E.A. Poe: Podivný experiment

Nemám rada horory, ale poviedky E. A. Poe(a) som vždy čítala so zatajeným dychom a napriek svojej znepokojivosti ma bavili. Filmu sa podarilo zachovať presne tento duch jeho poviedok teda nebyť desivým, ale tajomným, znepokojivým a vypointovaným tak, ako sa patrí. Príslovie o tom, že nemáme robiť druhému to, čo nechceme, aby potom robili nám, dotiahnuté takmer do dokonalosti. "Ples príšer" v plnej paráde....áno presne takto si predstavujem sfilmované dielo od E. A. Poa. (04.12.2014)

Přes zajímavé kulisy poněkud nezáživná exkurze do stereotypního blázince. Thrillerová hra sice místama šlape, potenciál nakažlivé bezmoci však zůstal využit jen z poloviny. V posledních pěti minutách se navíc Andersonův snímek jen tak pro legraci divákům sám spláchne do výlevky, a náhle to celé působí jako levný kříženec Dokonalého triku s Prokletým ostrovem... Díky aspoň za tu Káťu, furt jí chci za ženu. (26.01.2015)

Jak Tarantino nikdy nepřekoná svůj stín Pulp Fiction, tak Anderson nikdy nepřekoná svého fenomenálního Mechanika.Eliza Graves je podobná jako vejce vejci Tajemnému ostrovu, akorát je řízlá puncem takové větší béčkovosti a přímočarosti.Děj je sice hned od prvních minut dost předvídatelný, ale to vše Anderson na konci rozbije zase tou svojí skrytou pointou, kterou prostě 90% diváku nemá šanci rozlousknout a zase si hraje s divákem podobně jako v Mechanikovi.Příběh i atmosféra jsou moc dobré a herecké výkony jsou fenomenální, Ben Kingsley je doslova bůh a Jim Sturgess, leč je jeho postava dosti naivní válí.Bohužel je to celé místy dosti naivní a ke konci tomu mírně začne docházet dech, ale od Andersona jsem dostal to, co jsem čekal, příjemně mrazivý mystery thriller který má sve nepopiratelné kvality, ale do geniálnosti mu chybí geniálnost režiséra, která zůstala v roce 2004 uvězněná v Mechanikovi.70%. (03.01.2015)

Srdečné a vřelé díky tomu neomalenému a nekulturnímu pitomci z Bontonfilmu, který prozrazuje část zápletky filmu už v místní anotaci, ať mu mráz roztrhne prdel. Ale i tak byl pro mě Stonehearst Asylum hodně příjemný filmový zážitek. Romantický film, jehož způsob romantiky je pro mě ještě stravitelný. Fin de siècle, viktoriánská Anglie, ponurý blázinec s panoptikálním osazenstvem, skvělá výprava, dobří herci... tedy popravdě Kate Beckinsale se mi mnohem víc líbí jako modrooká upírka, no ale co nadělám. Během filmu jsem měl několikrát neodbytný pocit, že už bude každou chvíli překročena míra patetismu a romantismu, kterou jsem ještě schopný a ochotný tolerovat, ale nikdy se tak nestalo, protože scénárista pokaždé udělal nečekaný (i když nepatrný) úhybný manévr od triviálního kýče k... zajímavému a pohlednému kýči. (14.12.2014)

Pekná ukážka toho, že bláznom môže byť ktokoľvek, každý aj nikto. Niekde ústav ovládnu blázni, inde urobia z blázna rovno premiéra. Dobrovoľne, nech je sranda. Hoci druhá polovica filmu podľa mňa stráca svoje čaro, musím uznať, že tie záverečné zvraty boli vycibrené. Film pekne ukazuje tortúru lekárov na psychiatrických pacientov, ale predsa len nešlo o žiadny Prekliaty ostrov, takú ambíciu ani nemal. Ale mohol túto tému viac otvoriť. (15.05.2023)