Hrátky s peklem

Nejnovější Sonův film mě nějak výrazně nezklamal, ale ani nenadchnul, trochu lepší průměr, tu čtvrtou hvězdu dávám po dlouhém otálení za závěrečný masakr... I když "tohle není Kill Bill", inspirace jím byla zjevná (hlavně v momentě, kdy Micuko stojí obklíčena jakuzou a provede ten krásný "toč-seč-hlav"). Ze začátku jsem měl trochu problém se do filmu dostat, působil na mě hodně roztříštěně, ale nakonec mě docela zaujmul, pobavil a v některých scénách mě dokonce přiměl k hlasitému smíchu. Také jeho šílenost byla celkem uspokojivá, ale bohužel to byla šílenost trochu jiného druhu, než na jakou jsem u Sona zvyklý a na kterou jsem se tak těšil, takže proto možná ty mé mírné rozpaky... Nečekejte zkrátka žádné velké úchylárny a psychopatologické perverze, jen takový hodně odlehčený japonský gore humor. (22.04.2014)

Velice šílená komedie, oslavující filmové řemeslo. První polovina je dosti rozporuplná, ale jakmile se začne točit film s Yakuzou, tak je to neskutečná, nonstop krvavá lázeň, vzdávající poctu Samurajským filmům a lásce k filmovému řemeslu a přijde i "Japonský Bruce Lee". První polovina za 50%, druhá za 100%. (03.05.2016)

Hodinu a půl dlouhá příprava na geniálně pošahanou ultragore ultraWTF bitku na katany. Tolik krve se ve filmu asi ještě nikdy neobjevilo a je to nádherně švihlé, ale taky "jen" nádherně švihlé - na rozdíl od starších Sonových filmů (filosofující psycho Suicide Circle a čtyřhodinový epos o focení dívčích kalhotek Love Exposure) mi tu byly postavy vlastně úplně ukradené, hlubší myšlenky neexistují, a příběh je taky v podstatě o ničem - opravdu je to všechno co se ve filmu děje jen kvůli té finální půlhodině. 8/10 (13.05.2014)

Šionista :-) nejsem, u těch pár filmů, které jsem od něj viděl, jsem nikdy nešel nad tři hvězdy, a třeba takové Koi no Tsumi jsem málem nepřežil, ale tohle mi sedlo. Hravá filmová meta hříčka, které snad každému filmovému nadšenci musí čas od času vykouzlit přiblbý úsměv na tváři. Ujeté je to samozřejmě hodně, ale tentokrát tak nějak přístupně i západnímu divákovi. 9/10 (17.03.2014)

Zpočátku velká rychle sprintující bžunda, kde skupinka nadšených filmařů-školáků filmuje pouliční násilí z bezprostřední blízkosti a řádně si to užívá - do toho vstupuje dějová linie s galony krve. Režisér-scenárista chrlí nápad za nápadem a zdá se, že dvouhodinová délka na konci vyplivne diváka z kinosálu celého upoceného. Zkrátka něco, co byl před deseti lety schopen natočit šestkrát za rok Takashi Miike. Bohužel, asi po půl hodině se začíná objevovat dějová vata, navíc ubíhající slimáčím tempem a ke konci se to už jen zhoršuje. Finální film masakr je sice krvavý dostatečně, ale už tomu chybí ta lehkost, s jakou v úvodu projížděla japonské ulice filmařská esa Fuck bombers. Na půlnoční film pořádně zábavné, ač ve druhé půlce už znatelně dlouhé a prošpikované scénami, které jen zdržují od zábavné podívané. I tak ale jeden palec a čtyři hvězdice nahoru. (01.10.2014)