E.A. Poe: Podivný experiment

Pekný poster, dobrý a zaujímavý film, či už postavami, výpravou, kulisami, kostýmami alebo vynikajúcim hereckým obsadením. Aj "ospalo dierovská" atmosféra, ktorú mám rád mi sadla. No najväčší problém vidím v závere filmu. Nie keď sa vybalia karty na stôl, ale ešte pred tým, kde akcii chýba väčší doraz a lepšia atmosféra. Ano, aj mne to pripomínalo Prekliaty Ostrov od Scorseseho s Kingsleym! Ale len vizuálne. To práve orechové prečo je Prekliaty Ostrov taký dobrý je hlavne záhadná a napínavá atmosféra. Tu v Arche Bláznov to len vyzerá pekne, no dobre aj záhadne, ale predovšetkým a zároveň bohužiaľ, nie napínavo. 70% - 3* (18.06.2015)

Ten film má všetko, čo má dobrý film mať. Príbeh, herci, atmosféra...len sa mi to nejako nezadralo pod kožu. Určite poznáte ten pocit, keď vám hlava hovorí, že všetko je nastavené tak, že by to malo fungovať, ale jednoducho film je chladný a ja necítim nič. Dá sa to pozrieť, ale nepohltí vás to, aj keď vy sami obetavo naťahujete ruku. Ben Kingsley? M. Caine? S nimi to predsa musí byť super, nie? Nie... Odsledoval som to chladný ako skala, emócie tu nefungujú a aj preto dávam priemer. Mnohí dávajú rovnako priemer alebo ešte menej z dôvodu, že sa to celé výrazne podobá na Scorseseho Prekliaty ostrov, ale o to tu nejde. Podivný experiment mohol kľudne dopadnúť rovnako dobre, filmu len chýbala tá zázračná prísada, bez ktorej je film iba priemerným. 60%. (26.07.2015)

Předlohou pro film se stala Poeova povídka: Metoda doktora Téra a profesora Péra. Kdo ji nezná, může nabýt dojmu, že film podle Poa je málo temný. Opak jest pravdou. Povídka není vůbec temná (jediná úvodní scenérie - blázinec v rozpadajícím se zámku - má snad v sobě trošku temnoty) a hlavní hrdina není v ohrožení života. Poeův blázinec je jedna velká taškařice připomínající Haškův ústav pro choromyslné ve Švejkovi. Blázni v roli personálu názorně popisují domnělé chovance vtělující se do čajníku, dětského vlčka, kohoutka či šňupacího tabáku. Všechna rozvernost vzala ve filmovém zpracování za své - což je dobře. Místy příjemně napínavý snímek s velmi dobrými hereckými výkony se odehrává téměř celý ve stěnách podivného ústavu, kde se největší tajemství ukrývá v podzemních vězeních.... Film mě bavil mnohonásobně více, než podprůměrný Scorseseho Prokletý ostrov zde některými komentáři zmiňovaný. A závěr? Potěšil ze všeho nejvíce! (08.12.2014)

Trochu rozpaky. Filmu nemůžu vytknout technickou stránku věci, ztvárnění viktoriánského blázince a herecké obsazení, přičemž postupně stagnující Kate Beckinsale se zase po delší době ukázala v lepším světle, ačkoliv na Oscara to samozřejmě nebylo. Ale to je tak všechno. Nemůžu říct, že by to byla nuda, ale určitě by si Eliza zasloužila víc šťávy a hlavně vypjatější scény. Navíc vůbec nepomáhala hudba. Pro toho, kdo nečetl Poeův příběh, je navíc děj strašně průhledný a některých scén, jako třeba při odhalení Silasovy slabiny, jsem kroutil hlavou. Naopak jsem spkojen s položenou otázkou, zda je lepší, když blázinec vede šílený humanista, nebo relativně normální tmář. Drobný zlom na konci pak film výrazně nepozvedl, ale, alespoň mě, mírně potěšil. Hodnotím lehce nadprůměrně, ale i tak se jedná o promarněnou příležitost. 60% (27.10.2014)

Takže tu máme tradičně výborného Kingsleyho (Cainea oproti tomu skoro nevidíme), slušně udělané prostředí a sem tam atmosféru. Přitom tvůrci až příliš střídají polohy mezi thrillerem, moralizováním a romantikou a zároveň chtějí diváka překvapovat novými zvraty a ne moc dobře to funguje. Ten závěrečný sice trochu vysvětlí, proč je hrdina ze začátku takový trouba, na druhou stranu se nehodí ke zbytku. Především toho film moc nenabídne v pohroužení se do lidské mysli, do schopnosti rozpoznat realitu a co ji člověku bere, jako je to v takovém Shutter Island a i dokonce v melodramatické Čisté duši. Nakonec jsem dospěl k názoru, že by se mi víc líbilo, kdyby se autoři vykašlali na zvraty, na thrillerovou stránku i na romantiku a postavili to čistě na dramatu pacient-doktor, realita a blud. Ale šlo to. Update: Jenom poznámka k tomu, co tu vidím v komentářích. Lidi, s Poem to nemá společného prakticky nic. Snad už jste trochu poučení diváci, abyste věděli, že známé jméno je v Hollywoodských adaptacích obvykle jen značka. Poeova povídka Metoda doktora Téra a profesora Péra má asi deset stran a je to mnohem víc komediální/satirický příběh než co jiného. (23.01.2015)