Obsahy(1)
Jiří Trnka natočil v roce 1950 volně podle pohádky Boženy Němcové slavný loutkový film. Bajaja je v jeho pojetí chlapec, který nebyl princem, ale osiřelým hochem. Žil v chudé chalupě se svým smutným otcem. Pro lásku k zemřelé matce, proměněné v koně a trpící v očistci, se vydal do světa. Přijel do země, ohrožené hrozným drakem, jemuž měly být obětovány tři královské dcery. Třikrát se Bajaja vydal do boje s drakem, pokaždé po vítězství nad ním zase zmizel. Tři princezny čekaly ženichy, nakonec měla rozhodnout náhoda, zakutálené jablko. Když nejmladší princezna hodila jablko a to se zatoulalo k sluhovi Bajajovi, pyšně odhodila jeho kytici. Pak se konal slavný turnaj, v němž Bajaja ve slavnostním rytířském postroji vyhrál, ale opět zmizel. Ani tentokrát ho nejmladší princezna nepoznala. Nakonec ale prozřela a Bajaja se s ní vrátil do otcova domu. Duše matky vykoupena odlétla jako bílá holubice k nebi… Děj je rozdělen do kapitol: Bajaja, Cesta, Zaklínání, Námluvy, Bolest, Svatby. Film nemá klasické dialogy, je doprovázen verši V. Nezvala a promlouvá jen postava koně-matky. Vedle výtvarné poetiky J. Trnky uměleckému působení napomáhají hudba V. Trojana a zpěv Kühnova dětského sboru. Zakladatelské dílo české i světové loutkové tvorby svou poetikou ovlivnilo tvůrce celého světa. (Česká televize)
(více)Recenze (22)
Bajaja setne celkem patnáct hlav saním a jednu své matce. Výtvarně i hudebně mimořádné, jenže příběh je jen těžko čitelný a kulhá na obě nohy. Kde se Bajaja naučil tak dobře bojovat a proč by promluva s princeznou narušila matce koňský očistec, to se nedovíme, stejně jako proč celé království jen tak pasivně přijímalo dané podmínky a nezkoušelo bojovat. ()
Film Bajaja, který už má více než sedmdesát let, je těžký na podívání. Po výtvarné stránce se nedá kritizovat. Zvláště pak, když si uvědomíte tehdejší a dnešní možnosti. Muselo to dát neskutečné množství práce. Na druhé straně z dnešního pohledu už takováto pohádka u dětí neuspěje ani náhodou a tak se dílo stává spíše muzejním kouskem, který lze jen obdivovat. Mě zaujala mimo loutkového umění hudba. Ale film je dle mě i na loutkovou pohádku tehdejších parametrů neúměrně dlouhý. ()
Tklivá i jásavá ... poetická i hrdinská ... prostá i tajemná ... klasická i originální ... RYZÍ - a velice osobní. Koncentrovaná, a přece jemná a líbezná esence, namíchaná ze všech českých pohádek, které jste kdy viděli. Je dětsky naivní a důvěřivá - a přitom pevná ve svých postojích i činech ... taková, která vás nikdy nezradí. ----- !!!!! MOŽNÝ SPOILER !!!!! ----- Tomu odpovídá i pointa, skromná a pokorná i ve štěstí. Protože neurozený chlapec si odvádí svou vyvolenou do chudé chaloupky, ze které vzešel, a pevně věří, že princezna - jeho nevěsta tam bude v lásce a míru a porozumění žít a hospodařit spolu s ním a s jeho starým otcem. Protože pointa nechce převracet běh světa, netouží po tom, aby si Bajaja jako vítěz a osvoboditel přijel pro svého tatíčka a odvezl si ho s sebou do královského sídla, kde by všichni šťastně žili až do smrti. Protože pointa ctí rodný dům stejně jako matku a otce - a má za to, že o své štěstí se každý musí ZASLOUŽIT ... ne jednorázově, ale tak nějak průběžně, den za dnem - při všedních radostech i starostech .... protože pravé štěstí by nemělo být závislé na hmotných statcích - alespoň ne v pohádkách. ()
Trnkovy filmy, hlavně ty delší, mají takovou zvláštní poetiku. Jsou to většinou pohádky, ale přitom je v nich něco temného, něco nepěkného, co je pod povrchem. Zároveň je to takové snové a tajemné. Trnka byl v tomhle mistr, stejně jako byl mistr animace. Tady nesmírně potěší animace akčních scén, která je opravdu skvělá a dynamická. ()
Česká animovaná loutko herecká klasika, původně od spisovatelky Boženy Němcové někde na pomezí mýtu a legendy určená nejen dětskému publiku. Navíc film oceněný hned třemi cenami! A to sice cenou filmové kritiky 1954 MFF Locarno. Cenou za nejlepší dlouhý loutkový film 1950 na V. MFF Karlovy Vary. A poslední cena Národní z roku 1950 která byla zároveň největší a nejhodnotnější mu byla udělena za umělecké zpracování za hudbu, režii, scénář a za básnický doprovod. Hudba: Václav Trojan a na animaci k filmu se podíleli třeba Břetislav Pojar, Stanislav Látal, či František Braun. Jedno z těch lepších ne-li nejlepších Trnkových děl společně třeba s Císařovým slavíkem, Špalíčkem, se Starými pověstmi českými a nebo s Nocemi svatojánskými. Jiří Trnka Walt Disney Východu jak mu také bylo mnohými kritiky tenkrát přezdíváno. ()
Galerie (14)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (1)
- Film získal v roce 1950 Národní cenu. (Zdroj: Panáčci na plátně) (M.B)
Reklama