Reklama

Reklama

Bajaja

Animovaný / Loutkový / Pohádka
Československo, 1950, 72 min

Obsahy(1)

Jiří Trnka natočil v roce 1950 volně podle pohádky Boženy Němcové slavný loutkový film. Bajaja je v jeho pojetí chlapec, který nebyl princem, ale osiřelým hochem. Žil v chudé chalupě se svým smutným otcem. Pro lásku k zemřelé matce, proměněné v koně a trpící v očistci, se vydal do světa. Přijel do země, ohrožené hrozným drakem, jemuž měly být obětovány tři královské dcery. Třikrát se Bajaja vydal do boje s drakem, pokaždé po vítězství nad ním zase zmizel. Tři princezny čekaly ženichy, nakonec měla rozhodnout náhoda, zakutálené jablko. Když nejmladší princezna hodila jablko a to se zatoulalo k sluhovi Bajajovi, pyšně odhodila jeho kytici. Pak se konal slavný turnaj, v němž Bajaja ve slavnostním rytířském postroji vyhrál, ale opět zmizel. Ani tentokrát ho nejmladší princezna nepoznala. Nakonec ale prozřela a Bajaja se s ní vrátil do otcova domu. Duše matky vykoupena odlétla jako bílá holubice k nebi… Děj je rozdělen do kapitol: Bajaja, Cesta, Zaklínání, Námluvy, Bolest, Svatby. Film nemá klasické dialogy, je doprovázen verši V. Nezvala a promlouvá jen postava koně-matky. Vedle výtvarné poetiky J. Trnky uměleckému působení napomáhají hudba V. Trojana a zpěv Kühnova dětského sboru. Zakladatelské dílo české i světové loutkové tvorby svou poetikou ovlivnilo tvůrce celého světa. (Česká televize)

(více)

Recenze (22)

topi 

všechny recenze uživatele

Jiří Trnka pojal Bajaju Boženy Němcové zcela po svém a chvílemi vyznívá možná až příliš chaoticky. Každopádně jeho stylizované loutky mají neopakovatelnou atmosféru a kouzlo, kterým dokázal nejlépe disponovat sám velký mistr. Myslím, že se budu již opakovat, ale musím ocenit a vyzdvihnout nádherné umělecké souznění mezi Trnkou a hudebním skladatelem Václavem Trojanem, jejichž práce utváří jeden velký sourodý celek a těžko by jedno bez druhého takhle fungovalo. Kuhnův dětský sbor a verše Vítězslava Nezvala jsou vyloženě magie. Hudba jede nepřetržitě po celou dobu a pracuje tak s druhou rovinou oživování loutek. V každém jejich společném filmu je to cítit a proto je taková symbióza velice vzácná. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Česká animovaná loutko herecká klasika, původně od spisovatelky Boženy Němcové někde na pomezí mýtu a legendy určená nejen dětskému publiku. Navíc film oceněný hned třemi cenami! A to sice cenou filmové kritiky 1954 MFF Locarno. Cenou za nejlepší dlouhý loutkový film 1950 na V. MFF Karlovy Vary. A poslední cena Národní z roku 1950 která byla zároveň největší a nejhodnotnější mu byla udělena za umělecké zpracování za hudbu, režii, scénář a za básnický doprovod. Hudba: Václav Trojan a na animaci k filmu se podíleli třeba Břetislav Pojar, Stanislav Látal, či František Braun. Jedno z těch lepších ne-li nejlepších Trnkových děl společně třeba s Císařovým slavíkem, Špalíčkem, se Starými pověstmi českými a nebo s Nocemi svatojánskými. Jiří Trnka Walt Disney Východu jak mu také bylo mnohými kritiky tenkrát přezdíváno. ()

Reklama

JoSte 

všechny recenze uživatele

Bajaja setne celkem patnáct hlav saním a jednu své matce. Výtvarně i hudebně mimořádné, jenže příběh je jen těžko čitelný a kulhá na obě nohy. Kde se Bajaja naučil tak dobře bojovat a proč by promluva s princeznou narušila matce koňský očistec, to se nedovíme, stejně jako proč celé království jen tak pasivně přijímalo dané podmínky a nezkoušelo bojovat. ()

Dlubal David 

všechny recenze uživatele

■ ∞ Hodně dlouho jsem tento film odkládal. Období mezi chutí si jej pustit a skutečně se na něj podívat trvalo téměř jeden a půl roku a mohu s chutí říci, že jsem velmi rád za to, že jsem se k tomu konečně dokopal, neboť jsem byl velmi potěšen tím, jak na mne tento film zapůsobil; o to více, že mám rád literární předlohu od Boženy NĚMCOVÉ a také mám rád filmové zpracování z roku 1971. ■ Bajaja z padesátých let je hodně jiný oproti jeho mladšímu bratříčkovi, kterého znám již od svého dětství a stejně jako drtivou většinou povídek a pohádek zpracovaných NĚMCOVOU, tak i Bajaja mi přirostl k srdci. ■ Film je rozdělen do 5 hlavních kapitol, při čemž kapitola první je nejdelší: 0) Bajaja (Úvod), 1) CESTA, 2) ZAKLÍNÁNÍ, 3) NÁMLUVY, 4) BOLEST, 5) SVATBY), 0) Konec. ■ Mám rád takové lehce ponuré, mírně temné a mysteriózní díla literárních autorů a zpracovatelů lidové slovesnosti jako: Karel Jaromír ERBEN, Božena NĚMCOVÁ, Karel Hynek MÁCHA, Hans Christian ANDERSEN, Howard Phillips LOVECRAFT, Franz KAFKA, Karel ČAPEK, etc. ■ Film Princ Bajaja (1971) se mi od dětství stále líbí a to i přesto, že jsem jej viděl již více než desetkrát a navíc k němu mám citový vztah, protože místo, kde se natáčely scény ve skaliscích (Hrubá Skála, Myší díra, Adamovo lože) mám prošlapané nespočetněkrát (Český Ráj) a zažil jsem tam mnoho krásných chvil a odnesl si odtud mnoho hezkých vzpomínek. Nedaleko od zámku Hrubá Skála (Sahara) se natáčely scény pro film Jak dostat tatínka do polepšovny (1978) a mnoho dalších scén pro filmy. ■ Z výše napsaného jasně vyplývá, že jsem měl trochu obavy, abych nebyl proti tomuto loutkovému podání zaujatý. ■ ■ ■ Prvních cca pět minut jsem si říkal, že to nechám až na jindy, až nebudu tolik unavený a nebudou mi padat víčka, ale během chvilky jsem se zabral do děje a všechny obavy byly náhle liché. Nejdříve jsem byl zaskočen, že se tam moc nemluví, ale postupně jsem záměr autora pochopil a nyní mohu říci, že to bylo jedině ku prospěchu věci. ■ V některých momentech, a to mě opravdu překvapilo, byl tento loutkáč dokonce ponurejší a temnější než jeho mladší sourozenec. Hudební podkres byl přesně v místech, kde jsem si představoval, podtržen a jinde bylo v podstatě úplné ticho a tu divák musí svou pozornost směřovat vizuální stránce, která je velmi dobrá a v některých momentech na loutky i dost emotivní či vyzařující emoce, například, když Bajaja stojí na hradbách, sundavá si pokrývku z oka a mlčky a se zatajeným dechem ubírá zrak dolů k bráně. ■ ■ ■ Nevím, zda to byl záměr, ale Zdoběna i Budinka vypadaly v podstatě normálně, ale Slavěna měla ve tváři jakýsi nepřítomný výraz, jako by požila větší než malé množství omamné látky a její oči budily dojem permanentní únavy a že jsou neustále v polospánku. V první půli jsem měl pocit, že utekla z pera nějakého japonského animátora a spíše by se hodila do nějaké vysoké věže, kde by ji švarní jinochové zachraňovali před nálety mechadraků, ale později i párkrát oči více otevřela, aby ještě ukázala, jak malá a nepatrná má ústa a ještě menší a špičatou bradu. ■ ■ ■ Bajaja mě nejen potěšil, ale i mile překvapil. Stále a stále zjišťuju, že mám velké mezery ve starých filmech (1948-1979) a že je budu muset postupně doplňovat. Vždycky mi udělá radost, když se můžu podívat na nějaký starý kousek, který jsem ještě neviděl, ať už z důvodu, že jsem na něj kdysi neměl čas nebo proto, že jsem tehdy ještě nebyl na světě a tudíž jsem ho v oné době nemohl vidět. ■ Kdyby byl film zcela němý, tak by ode mne dostal plný počet 100/100, protože ten dětský sbor, ne že by se tam nehodil, ale úplně mi tam nesedl a v jedné chvíli mě spíše rušil, jinak v pohodě. ■ Ještě musím podotknout, že kdo nečetl literární předlohu a bude se chtít podívat na tento film, pak možná bude v ději tápat a párkrát se ztratí v podhradí a ve skaliscích. Oproti Princi Bajajovi (1971), který je přeci jen u diváctva známější a pro běžného diváka stravitelnější, je Bajaja (1950) více surrealistický a až artově designován, ale na druhou stranu, je v některých chvílích více přímočarý, i když se to tak na první pohled nemusí úplně zdát. ■ Bajaja patří mezi ty snímky, které nechcete vidět pravidelně každý rok, desetkrát simultánně po sobě, naopak, méně je v tomto případě více, film si stačí pustit pouze jednou za čas, za hodně dlouhý čas a náležitě si dílo vychutnat. ■ ■ ■ ⁞ [96/100]. ■ ‖ [95/100]. ■ ↨ [89/100]. ■ ῼ [97/100]. ■ ■ ■ ∩ Princ Bajaja (1971). /// Třetí princ (1982), Sedmero krkavců (1993), Sedmero krkavců (1967). /// Deváté srdce (1978). /// Vzpoura hraček (1946). ////// Sůl nad zlato (Der Salzprinz) (1982), Malá mořská víla (1976), Princ a večernice (1978), Panna a netvor (1978). / Kytice (2000), Máj (2008), Teta (Frankensteins Tante) (1987). ////// The Little Girl Who Lives Down the Lane (1976). / O Ptáku Ohniváku (1980), Spalovač mrtvol (1968). /// Děvčátko se sirkami (1984), The Little Matchgirl (2006), A Christmas Carol (1984), Scrooge (1970). /// Pyšná princezna (1952), Pasáček vepřů (1958), Двенадцать месяцев (Dvanáct měsíčků) (1972), Perinbaba (1985). / Plaváček (1986), Bathory (2008). ///////// Princové jsou na draka (1980). /// Za humny je drak (1982). / Arabela (1979). /// O statečném kováři (1983), Nebojsa (1988). /// Arîte hime (2001). / Strings (2004). ■ ■ ■ № 1x; 1x ⌂ [D], [PC], ϿϾ [PZ--], [240p], [7-VIII-2014; 22:00]. ■ ■ ■ ↘ juvelinokivi, Miany. ■ ↔ ① [98/100] [7-VIII-2014; 22:00]. ‡ [98/100] [7-VIII-2014; 22:00]. >>> [98/100]. ■ () (méně) (více)

Miany 

všechny recenze uživatele

Cením si zpracování stejně tak jako autora pana Trnku. Není to ovšem snímek pro každého a je skutečně spíše umělecky pojat. Abych však pravdu řekla, nebavila jsem se celou dobu, některé scény byly možná zbytečně dlouhé, přičemž by bez nich snímek pak nenesl jistou zaujatost a fantaskno. Nejde rozhodně brát tak, jak nám diktuje dnešní doba. Je to archivní skvost, takže jej tak musíme i brát. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (1)

  • Film získal v roce 1950 Národní cenu. (Zdroj: Panáčci na plátně) (M.B)

Reklama

Reklama