Případy 1. oddělení

No vida. Kdo by to byl řekl, že ještě dojde ke skutečně plnohodnotnému vkříšení klasického českého kriminálního seriálu a že to bude tak dobře fungovat. Případy jsou zajímavé a různorodé, za což jistě vděčíme jejich skutečným předobrazům, herci jsou přirození, což napomáhá celkové realističnosti, a prakticky ze všeho sálá příjemný tradiční styl, připomínající občas starší, ještě československou, televizní tvorbu. 80 % (16.03.2014)

První díl, ten rozjezdový, mě docela znechutil. Nešlo o špatné filmařské provedení, ale nevkusné vykreslení charakteru jednotlivých postav. Především zobrazení role Miroslava Vladyky (nebo že by Míra přehrával?). Stupidněji to filmařsky vyjádřit už snad ani nešlo. No, a že vyšetřovatel tyká přeochotnému svědkovi (tedy i potenciálnímu vrahovi) mi žaludek také nestrávil dost dobře. Pokud se to tak stává i ve skutečnosti, tak je to špatně. Vykání totiž udržuje jistý odstup, a ten by si především kriminálka měla vždy udržet. Nejsme přece na diskotéce, že pánové scénáristi Malindo či Mareši, případně skuteční vyšetřovatelé. Postupně jsem sledoval i další díly a mohu nyní snad už nějakou tu hvězdu přihodit. S postupem následujících dílů docházím k již nadprůměrnému hodnocení. Následné díly jakoby napravily v mých očích špatný dojem z toho úvodního. Musím ale přiznat, že Případy 1. oddělení u mě patří mezi pořady, které mě u TV každé pondělí usadí. V ostatních dnech týdne mě však ČT televize doslova od obrazovky vyhání ke knize. Nu, a po odvysílání Kobry a užovky či Případ pro exorcistu a následujících Modrých stínech musím vyzdvihnout Případy 1. oddělení až do nebe, protože nikdo z herců nehuhňá a zvuk je skvělý. (28.01.2014)

„No hele, jedno je jasný, sama si to neudělala.“ – „Nekecej, tos mě teda překvapil.“ Případy 1. oddělení to mají těžké. V dnešní době, kdy vzniká právě v žánru krimi seriálu prakticky neustále jedna zahraniční pecka za druhou, je těžké tuzemskému divákovi představit něco, co by v tomto silně konkurenčním prostředí se ctí obstálo. Ale tvůrci Případů naštěstí pochopili, že nemohou publikum oslnit stejnými trendovými způsoby a vydali se jinou cestou. Tým 1. oddělení není plný bezchybných, geniálních hochů, co používají ty nejmodernější technologie. Jsou to obyčejní chlapi ze staré školy, kteří chybují, sem tam něco přehlédnou, občas si dají dohromady některé souvislosti špatně nebo až později, své hraje i faktor náhody, nicméně tenhle civilní přístup je mi hodně po chuti (výborná ilustrační scéna je třeba v díle, kde mladý stážista po chuti zkouší poznat, co je rozsypaného na podlaze a dostane sprďáka: „Tak co blbneš?! Moc koukáš na detektivky.“). Co se týče hereckého obsazení, je maximálně sympatické (největším oblíbencem je pro mě prozatím Polívkův moudrý, staromilský a nesmírně vtipný Plíšek), dochází i na hodně cameoroliček (nejvýraznější z nich je opět z rodiny; Anna Polívková si svůj part očividně velmi užila). A jestliže jsem použil u postavy majora přívlastek „vtipný“, tak ten se dá vztáhnout na celý seriál (až mě to občas překvapuje, kolik humoru sem tvůrci vměstnali). S tím souvisí i narážky na českou mentalitu typu: „Copak pane Štromf? Už maj zajištěný stopy?“ – „Není co zajišťovat.“ – „Jak to?“ – „No než sme přijeli, tak bába uklidila. Se styděla, že má doma bordel.“ /či „Vedoucí výjezdu onemocněl, tak sem to vzal za něj.“ – „Jo tak.“ – „Dávaj hokej, nikomu se nechce.“. Potěší i odkaz na československou žánrovou legendu Hříšné lidé města pražského, jak přímo jedním dílem, tak hlavně titulní znělkou, kterou má Pražák jako vyzvánění na mobilu a slyšíme ji poměrně často. Samozřejmě seriál dokonalý není, za slabší se dá považovat herectví protagonistů ve vedlejších rolích (čím menší part, tím horší; a obecně záporáci), za poněkud úsměvné beru doznání některých zločinců po pouhém vyřvání ze strany vyšetřovatelů. Po první sérii každopádně nadšeně hodnotím silnými 4*. „Počkejte, pane kapitáne, co provedl? Že mu sem dneska ráno manželka donesla kufry, tak sem si myslela…“ – „Myslela ste si dobře.“ „Že…?“ – „Nechtěl doma mejt nádobí. Nashledanou!“ (01.07.2014)

Nesouhlasím s názorem, že Češi neumí točit detektivky. Myslím si, že se natočilo spoustu dobrých seriálů i detektivek. Od Dobrodružství kriminalistiky přes pražskou galérku v Hříšných lidech až po Kriminálku Anděl či Cirkus Bukowsky. Dobré byly i jednotlivé filmy s Högrem či Kodetem. Jedna z nejlepších českých detektivek bezpochyby je Nepodepsaný knoflík. Myslím si, že Případy 1. oddělení na tuto tradici navazují. Divoké honičky se nekonají (což odpovídá více české realitě), nejsou tu ani přehnaně přátelské vztahy na oddělení (viz Četnické humoresky), pracuje se v týmu, vyšetřovatel není charismatický ani sympatický, ale normální ustaraný chlap, používají se běžné metody cukr a bič. Ano, chybí nám napínavé zápletky, protože tohle je typické pouze pro psané detektivky. Jenže tohle je spíš o tom, jak to při vyšetřování doopravdy vypadá. Jednotlivé postavy dost sedí, výkony některých herců famózní! 1. Rozčtvrcená: sbalení bezdomovkyně v prvních deseti minutách!! :o) Zadáno pro sympaťáka Petra Stacha. ||| 2. Fantom z Jižňáku: pachatele dostali na to, že mu chtěli vyfotit a zveřejnit jeho ptáčka!! Dobrý psychologický tah!! :o) ||| 3. Doživotní chyba: Modus operandi a mladičký Jan Meduna "Jak to má kola nebo kozy, jsou s tím vždycky problémy."||| 4. Klíčový důkaz: Vyhodnocení stop a důkazů, Stanislav Zindulka v malé roli ||| 5. Laborant: aneb i mistr tesař se jednou utne, přesvědčivá Jana Šulcová ||| 6. Nenávist: Anička Polívková překvapila! :o) ||| 7. 48 hodin: krásný příklad, jak byrokracie maří vyšetřování! Zadáno pro Filipa Blažka a úžasně nechutný Miroslav Hanuš! ||| 8. Policajt na odstřel: "Dělej! Nebo tam ředitel začne vyšetřovat sám!" :o) Dominuje Ondřej Vetchý ||| 9. Totožnost: "Jde nám o čas!" a dvouhodinové jednání s nákupním vozíkem! :o) Tajemný Honey a Braňo Holiček ||| 10. Sladký vyděrač: úžasná herdekbaba Regína Rázlová, pěkný kontrast mezi zadržením nevinného stopaře a pravého viníka, kterému jen vlídně nabídli svezení. Tak si říkám, jak je asi těm omylem zadrženým, když na ně nastoupí? Pro někoho trauma na celý život! ||| 11. Hodinka k dobru: "Co proved? Že mu sem manželka donesla kufry, tak jsem si myslela, že ...? "Myslela jste si dobře! Nechtěl doma mejt nádobí." ||| 12. Důvod k zabití: "Co ty jeho hadry, ty snad vyzvedneš?" "No počkej, vždyť už jsem tam dneska byl!" "Až ti bude jako Plíškovi, budeš si to říkat při každý cestě z hajzlu!" + krásný fórek s DVD na závěr! 13. Smrt novináře Dopadení jednoho zkrachovalce pomocí udání druhého zkrachovalce aneb jak docílit, aby kamarád napráskal kamaráda. Smutné. 14. Klubové barvy: Konečně si Sršeň zasršnil! "Čauky! Mňauky vole!!" Těším se na druhou sérii. (07.01.2014)

Jeden z nejlepších tuzemských krimiseriálů vůbec, ne-li nejlepší. Snad jen rada Vacátko a Dobrodružství kriminalistiky stojí o stupínek výš. Inspirace skutečnými případy byla trefou do černého, na jedničku jsou napsané i postavy, které k jednotlivým hercům sedí jak p*del na hrnec a z mého pohledu tu neexistuje slabý díl či hluchá místa. Jediný problém jsem měl s Hanušem. On tyhle parchanty umí, to se mu nedá upřít, ale ať mi nikdo neříká, že takovýhle člověk by vydržel v čele oddělení vražd tak dlouho. Každopádně to byla jen drobná vada na kráse. Tak doufám, že se k tomuto projektu ČT ještě někdy vrátí. Námětu na jednotlivé díly je tu dost a dost. Bohužel i bohudík. 90% (17.07.2018)