Torzo

Drsné, strhujúce, eroticky exaltované a šikovne vygradované giallo, v ktorom všetko do seba premyslene zapadá ako skrutka do zárezov matice. Zločiny majú priam estetickú hodnotu a pôsobivý je nielen spôsob ich realizácie, ale aj prípravná fáza, teda to, čo im predchádza. Polonahé ženy v rozopnutých blúzkach unikajú pred zbesilým šialencom s klasickým maskovaním a vražedným nástrojom, ktorým sa snaží, okrem dievčat, zahubiť aj traumu vlastného detstva, ktorú symbolizuje všadeprítomná "bábika". Krása potenciálnych obetí je prirodzená a nadčasová. Nejde len o krásky so špecifickými znakmi 70. rokov. Mimoriadne pekne vyzerá najmä Carol (Conchita Airoldi), len škoda, že pošla tak skoro, ako druhá. Po bahennom kúpeli v močarinách lužného lesa sa vykúpala aj vo vlastnej krvi. Silná a kľúčová je scéna, keď mŕtvoly dievčat zostanú voľne ležať v dome na vysokom brale a zabiják ručnou pílou oddeľuje ich končatiny. Chce sa zbaviť tiel obetí, ale netuší, že hore v izbe zostala posledná živá. V tej chvíli sa identifikujeme s Jane (Suzy Kendall), ktorá to všetko sleduje a rukami si zapcháva uši. Ten rezavý zvuk naozaj nemusíme počuť, ale napriek tomu ho veľmi hodnoverne zreprodukujú ťahavé tóny hudby. Neľutujem ani jednu videnú minútu tohto filmu. (16.11.2010)

I po tom množství italských hororů, s nimiž jsem již setkal, jsem stále nenabyl jistoty, zda-li jsou Italové opravdu tak špatnými herci a scenáristy, anebo je střídání neskutečně mdlého projevu s neskutečně teatrálním projevem a přítomnost vyloženě nablblých scén v jinak relativně chytrých filmech jakýmsi pochybným uměleckým záměrem. Torso toto všechno také obsahuje, ale v něčem se vymyká - je snad prvním giallem (a možná i prvním italským hororem vůbec), u něhož jsem se více než polovinu stopáže bál (anebo byl alespoň v silným napětí). Úsek, kdy se hrdinka schovává před vrahem v domě, je naprosto neskutečný a v rámci filmu nepřekonatelný, ale i několik scén z prvních šedesáti minut má hodně vydařenou atmosféru! Pro mě rozhodně příjemné překvapení, už jsem ani nedoufal, že ve mně nějaký starý italský horor vyvolá takhle pozitivní reakci. Jen tu všudypřítomnou nahotu stále považuju za strašně lacinou. Horror movie of the year (28.12.2009)

Už som si myslel, že zomriem od nudy, našťastie druhá polovica všetko zachránila. V každom prípade je scenár šitý horúcou ihlou, tempo príbehu je značne kolísavé a príliš dlho trvá než sa dej rozbehne. Následné sekvencie hry mačky s myšou sú už veľmi slušne natočené a určite treba pochváliť vynikajúcu kameru. (24.05.2012)

Slušný slasher/giallo který schazují jen typické italské wtf scény (pantofle). Na giallo chabý příběh, na slasher zase malá glorifikace zabijáka... namísto kvalitního příběhu je tu však spousta nahých lidí, což, světe div se, docela funguje. Martino je většinu stopáže režijně zručný, demenci v rámci žánru odpouštím a chválit hudbu je nošením dříví do lesa. (18.09.2009)

Velmi slušné Giallo od Sergia Martiniho. Celý film je velmi eroticky laděný až vzrušující, někteří z vás budou po filmu mít chuť vyrazit do ulic s nadrženou náladou, zdejší ňadra od jakékoliv slečny prezentují dokonalost. Samotný vrah má slušnou masku a s oběti se nepáře, sice po stránce gore opět pro mne příliš neuspokojivé, ale zde jsem to dokázal tolerovat díky všudypřítomnému napětí. Odhalení vraha a samotné finále je celkem nervy drásající. 80% (16.04.2015)