Režie:
Miroslav KrobotKamera:
Jan Baset StřítežskýHrají:
Tatiana Dyková, Lenka Krobotová, Johanna Tesařová, Ivan Trojan, Jaroslav Plesl, Simona Babčáková, David Novotný, Hynek Čermák, Lukáš Latinák, Ján Kožuch (více)Obsahy(1)
Učitelka němčiny Maruna (Tatiana Vilhelmová), toho času hospodská, se snad nikdy nevdá. Na malé vesnici je o vhodné muže nouze: nerozhodný starosta (Ivan Trojan) tráví hodně času na posedu a čeká na svého jelena, dětsky naivní Olin (Jaroslav Plesl) je okolím považován za neškodného vesnického blázna a klempíř Kódl (Lukáš Latiňák) se s chutí otočí za každou sukní. Maruně na klidu nepřidá ani její panovačná matka (Johanna Tesařová), o kterou spolu se sestrou Jarunou (Lenka Krobotová) pečují. Když navíc Jaruna využívá první příležitosti a odjíždí po boku postaršího Němce Hanse do Mnichova, zůstává Maruna v „Díře" s matkou i nápadníky sama. Jednoho dne však u Hanušovic dojde k nečekané události... (A-Company CZ)
(více)Videa (4)
Recenze (777)
Čeští intelektuálové, kteří se koncentrují ve městech, procházejí ve vztahu k venkovu obvykle dvěma fázemi. První představuje idealizaci. Důvěrně známé městské prostředí si spojují se všemi myslitelnými neduhy moderní civilizace - konzumismem, egoismem, sebestředností, promiskuitou a celkovou morální degradací. Venkov má být místem, kde dosud funguje komunitní způsob existence, lidé žijí skromně a v harmonickém vztahu s přírodou, oddávají se veřejně prospěšným pracem a uchovávají cenné kulturní tradice minulých pokolení. Tato idealizace bývá ještě silnější, pokud se může opřít o filtrované vzpomínky z dětství, kdy zažívali báječná dobrodružství u příbuzných. Vyjasněme si ještě, co venkov není: satelitní obce v pásmu kolem velkých měst s dobrou dopravní obslužností, kam se stahují ti, kteří si nemohou dovolit drahé městské bydlení. Pokud se intelektuál s realitou venkova seznámí, dostaví se druhá fáze: hluboké rozčarování. Intelektuál je zaskočený chudobou ducha (ti, co od života něco chtějí, míří za vzdělaností jinam), absencí mladé generace, tvrdě pragmatickým až cynickým vztahem k přírodě, setkává se se závistí a touhou po nedostupném konzumu, která mívá smutně groteskní podobu. Chybí tam kulturní stimuly a místo vřelé družnosti převládá uzavřenost a nedůvěra. Miroslav Krobot procházel v době natáčení evidentně druhou fází a výsledek tomu odpovídá. Jako komedie snímek funguje, pokud jste ochotni komediální stránku zredukovat na karikatury venkovských buranů. Nefunguje ale po dramaturgické stránce a navíc se Krobot nepředvedl jako režisér. Jedinou silnou stránkou je herecké obsazení, kdy využívá silné sestavy Dejvického divadla. Dost dobře nechápu ocenění Českých lvů, tohle je snímek, který by se v nominaci vůbec neměl objevit, natožpak sklízet žně. Jako ukázka života na vesnici je to křečovité a přepísklé a člověk se spíš zamýšlí nad tím, jak funguje tamní ekonomika a společnost. V osadě s několika desítkami obyvatel přežívá hospoda? Celkový dojem: 40 %. ()
Loňský festivalový rok mi v české vlně přinesl překvapení v podobě Revivalu a letošní ročník má zase Hanušovice. V rámci moderního českého filmu (v mém případě neskrytě značně bojkotovaného), se jedná prostě už o jistý "standart". Ve festivalové atmosféře bylo nutkání hodit hodnocení výše, těch 60% je ale pro tuhle jednoduchou (typicky českou) a hořkou komedii akorát. Babčáková a filmový statik RULEZ. [49. MFF Karlovy Vary] ()
Obdivuhodný výkon v disciplíně „zobrazení vesnického stereotypu“, který prostě nelze otitulovat jinak, než dalším stereotypem: „pro Pražáky dobrý“, což zamrzí o to víc, že Krobot je rodák z regionu a vlastně tak zásadním způsobem popírá to, čemu by měl rozumět nejlépe. Pražští herci cedí přes zuby nářečí a vulgarismy nefunkčním způsobem a fungují vlastně jen jako nositelé skvělých kostýmů. Přitom je to nepopsatelně smutný příběh, u nějž jakoby dramaturg a producenti na poslední chvíli seznali, že se film lépe prodá jako buranská komedie. Fail. ()
Mít ve filmu Ivana Trojana je v Česku totéž, jako mít v USA ve filmu Johny Deppa a nevyužít ho je opravdu na pováženou.Krobot natočil něco mezi Slunce seno a Václavem, problém je v tom, že scénář nemá žádný příběh, žádný smysl a jen scénu od scény bez většího smyslu ukazuje hromadu šíleně debilních vesnických postaviček, které jsou až moc přetažené za vlasy.Strávil sem na vesnici hafo let jako dítě a znám mraky lidí z prdelákovů a nikdy jsem ještě neviděl tolik debilů jako v Krobotově Díře.Film se vůbec nikam nedopracuje a jediná vtipná hláška he Trojanovo odfrklé ''čurák'' to ale ať se pan Krobot nezlobí, ale herci nemají vůbec co hrát a mohl tam z fleku nechat hrát úplně druhořadé herce z malého vesnického divadélka.Jediná emotivní scéna, která vyžadovala herecký výkon je Vilhelmové (která jediná opravdu hraje) hádka s matkou, jinak herci jen tupě sedí a čumí a nemají co hrát, takový David Novotný je ve filmu úplně na piču, to sem tam mohl plesnivej chleba žrát já a pít u toho to hnusný pivo a pane Krobot udělal bych to bez nároků na honořář.Zfilmované nic, ani nevim proč ty 2*, že sem neusnul? ()
Říkám si, jestli si filmově režisérský debutant Miroslav Krobot neukousl velké sousto. Ono je jednodušší natočit slušný dějový film, než poskládat střípky ze všedního života lidiček v díře, kde chcípl pes (zato kočka musí mít víc než devět životů). Herecky film táhne Tatiana Vilhelmová a ve vděčných vedlejších rolích jsou nezapomenutelní Simona Babčáková a Martin Myšička. Slušná hořká komedie, ale žádnou díru do světa neudělá (70%). ()
Galerie (12)
Zajímavosti (18)
- Všichni herci se museli naučit moravský dialekt. (M.B)
- Díky přenosnému letnímu kinu Biograf Láska se na snímek mohli podívat lidé měsíc po premiéře i v místech, kde klasické kino neexistuje. (Zdroj: sumpersky.denik.cz) (VášaVF)
- Puška, ze které Jura (Ivan Trojan) střílí v noční scéně na posedu, je Baikal IZ 18. Puškohled je Meopta Artemis 7x50. Jelikož se zvěř spárkatá dle zákona o myslivosti může lovit v době hodinu před východem až hodinu po západu slunce, pravděpodobně se dopouštěl porušení zákona o myslivosti. Podle věty: „Však on zas přijde,“ můžeme odvodit, že střílel na srnce. Pokud by myslivec střílel na prase, které se naopak jako jediná spárkatá zvěř může lovit i v noci, tak by tuto větu nikdy nepoužil. (bodanek)
Reklama