E.A. Poe: Podivný experiment

Podivný Exkrement pana Poea mi připravil opravdu velice příjemné překvapení. Možná bych to lehce přirovnal k Shutter Island od mistra Skorseseho, ale ten byl podstatně více hororovější a náročnější. Eliza Graves je dle mého názoru jednodušší a přímočarejší, to ovšem není vůbec na škodu, když herecké výkony jsou naprosto fantastické (převážně Ben Kingsley to skvěle táhne), atmosféra domova lunatiků je úžasná a zvraty v ději jsou opravdu taky luxusní. Neustále jsem hodně truhlil, že tady takovýto film nebyl od onoho Prokletého Ostrova a nyní již netruhlím. (21.11.2014)

Nebylo to špatné. I herecké obsazení je dobré. Ale je to trochu zvláštní nápad udělat ze třístránkové povídky téměř dvouhodinový film. Něčím to vycpat museli. Trailer toho sice odhaluje hodně, ale stejně film obsahuje několik překvapivých odhalení. Takže děj se odehrává v roce 1899 v Anglii a zaměřuje se na mladého doktora Edward Newgate. Ten se v zimě vydává vykonávat svou praxi do lékařského zařízení Stonehearst pro duševně choré. Ale už po příchodu, se mu to nějak nezdá. Všechno je tam totiž tak nějak obráceně. Po chvíli zjišťuje jak se věci mají a snaží se s tím něco dělat. Ústav řídí ďábelský Ben Kingsley, kterému role opravdu sedne. Škoda že tam Michael Caine nemá víc prostoru. Edward se samozřejmě hned zamiluje do Elizy Graves, kterou hraje okouzlující Kate Beckinsale. :) A věci se začnou komplikovat. Víc už nebudu prozrazovat. Každopádně konec je dost překvapivý, i když jsem to trochu čekal... "Chtěl jste nám dát Mickyho Finna?" :D (21.06.2015)

Očekával jsem solidní podívanou, ale dočkal jsem se ještě silnějšího diváckého zážitku, než bych řekl. Předlohu od E. A. Poea jsem nečetl, tak nemohu srovnávat, ovšem už jen jméno tohoto autora přislibuje jisté kvality. Snímek se nese ve skvělé atmosféře podmíněné prostředím (lesy, sníh, mlhy, hory) kolem blázince, jenž sám o sobě představuje skvělé místo pro napínavé a thrillerové filmy. Nedílnou součástí úspěchu jsou také herecké výkony, zejména démonického Bena Kingsleyho, Michaela Cainea, ale také Jima Sturgesse. Pointa příběhu také potěšila. (29.06.2015)

Předlohou pro film se stala Poeova povídka: Metoda doktora Téra a profesora Péra. Kdo ji nezná, může nabýt dojmu, že film podle Poa je málo temný. Opak jest pravdou. Povídka není vůbec temná (jediná úvodní scenérie - blázinec v rozpadajícím se zámku - má snad v sobě trošku temnoty) a hlavní hrdina není v ohrožení života. Poeův blázinec je jedna velká taškařice připomínající Haškův ústav pro choromyslné ve Švejkovi. Blázni v roli personálu názorně popisují domnělé chovance vtělující se do čajníku, dětského vlčka, kohoutka či šňupacího tabáku. Všechna rozvernost vzala ve filmovém zpracování za své - což je dobře. Místy příjemně napínavý snímek s velmi dobrými hereckými výkony se odehrává téměř celý ve stěnách podivného ústavu, kde se největší tajemství ukrývá v podzemních vězeních.... Film mě bavil mnohonásobně více, než podprůměrný Scorseseho Prokletý ostrov zde některými komentáři zmiňovaný. A závěr? Potěšil ze všeho nejvíce! (08.12.2014)

Přes zajímavé kulisy poněkud nezáživná exkurze do stereotypního blázince. Thrillerová hra sice místama šlape, potenciál nakažlivé bezmoci však zůstal využit jen z poloviny. V posledních pěti minutách se navíc Andersonův snímek jen tak pro legraci divákům sám spláchne do výlevky, a náhle to celé působí jako levný kříženec Dokonalého triku s Prokletým ostrovem... Díky aspoň za tu Káťu, furt jí chci za ženu. (26.01.2015)