Čtvrtá hvězda

První díl byl celkem slibný, ale některé scény na mne působily bezradně a zdlouhavě (např. zpívání s protézou). Mrknu na další díly než vynesu ortel. - Cože, někdo dáváte i pět hvězd!? Tak to zase neee... edit: po třetím díle tomu začínám přicházet na chuť a začíná mi to docela i chutnat... Nejlepší Lenka Krobotová a, a to především, Ivan Trojan je famózní. Šestý díl o natáčení péčka je prdel... :-) Viděno komplet 12 dílů. (06.01.2014)

Po prvním díle zavládlo v mém nitru mírné zděšení. Jako velký fanoušek a obdivovatel Dejvického divadla jsem se těšil na Čtvrtou hvězdu jako malý kluk. Ale první díl byl naprosto příšerný. Vtipné byly pouze Trojanovy a Neužilovy účesy. Naštěstí se to postupně rozjelo a s každým dalším dílem se kvalita zvyšovala a humor přibýval. Takže nakonec všechno dobře dopadlo a já jsem si oddechl, že svým oblíbencům nemusím dávat záporné hodnocení. ČT nadělila všem příznivcům tohoto sympatického ansámblu velmi pěkný dárek. (26.03.2014)

(Viděna 1., 3. a 6. epizoda). Čtvrtá hvězda je sitcom konstruovaný podle nejklasičtějších pravidel, což rozhodně neškodí. Mikrokosmos periferního hotelu obývají karikované postavičky (Ivan Trojan, Miroslav Krobot, Hynek Čermák, Martha Issová, David Novotný a další), jež řeší své malicherné problémy, a směřují k jedinému cíli - zisku čtvrté hvězdy pro svůj podnik. Nicméně už zde vyvstává první problém. Pokud má být premisou seriálu obdržení čtvrté hvězdy, jak se mohlo stát, že ve třech mnou viděných epizodách se tento motiv vůbec neobjevil? A tím to nekončí. Když čteme, co o seriálu píší tvůrci, najdeme třeba toto: „O místo recepčního v hotelu Meteor se uchází melancholický kytarista Štěpán (Neužil)". Nebo: „František (Trojan) vede dvojí život: oficiálně je zkušený hotelový recepční, neoficiálně s hluchým zlodějem Majorem okrádají hotelové hosty." V čem tkví potíž? Ze samotného děje bychom rozhodně nepoznali, že Štěpán má být melancholik, působí prostě jako ňouma. A František zde žádný dvojí život nežije, rozhodně by nikoho nenapadlo, že ho lze vnímat jako vzorného recepčního, je spíš paralelou k Ozzákovi z Comebacku, kterého mají všichni za magora a trpí ho z milosti. Tu dvakrát nechápeme, protože jde o amorálního podvodníka, zloděje a vůbec ubožáka, jejž bychom ve skutečném světě dozajista nenáviděli. Kvůli absenci jednotící dějové linky je zcela zásadní, přitom obzvlášť těžké, budovat v komediálním žánru silné charaktery. Podle tří nenavazujících epizod se jen těžko s jistotou posuzuje, nakolik to zvládli Prušinovský s Krobotem, troufám si však už nyní odhadnout, že právě v tom selžou. 2 a 1/2 (06.01.2014)

Hle, v Česku vznikl první seriál, co by mohl obstát v blízkém i dalekém zahraničí... Konečně! Skutečně autorský projekt s kosmopolitním ražením, trochu podobný britské sitcomové líhni (podobnost s Hotýlkem je nabíledni), s dostatkem svérázného černého humoru, originálního autorského rukopisu, kořeněného tím správným poměrem absurdity a neúcty k notně zaprášeným autoritám (Praha jako ikona turistického ruchu) a hlavně dostatečným hereckým zázemím. Šťastné spojení Dejvického divadla a Jana Prušinovského. Co jiného můžeme na západ vyvážet než naše východoevropské stigma a proslavené čecháčkovství? Český britcom Čtvrtá hvězda. Tohle bude kult... Fuck Prague! (06.01.2014)

Není to přesně ten typ sitcomu, jak ho známe z americké produkce - nemá to ten vychytaný dramaturgický timing, často se to tříští, dlouhé zápletky bez pořádného vyvrcholení a má to příliš mnoho postav, aby to mělo tak vysoustruženou kanonádu gagů. Prušinovský se naopak rád piplá v jiných ohledech, např. v budování postav, kterým dává spoustu prostoru, až to někdy zavání zbytečnou vatou, a taky celkové atmosféry hotelu Meteor. A vlastně to je přesně to, co mi na Čtvrté hvězdě náramně sedí, kdy kombinuje tu naši poctivou "člověčinku" s tradicí zámořského sitcomu. Celá ta bublina je spíše o tom, že se Prušinovský a spol. míjí v očekávání diváků, kteří jsou odchováni Big Bang Theory nebo Přátel. Inu, vážení, přiznejme si to, v českém prostředí klasický sitcom zámořského střihu natočit nelze, na to nemáme ani ty prostředky, ani ty producenty a už vůbec ne publikum. Jsem vlastně rád, že Prušinovský razí více méně svoji vizi, než aby školometsky přebíral, jak se křečovitě pokoušel Comeback. Body navrch. (12.02.2014)