Pozor na Harryho

Mé předsudky k Allenovým filmům definitivně překonány. Pozor na Harryho mne nalákalo k dalším průzkumům. Středobodné ufňukané jáství páně Woodyho už mi přijde nejen snesitelné, ale konečně i vtipné. Změť různorodých povídek naplněných nekorektním humorem spojuje zejména láska k veřejně či alespoň snadno dostupným vagínám. Touha po nevázaném životě, k níž se však pojí hrdinova vlastní neschopnost vyrovnat se sám se sebou. Neuróza a roztěkanost, která proklouzla (záměrně) i do formy. Kdo by si nevšiml roztržitého střihu. Aby se však divák nepotácel jen v silně egocentrickém iluzorním světě pana režiséra, dostane se nám i zdařilého zkarikování několika světonázorů a světomyšlenek. Může být, tento způsob komedie se mi nezdá poněkud nešťastným. Filmová Výzva 2015 od tatanapope (22.11.2015)

Woody Allen se předávkoval sám sebou a ještě to drze přiznává. Tenhle film vypadá jako poslední zoufalý výkřik před tvůrčí krizí. Vzhledem k tomu, že znám všechny jeho dosavadní filmy a pak až ty evropské, nemůžu zatím říct, jestli ta krize přijde už příštím snímkem, nebo až některým z dalších (jen vím, že přijde, protože její dozvuky ne-li trvání jsou patrné dodnes), ale to teď není důležité. Zásadní je, že tenhle ještě relativně funkční kus začíná i dost střílet naprázdno mnohem zmatenějí než tomu bylo u Woodyho dosavadních kousků. Nejvíc mi vadí, že Allenova sebekritika nepůsobí upřímně. Něco jako: "Když si své umělecké neřesti nahlas přiznám, musíte mi je odpustit." Nemusíme. (24.08.2012)

Deconstructing Harry je pro mě zřejmě nejrozporuplnější Allen. Slyšíte, že to je typický Allenův scénář, ale obohacený o notnou dávku sprostých slov, kterým se Woody ve svých filmech většinou vyhýbal. Ale to mi ani tak nevadilo, nejsem prudérní člověk, kterého by tohle rozhodilo. Jenže… to by hlavní roli nesměl hrát sám Woody. Totiž jemu jsem ty šlapky, kuřby a už si nepamatuju co ještě, vůbec nevěřil. Stejně jako jsem mu nevěřil ta sprostá slova, protože v jeho podání to prostě nepůsobilo drsně či světácky, ale jen vtipně a nedůvěřivě. Tenhle film mohl být skvělým, protože má o čem vyprávět, ale Woody se měl tentokrát vynechat z castingu a zůstat jen za kamerou. Protože když máte problém věřit prakticky cokoliv hlavní postavě, která prakticky nesleze z plátna, tak film, byť jakkoliv kvalitní, je pro vás o ničem a vy jen tiše a (ne)trpělivě čekáte na konec. Budu ještě hodný a za scénu v pekle dám 50 %. (19.12.2012)

Když máte tvůrčí krizi, napište o ní. V tomto směru není Woody prvním, a dozajista nebude ani posledním umělcem. (Např. slušný román Josepha Hellera - Portrét umělce v pokročilém věku.) Harry je rozebrán na molekuly, můžeme doslova přebírat v rukou jeho pochody, jeho motivace a složky jeho podvědomí. K tomu pro Woodyho netypická forma střihu, zato typické množství vtipů. ("Píchal jsi někdy slepou?" - "Ne. Ty jo?" - "Jsou tak vděčné.") (27.08.2013)

Ja neviem, možno som mal šťastie, že Deconstructing Harry bol len druhým filmom, ktorý som od Woodyho Allena videl. Napriek tomu, že ten prvý bol Annie Hall, sklamaný som teda nebol a bavil som sa skvele. Dokonca mi vôbec neprišlo, že ide len o relatívne čerstvý Woodyho snímok. Scenár k tomuto filmu určite písal tým istým vtipným perom, ktorým písaval ešte na prelome 70tych a 80tych rokoch. Najvýstižnejšie by som tento snímok charakterizoval autorovými slovami, ktoré zároveň veľmi trefne vystihujú aj celú jeho tvorbu: "You have no values. With you its all nihilism, cynicism, sarcasm, and orgasm" (07.04.2007)