřelým hochem. Žil v chudé chalupě se svým smutným otcem. Pro lásku k zemřelé matce, proměněné v koně a trpící v očistci, se vydal do světa. Přijel do země, ohrožené hrozným drakem, jemuž měly být obětovány tři královské dcery. Třikrát se Bajaja vydal do boje s drakem, pokaždé po vítězství nad ním zase zmizel. Tři princezny čekaly ženichy, nakonec měla rozhodnout náhoda, zakutálené jablko. Když nejmladší princezna hodila jablko a to se zatoulalo k sluhovi Bajajovi, pyšně odhodila jeho kytici. Pak se konal slavný turnaj, v němž Bajaja ve slavnostním rytířském postroji vyhrál, ale opět zmizel. Ani tentokrát ho nejmladší princezna nepoznala. Nakonec ale prozřela a Bajaja se s ní vrátil do otcova domu. Duše matky vykoupena odlétla jako bílá holubice k nebi… Děj je rozdělen do kapitol: Bajaja, Cesta, Zaklínání, Námluvy, Bolest, Svatby. Film nemá klasické dialogy, je doprovázen verši V. Nezvala a promlouvá jen postava koně-matky. Vedle výtvarné poetiky J. Trnky uměleckému působení napomáhají hudba V. Trojana a zpěv Kühnova dětského sboru. Zakladatelské dílo české i světové loutkové tvorby svou poetikou ovlivnilo tvůrce celého světa. (Česká televize)
(více)Recenze (22)
Trnkovy filmy, hlavně ty delší, mají takovou zvláštní poetiku. Jsou to většinou pohádky, ale přitom je v nich něco temného, něco nepěkného, co je pod povrchem. Zároveň je to takové snové a tajemné. Trnka byl v tomhle mistr, stejně jako byl mistr animace. Tady nesmírně potěší animace akčních scén, která je opravdu skvělá a dynamická. ()
Česká animovaná loutko herecká klasika, původně od spisovatelky Boženy Němcové někde na pomezí mýtu a legendy určená nejen dětskému publiku. Navíc film oceněný hned třemi cenami! A to sice cenou filmové kritiky 1954 MFF Locarno. Cenou za nejlepší dlouhý loutkový film 1950 na V. MFF Karlovy Vary. A poslední cena Národní z roku 1950 která byla zároveň největší a nejhodnotnější mu byla udělena za umělecké zpracování za hudbu, režii, scénář a za básnický doprovod. Hudba: Václav Trojan a na animaci k filmu se podíleli třeba Břetislav Pojar, Stanislav Látal, či František Braun. Jedno z těch lepších ne-li nejlepších Trnkových děl společně třeba s Císařovým slavíkem, Špalíčkem, se Starými pověstmi českými a nebo s Nocemi svatojánskými. Jiří Trnka Walt Disney Východu jak mu také bylo mnohými kritiky tenkrát přezdíváno. ()
Cením si zpracování stejně tak jako autora pana Trnku. Není to ovšem snímek pro každého a je skutečně spíše umělecky pojat. Abych však pravdu řekla, nebavila jsem se celou dobu, některé scény byly možná zbytečně dlouhé, přičemž by bez nich snímek pak nenesl jistou zaujatost a fantaskno. Nejde rozhodně brát tak, jak nám diktuje dnešní doba. Je to archivní skvost, takže jej tak musíme i brát. ()
Bajaja setne celkem patnáct hlav saním a jednu své matce. Výtvarně i hudebně mimořádné, jenže příběh je jen těžko čitelný a kulhá na obě nohy. Kde se Bajaja naučil tak dobře bojovat a proč by promluva s princeznou narušila matce koňský očistec, to se nedovíme, stejně jako proč celé království jen tak pasivně přijímalo dané podmínky a nezkoušelo bojovat. ()
Bajaja je půvabnou loutkovou poezií podle pohádky Boženky Němcové. Jiří Trnka, snad i pod vlivem politiky doby, učinil hrdinou chudého mládenečka, skromného, tichého a čestného, přesto díky vlastnímu výtvarně estetickému svérázu představil kouzelný pohádkový svět. Nepotřeboval mluvené slovo (až na těch několik málo vět Naskové), vsadil na poezii Vítězslava Nezvala, pocitové hudební rytmy Václava Trojana, jemný dětský zpěv pod velením Jana Kühna a vlastní jedinečnou výtvarnou stylizaci. Však také iniciály jednotlivých kapitol dovedl k dokonalosti k ozdobě stylu středověké iluminace. Rytířský romantismus (a to i ve zpěvu) je tím nejvhodnějším pohádkovým doprovodem, navíc odhalil skutečnosti schémat a stereotypů vztahů mezilidských a partnerských, neopomněl ani drobná odlehčení. Bajaja je krásnou, trnkovsky stylizovanou, pohádkou a poezií! ()
Galerie (14)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (1)
- Film získal v roce 1950 Národní cenu. (Zdroj: Panáčci na plátně) (M.B)
Reklama