Ošin

Príjemná tradičná japonská atmosféra a taktiež pôsobivé prostredie, kde bol dej príbehu zasadený. Ale po dejovej stránke ma to žiaľ akosi nenadchlo a tej drámy v tom bolo naozaj máličko. Skôr sa mi páčili tie medziľudské vzťahy a to ako sa Ošin snažila za každú cenu byť užitočná, aby tak nesklamala svoju rodinu. Takže tak. Forma výborná, no dejovo čistý priemer. A ešte zvlášť vzdávam poctu úžasným kostýmom a postavám, najmä v tej poslednej fáze, keď pracovala v tom mestečku. (09.06.2014)

Je to celkom dobrá dráma. Má dosť dobrý príbeh o malom dievčati pochádzajúcom z veľmi chudobnej rodiny a keďže rodičia majú problém všetkých uživiť, pošlú ju do rodiny bohatého obchodníka, aby u nich rok pracovala. Tu sa stretáva len s drinou a ponižovaním, ale vďaka svojej nezlomnej povahe sa len tak nevzdáva. No po jednej nepríjemnej udalosti sa predsa len rozhodne odísť a zoznamuje sa aj s inými spôsobmi života. Spracovanie sa mi páči, ešte spočiatku som v tom síce necítil potenciál pre niečo viac, než len žánrový štandard, no ani to rozhodne nie je zlé, sadol mi ten úplne klasický prístup, akoby film vznikol pred polstoročím a navyše má skvelú hlavnú postavu, pri ktorej je skutočne radosť pozerať na tú jej snahu, nezlomnosť, ale aj vzťahy s okolím a tak sa na to pozerá celkom dobre. Ale predsa len sa dej časom pohne trochu iným a podľa mňa zaujímavejším smerom, pričom fáza s dezertérom to veľmi príjemne osvieži a už si ma to skutočne získalo, no ani tu sa to nekončí a aj následne ide úroveň filmu ešte vyššie a tak práca a život u nového obchodníka ma veľmi bavila. A tak už na začiatku sa mi to celkom páčilo, ale postupne si ma to získalo a už ma to neustále bavilo len viac. S hereckým obsadením som nadmieru spokojný, výborná hlavná postava, ktorá bez problémov utiahne aj tie priemernejšie časti, potešila ma aj Aya Ueto v úlohe jej matky, no nemá až tak moc priestoru a k tomu viacero zaujímavých vedľajších postáv, hlavne dezertér alebo múdra svokra u obchodníka. Čo sa týka réžie a technickej stránky, mohlo to mať ešte trochu lepšie zvládnutú dobovú atmosféru, ale aj tak mi to sadlo, dobre zvolené prostredia, pekné kostými, pozerá sa na to dobre. A zaujala ma aj hudba. Takže určite sa nejedná o nejaký žánrový klenot, ale páčilo sa mi to, získal si ma príbeh a aj postavy a o dobrom hodnotení nepochybujem. 71% (29.06.2014)

"Maminko, ty pořád jen pracuješ a pracuješ. Nikdy se nezastavíš." "To je, co maminky dělají." ■ Asadoru ("ranní seriál") z let 1983-4 neznám, ale vůbec mi to nevadilo. Jediné, co bych vylepšil, je asi na dvou místech hudba, která zazněla až příliš rušivě. Jinak - dokonalé. Film utáhla na začátku natáčení osmiletá Kokone Hamada (narozená 31. 3. 2004). ■ Původní seriál (297 přibližně čtrnáctiminutových epizod) popisoval časové období od roku 1907 až do současnosti. Začínal v roce 1983 okamžikem, kdy se Oshin bez vysvětlení vydá vlakem na cestu do míst svého dětství, její vnuk se jako jediný z celé rodiny dovtípí, kam odcestovala, vydá se za ní a ona mu pak vypráví příběh svého života. JInak - Oshin z původního seriálu se objeví i v tomto filmu - v roli matky starší dívky, se kterou má Oshin neshody. ■ Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=Jlej0Ueg_yA (29.06.2014)

Na festivalu Eiga-Sai mi to sice nevyšlo, ale i tak po zhlédnutí v domácím prostředí nijak nelituji. Snímku sice chvilku trvá, než diváka vtáhne, ale kvalita má vzestupnou tendenci a nakonec tento drsný a smutný příběh pojednávající o těžkém údělu nejen chudých japonských žen na počátku 20. století zaujmout zvládá poměrně dobře. Působivé a tvrdé zpracování chudoby, zoufalosti, předsudků, pravidel, společenských vrstev, přizpůsobení se okolnostem a přijmutí osudu. 73% (09.02.2020)

Kdybych měla rozdávat Oskary za herecký výkon, tak malá Kokone by ho v každém případě dostala. To byl neskutečně nádherný výkon, nehledě k faktu, že se z obrazovky téměř vůbec nehnula. Podmínky v kterých musela pracovat a proč, byly pro mě neuvěřitelné. Všechny ty anabáze, kterými si musela projít, tak si myslím, že jiný by klesl nejen na duchu, ale i na těle, když vezmu v úvahu, že rýže byl už pro Ošin luxus. Ovšem pro ní byla každá situace výzvou, s kterou se rvala, co jí její dětské tělíčko i mysl dovolilo. Moc se mně líbil i její vztah k matce nebo k Šunsakovi, ale co jsem maximálně ocenila, byly doslova dechberoucí záběry kamery. To byla vizuální pochoutka. Jinak jsem měla pocit, že se tam neustále myla podlaha, nosily džbery vody a košťata museli zřejmě dennodenně fasovat nová, podle toho jak často jsem je viděla zametat, ale to je jen malý, úsměvný postřeh v tomto jinak dramaticky smutném příběhu. Je to silný příběh o síle ducha malé Ošin, který rozhodně ráda doporučím. (13.08.2014)