Bez kormidla

Malej film o tom, kterak se otec vyrovnává se smrtí syna, kterej se stal obětí střelby na půdě univerzitní knihovny. Jediný co mu po něm zbylo, bylo písničky, které syn složil. Film režíruje debutující herec William H. Macy, který se obtížné látky zhostil statečně. V jedné z vedlejších rolí, co by talentovaný kytarista, září Anton Yelchin. p.s. Soundtrack je bez přehánění skvělej. (13.09.2016)

V poslední době začínám mít pocit, že u hudebních filmů nabývám prožitků, jaké mi žádný jiný žánr ani z poloviny nenabízí... Bez kormidla je film, který Vás vtáhne do života jednoho zlomeného člověka, který objevil v hudbě novou životní sílu. Parádní snímek, kterému vévodí naprosto parádní Billy Crudup, který zde toho typického sarkasmu nerozdává tolik, ale i tak jasně táhne (z mně nepochopitelného důvodu je v obsazení uveden až na zahanbující třetí pozici). Spokojený život jednoho kravaťáka skončí se sesype činem třetí osoby, kdy navíc scénář si dost dává záležet, aby divák hned od začátku nebyl úplně zorientovaný, co že se vlastně stalo.. Není to velkej film, není to ani typicky šablonovitej hudební příběh, naopak vymyká se prvkem ostřílenýho kravaťáka, kterej si seskupí boyband. Mimořádně potěší pár takovým milých datailů, který jakoby někdo schválně přidal, abych se nad nimi usmál (pšeničné pivo nebo Paparazzi). Hudebně jde o parádní práci, kterou podporuje překvapivě výborně zpívající Billy Crudup. Naprosto vyhovující good-feel zážitek, kde jsem za pár babek dostal super film, ke kterému bych se rád ještě někdy vrátil. 80% (16.11.2022)

Jak dobře znají rodiče své děti? Někteří do detailů, jiní méně a zbytek skoro vůbec. Ač toho ohledně Joshe nebylo ve filmu mnoho objasněno, nemyslím si, že za to co způsobil, mohli jeho rodiče. Sam = Joshův táta v hereckém podání Billyho Crudupa mi byl sympatický a fandila jsem mu, aby našel sílu ne zapomenout, ale zbavit se balvanu na srdci - třeba písní... (27.04.2015)

Vlastně se jedná o poměrně malý film ze života jednoho obyčejného člověka, který je součástí tohoto světa, stejně tak jako já nebo i ten, kdo zrovna čte tento komentář. Každopádně právě ta lidskost, se kterou William H. Macy natočil tento film, dělá z tohoto filmu zasloužený unikát. Hudba je naprosto parádní a Billy Crudup spolu s Milesem Heizerem se v něm vysloveně předvádí. Nečekané mini role v podání Laurence Fishburna a nebo samotného Macyho pak zaručeně udělají radost. Pro mě osobně je pak hodně fajn vidět, že v americkém filmu si v americkém baru chce někdo konečně také objednat pšeničné pivo. Billy Crudup má velkej palec nahoru. Pochopil, že se po něm dá líp nalejt, jak po klasickým Budu Light. A možná mu i chutná, to už nám nevysvětlil. Co nám ale vysvětlil, tak jeho život po smrti svého syna. A závěrečnou scénou přidal korunu, která za jeho dosavadním životem vytvořila pořádně tlustou čáru. A byla radost tak vypjatý závěr sledovat. Přirovnal bych to třeba k Whiplash a kvůli němu jsem pomalu nemohl ani spát, jak jsem byl pln emocí. Tady to vidím podobně. (17.07.2015)

Po shlédnutí mám celkem smíšené dojmy. Film si hraje na příběh o otci, který tragicky přišel o svého syna a snažil se s tím bojovat. Později pak pochopí, že i na této události byla jedna pozitivní věc a to synova tvorba, která ho vytáhla mezi lidi a vystupování. Tam se seznámí s dalším kytaristou a začíná další minipříběh o o pozvolném založení kapely se vším, co k tomu patří. (SPOILER: Děj nabírá jiný směr, když se dozvíme, že jeho syn nebyl nešťastnou obětí přestřelky, nýbrž samotný útočník, který zabil 6 studentů. Najednou se vysvětluje počmáraný hrob i nenávistné chování jeho přítelkyně.) Film má spád a rozhodně jsem nečekal podobné rozzuzlení ani poněkud smutnější závěr. Přesto to na mě působilo, jako hudební drama a v žádném případě komedie. Nebo se snad někdo zasmál? Nejsilnější stránkou je rozhodně scénář, který si nadprůměrné hodnocení zaslouží. 75% (09.07.2015)