T2 Trainspotting

"Můžu ti říct, že došlo ke konsensuálnímu na citech založenému neziskovému pohlavnímu styku." Chápu to, Simone - tvoje holka tě miluje, protože jsi její pasák. Jenže po příležitosti zase přišla zrada a já se musím přiznat, že toho vzpomínání na staré dobré feťácké časy bylo na můj vkus příliš. Já se zkrátka nikdy nesjíždím heroinem, v Edinburgu jsem nikdy nebyl a dokonce jsem ani neblogoval o svém prvním vyhonění, takže si troufnu napsat, že Trainspotting není nic pro mne. Na druhou stranu jsem zaznamenal pár vtipných scén, které za podpory letitých, přesto stále svěžích, vypalovaček měly něco do sebe. A Veronika s umělým pinďourem nakonec taky nebyla špatná, což rozhodně neznamená, že bych cítil potřebu nechat si prošťournout potrubí. (01.09.2017)

Dvě dekády, nespočitatelné množství prošňupaného matroše, mraky průšvihů, rozbitých ksichtů a nevydařených vztahů i tisíce vět s použitím slůvka fuck. A vzpomínky na lepší časy. Teď se jeden z kvarteta přátel vrací domů do Skotska. Hodlá vyrovnat staré dluhy a možná vzkřísit kamarádství z mládí. Snadné to nebude. Danny Boyle má Oscara, rád se pohybuje v rozličných žánrech a nemusí nikomu nic dokazovat, vydojit z toho jen prachy asi taky nebyl úplně záměr, takže budeme věřit, že to celé vzniklo čistě pro radost. Dá se říct, že se tady hodně sází a spoléhá na nostalgii, což je zrovna v mém případě problém, protože Trainspotting jsem sice viděl, ale jen jednou a dávno, oslovil, ale ne natolik, abych se k němu co pět let s chutí vracel. Výsledek je sice nostalgický, ale i slušně hořký a depresivní, moc myšlenek na lepší příští se nedočkáme. Minulost je fajn, ale bez budoucnosti to nejde. Danny Boyle do toho sází jeden netradiční úhel kamery za druhým, střídá barvy, motivy, snové záběry, jeho dravý hravý styl nepolevuje ani po šedesátce. Čtveřice herců i ti okolo mají charisma na rozdávání, tempo je solidní, hudba ještě lepší. Za mě přijatelná divočina. (31.05.2017)

Lust for Life! Život jako spirála, ve které s úsměvem na rtech vzpomínáte na historky z nespoutaného mládí a pokud se nepoučíte z chyb, uděláte je znova. Třeba že nejdřív je tu příležitost a potom přijde zrada.. Audiovizuální rauš, v němž je deziluzní současnost metadonem a po pár tónech Born Slippy se nostalgické propojení stává čistým heroinem. Vyčítat tenhle tvůrčí záměr geniálnímu klipaři Boyleovi je stejně pošetilé, jak vštěpovat Francisi Begbiemu zásady buddhismu.. Apropo, Rentonův monolog „Choose life“ se dá směle přirovnat k tomu Edwarda Nortona ve 25.hodině.. (02.05.2018)

Pestrá, coolově namixovaná a akčně sestříhaná bombička, která se na povrchu leskne, ale uvnitř neobsahuje vlastně zhola nic. Hrdinové kultovního Trainspottingu se setkávají po 20 letech, scenárista jim káže, aby vymysleli, co podniknout, ale přitom se vlastně nehnuli z místa. Do toho rejža umě vsadí nostalgické prostřihy z původního fimu a voilá, sequel je na světě! 6/10 (30.05.2017)

"T2: Trainspotting." Sequel k filmu, ktorý vo mne vyvolal skutočne veľmi rôznorodé pocity a patrí medzi filmy, ktoré by som si už druhýkrát nepustil. A hoci si myslím, že "Trainspotting" je reálne lepší film, tak tento by som ohodnotil ako film, ktorý na mňa urobil lepší dojem a páčil sa mi viac. Možno je to trošku zvláštne, no kým v prvom filme bolo veľa desivých a špinavých momentov, tak sequel ich pár má, no nie sú už také silné a tak intenzívne spracované. Už tu nemáme veľké množstvo scénok závislosti na heroíne a s tým súvisiacou experimentálnou kamerou, no viac sa sústredíme na udalosti, ktoré nasledujú po tom, čo sa Mark rozhodol svojich kamarátov okradnúť a vziať peniaze z akcie. Takže je film úplne iný a pritom súčasne to zapadá na svoje miesto a prináša uspokojivé pokračovanie. Myslím si, že všetko ostalo dopovedané a dokonca si myslím, že sú tu momentky, na ktoré nikdy nezabudnem. Napríklad hudobná improvizácia medzi Markom a Simonom "No More Catholics Left." Ak sa nezačnete smiať, tak nerozumiem. Rovnako sa mi aj páčia momentky so Spudom. Ten nemal v prvom filme moc veľkú rolu a myslím si, že tu sa dočká skutočne zaujímavých scénok, ktoré stoja za to. Najmä už len s tým, že sa z neho prekvapivo stane spisovateľ. Ako sa hovorí, závislosť sa dá poraziť tým, že si treba nájsť nejakú novú. Niečo, čo nás bude napĺňať. A to je podľa mňa dobrý odkaz. Tento film sa už odohráva proste v úplne inom svete. A možno to spravilo, že na mňa urobil lepší dojem. Ešte by som mohol spomenúť Begbieho. Ktorý bol časovanou bombou v prvom filme a zloduch v tomto, no súčasne sa mi páči jeho rozlúčka so svojim synom. Dáva to pár pekných momentiek aj jemu. Čo sa mi ešte aj páči je, keď v rámci čítania príbehov, ktoré začne Spud spisovať, dočkáme sa aj pár scénok z prvého filmu v rámci spomienok do flashbackov. A funguje to. A čo sa kamery týka, myslím si, že aj tu sa dostane pár skvelých experimentálnych momentov, ktoré vyzerajú skvele. Či už Spudov tieň, alebo záverečná scénka v Markovej izbe. Mimochodom tá jeho tapeta na mňa vždy pôsobila jemne desivo. Najmä v spojení s tým zeleným kobercom. Hodnotenie: A- (03.09.2017)