Zet a dvě nuly

Zet a dvě nuly = Z00 = beznohá bohyně Z a její exsiamští amorci (0+0). Je zebra bílé zvíře s černými pruhy nebo černé zvíře s bílými pruhy? Jak rychle se rozloží aligátor? Proč ženským postavám na Vermeerových obrazech nejsou nikdy vidět nohy? Je labuť nelítostným predátorem? Na všechny tyto zdánlivě bizarní otázky naleznete odpovědi ve zdánlivě bizarním Greenawayově opusu, který je tmelen Nymanovými skvělými hudebními motivy. (08.10.2008)

Zajímavě podivný film o smrti, rozkladu lidí jako jednotlivců, i jako celku. Bizarní osoby jako bratři zoologové Oswald (Brian Deacon) a Oliver (Eric Deacon) Deucovi, kteří touží pochopit důvod početí a samotný důvod existence, ale po tragické smrti svých manželek jsou fascinováni smrtí a rozkladem tělesné schránky, že k tomu upnou své výzkumy. Jsou to oddělená siamská dvojčata, která zase touží k sobě srůst. Navážou intimní vztah s jedinou přeživší osobou z tragické havárie, při které zemřely jejich manželky, Albou Bewick (Andréa Ferréol), která při nehodě přichází o nohu a její ošetřující lékař Van Hoyten (Joss Ackland) ji později přesvědčí, aby si nechala uříznout i druhou. Poté se vdává za nalezenou vymyšlenou postavou bez nohou Felipeho Arc-en-Ciel (Wolf Kahler). A po tragédii dávala bratrům radost do života švadlena Venuše Mélská (Frances Barber), která si v zoo přividělávala jako prostitutka. S ironickým nadhledem se kouká po hledání důvodu existence, ale hledající nachází jen smrt a totální rozklad v dekadenci společnosti, která je závislá na symetrii. (03.01.2010)

výtvarník a jeden z najlepších anglických režisérov peter greenaway je občas považovaný za anglického lyncha, no na rozdiel od lyncha sú jeho filmy ľahšia zrekonštruovateľné na časovej osy, no oveľa viac výtvarne zaťaženejšie a bizarnejšie, lynch pracuje s zánrovými a typicky americkými klyšé, greenaway pracuje s viac sofistikovanými nástrojmi . . . každopádne je Z O O film po výtvarnej stránke perfekcionistický a úchvatný, po stránke scenáristickej a hlavne čo sa týka práce s motívmi a témami priam dokonalý a vo všeobecnosti úplne "divný" (jeden z najdivnejších, aké som kedy videl) - je o niečo menej dôsledný ako autorov majstrovský Kuchár, zlodej, jeho žena a jej milenec, no oveľa, oveľa bizarnejší a úchylnejší . . . Výtvarné symboly doplnené o skvostné dialógy a jednoduchý, opakujúci sa, ľahko zapamätateľný a silne pôsobiaci univerzálny hudobný motív a zábery komponované ako majstrovské diela výtvarného umenia, kde je radosť pozrieť si film aj tretí aj štvrtý krát a kochať sa detailami, pričom však režisér (a scenárista v jednej osobe) nevyzdvihuje detail nad celok, ale podriaďuje ho komplexnosti príbehu i jeho myšlienkovému jadru, používa ho ako dekoráciu . . . herecké výkony hercov pre mňa takmer neznámych či veľmi málo známych sú silno štylizované a v službách autorského zámeru (niečo, ako Kaurismakiho filmy, špeciálne I hired a contract killer) (29.11.2007)

Poetika tohoto filmu je opravdu ojedinělá. Průběh filmu je jednoznačně diktován Greenawayovými uměleckými choutkami, které nejlépe charakterizují slova jako labuť, surrealismus, amputace, krokodýl, siamská dvojčata, symetrie nebo doba rozkladu. Příběh, neboli výstižněji základní dějová kostra, ale rozhodně nechybí. Pokud jsme teda ochotni přijmout fakt, že jeho základním námětem je cesta za poznáním, která spočívá ve zkoumání rozkladu těl mrtvých živočichů. Ale hledání dějové linky ve filmu tohoto kalibru se jeví jako naprosto podružná věc ve srovnání s přívaly tvůrčí invence, která se na nás hrne z každého záběru. Z každé scény, z každého záběru raší trsy tak originální bizarnosti, že snad ani není v lidských silách ji najednou vstřebat. Tento film přestavuje jakéhosi pomyslného chameleóna, který při každém našem pohledu změní barvu a ani po několikanásobném zhlédnutí si tak nemůžeme být jisti, co přesně máme čekat – vždy nás překvapí něco nového. Lví podíl na výsledném dojmu má samozřejmě hudba Michaela Nymana, bez které by byl zážitek poloviční. Z výborné tvůrčí konstelace tak vznikl film, který ve svém vyznění nemá konkurenci. (10.04.2009)

ani Lynch nemá tak silný zmysel pre "výtvarnosť" spojenú s významovou mnohovrstevnosťou Greenawaya.... to však nič nemení na tom, že samotná "hlavná myšlienka" diela mi ostala skrytá :)) ...aj keď najpravdepodobnejšiu cestu pre výklad tohto intelektuálne sofistikovaného diela nastolil asi MIMIC vo svojom komentári.... (03.11.2007)