An Adventure in Space and Time

Doctor Who, je potřeba k tomuto kultu, který díky svým obnoveným seriím stále přitahuje pozornost milionů fanoušků? Tento hraný dokument je sympaticky natočený s láskou a úctou k předloze a k prvnímu Doctorovi s přiměřenou dávkou sentimentu a hlavně nostalgie, kterou se člověk (obzvlášť pokud je fanouškem) nechá rád pohltit. David Bradley získal roli, jež se dá považovat za nejlepší v jeho karieře (alespoň z těch, co jsem viděl), ostatní herci jsou též dobře vybráni, což jsem ocenil nejvíc u postav, které jsem neznal a tedy jsem je nemohl porovnávat s jejich skutečnými vzory, které znám z původního seriálu. Jen závěr bych trochu pozměnil (SPOILER), Matt Smith se mi do té atmosféry moc nehodil. Výborné jsou též komentáře soudobých účastníků po závěrečných titulcích. (23.11.2013)

BBC tedy rozhodně 50. výročí Doctora Who neodfláklo. Začalo to geniálním původním trailerem na výročí jako takové, jenž sám o sobě byl krásným dárkem všem fanouškům. Pak přišla mini-epizoda, která definitivně a krásně dějově zaplnila prázdný prostor doby, kdy byl seriál zrušen. Samotný výroční film byla úžasná jízda a tento počin jsem si nechal na konec. A i zde nelze jinak než smeknout. Tentokráte Marku Gatissovi, který napsal nádherné vyznání lásky k tomuto vyjímečnému seriálu. An adventure in Space and Time je povedeným, zábavným, dojemným, ale nepatetickým výkladem toho v jakých podmínkách seriál vznikal. Osobně jsem byl k ději skeptický, vždyť co může být tak zajímavého na vzniku seriálu, aby o tom vznikl film? Ale ono je toho hodně co říct, a fanouškům pro které se stal Doctor Who srdcovou záležitostí obzvlášť. Pro mě je An adventure in Space and Time rovnocenný souputník filmu Ed Wood od Tima Burtona, (oba jsou o průkopnících původně brakového žánru) a zaslouží možná o to víc respektu, že je „jen“ televizním počinem. (29.11.2013)

Tak som si z príbehu vzala pár vecí. Predstavu o tom, ako tento britský fenomén vznikol a vďakabohu, že nakoniec vznikol. Fakt, že žena na začiatku druhej polovice 20. storočia týmto položila svojich mužských kolegov „do múky“, a ponaučenie nepremýšľať o hodnotení pred úplným koncom. Pretože ten záver je fantastický. Asi naozaj načnem epizódy toho, kto sa podieľal na Doctorovom vzniku. (22.11.2013)

Nádherné.Wonderful. Brilliant. Fantastic. Doufám, že pan Hartnell(rád bych napsal Bill, ale bohužel jsem ho nestačil poznat osobně) někde nejakým způsobem vidí, jaký fenomén započal a jaké dědictví zanechal. Jestli David Bradley nedostane BAFTU nebo nějakou cenu za jeho neskutečný výkon, tak to tady mrdám a stěhuju se na Mars. Moment, kdy se střetne pohled prvního a stávajícího doktora, je tak silný, že mi krásným bolestivým způsobem ROZBIL SRDCE tak na 11 tisíc kousků a nevím, jestli ho ještě někdy seskládám dohromady. Uronil jsem při tom řeku slz.....možná i tak na dva obrovské rybníky. (28.11.2013)

Aneb co by se (ne)stalo, kdyby Doktora opravdu pohřbili. Nedošlo by k nádherným setkáním a srdcervoucím rozloučením. Nezažili bychom zábavná dobrodružství ani strašidelné cesty. Životy bychom pouze přežívaly a vzpomínky by se vytratily. Však...však byl zde ten muž, jenž si myslel, že nemá žádnou rodinu. Však je zde ten muž, jenž mu dokázal, že nikdo neměl větší rodinu než on. Děkuji ti Marku za tvou vášeň, fantazii, touhu a lásku, kterou jsi vynaložil do tohoto díla. Děkuji tomu bláznivému Doktorovi za jeho TARDIS, fez a rybí prsty s pudinkem. A ta největší poklona patří muži, jenž to nikdy nedokázal vzdát. Mr. Hartnell, you will always be the first..." I want you to belong somewhere, to have roots of your own. With David you will be able to find those roots and live normally like any woman should do. Believe me, my dear, your future lies with David and not with a silly old buffer like me. One day, I shall come back. Yes, I shall come back. Until then, there must be no regrets, no tears, no anxieties. Just go forward in all your beliefs and prove to me that I am not mistaken in mine. (17.01.2015)