Temné kouty

Zdá se mi, že tu vražednou noc na farmě bylo vražedně až přemotivováno. Libby se vydává po stopách pachatele, který před 30 lety zničil její rodinu a zázračně nachází stopy, které ji dovedou k překombionavému rozuzlení. Důvody, proč odsouzený celá desetiletí držel jazyk za zuby, jsou leda legrační a tak na mě působily mnohé scény filmu - přepjaté a přitom prázdné. SHRNUTÍ: Jak zásadně nepostupovat, když chcete svůj statek vysekat z dluhů. (29.07.2018)

Příběh je dobrý, zajímavý. Líbilo se mi to prolínání časových linií, když jsme se dozvídali nové a nové skutečnosti a skládali se střípky do výsledného zjištění, kdo je ten vrah. Bohužel tam ale bylo také dost zdlouhavých a nudných pasáží. Řekl bych, že tady selhala režie, tento příběh se dal natočit daleko lépe. Ještě bych zmínil Charlize Theron, její výkon byl v pohodě, ale já bych jí mnohem raději viděl v roli, kde může i předvést svojí krásu a né jako tady, že celý film vypadá jak bezdomovec. (26.02.2017)

Keď som zistil, že ďalšia kniha Gillian Flynn bude sfilmovaná, bol som nadšený. Gone Girl bolo vynikajúce a chcel som poznať ďalší príbeh z jej zákutí. "Dark Places" je úplne niečo iné a musím povedať, že tiež je to jeden z filmov, kde bude môj názor o niečo odlišný, než niektorých ľudí, ktorí sem svoje komentáre už hodili. Najprv som bol sklamaný z obsadenia Chloe Grace Moretz. A v prvej scénke som si hovoril, že skutočne tento film zabije. A hoci sú tu stále všetky jej typické gestá, ktorých sa nevie zbaviť a sú v každom filme, kde má nejakú rolu (podobné problémy máva často aj Kristen Stewart) tak musím priznať, že veľmi dobre dokázala dať charakter svojej postave a úplne som veril, že by vedela byť skutočne zlá. Myslím si, že takto nejako mala vystupovať v Sils Maria a bol by som jej to uveril. Napriek tomu som mal počas filmu trošku pocit, že možno je vo svojej role až príliš dobrá. Čo tým myslím? Keď som pozeral Rosamund Pike v Gone Girl, tak som ostal šokovaný z toho kam jej postava smerovala. Tu som však vedel od začiatku, že nejakým spôsobom do toho zapadne a to napriek faktu, že film sa veľmi inteligente snaží odpútať našu pozornost iným smerom. No jej výkon zlej dievčiny je tak presvedčivý, že vieme s určitosťo, že tam musela zohrať nejakú rolu. Ale teraz už dosť o nej a povedzme si o ostatnom. Charlize Theron je skutočne perfektná. Toto je ďalšia rola, ktorá jej maximálne sedí a človek to vezme všetkými desiatimi. Ostatní herci sú tiež fajn, no niektoré postavy (najmä Michelle a Runner) vedia jemne dráždiť na nervy, lebo pôsobia trošku stereotypne. Jej druhá sestra Debby tu dokopy nemá žiadnu rolu a pôsobí len ako postava do počtu. Lyle je ale naopak zaujímavým elementom a dáva príbehu skutočne niečo nové. Najviac sa mi ale okrem Charlize páčil Corey Stoll v role dospelého Bena a jeho myšlienky. Celkovo si myslím, že ide o dobrý film. Mohol vyťažiť zo svojho potenciálu viac, ale napriek tomu som rád, že som mu venoval svoj čas a konečne ho videl. Hodnotenie: B+ (03.08.2015)

"Zabil tvoji maminku a sestry Ben?" Malá vystrašená Libby odpověděla kladně a každý trošku zkušenější filmový divák ví, že kdyby to byla křišťálově čistá pravda, tak by se o tom žádný film netočil. Já tedy obvykle nemám nic proti tomu, aby se pátralo po tom, jak to ve skutečnosti bylo, ale tentokrát mě to moc nebavilo. Takže mi ve výsledku bylo jedno, jestli je vrahem Ben, Libby, Diondra, zahradník nebo kdokoli jiný a tak to asi nemělo být. (21.01.2016)

Hodnoceny ve světle Zmizelé, která byla již v knižní podobě žánrem i tónem trochu jinde, jsou Temné kouty totálním fiaskem. O zklamání nicméně jde i při odhlédnutí od jména a pověsti autorky (která tentokrát nenapsala scénář, pouze dala režisérovi své posvěcení, cokoli je tím míněno). Nadbytek vypravěčů „dramaturgicky“ ubližoval již předloze, kde ovšem sloužil k vytvoření komplexního, zcela nenostalgického portrétu rurální Ameriky 80. let (amorálnost a násilí v ní bylo možné chápat nejen jako únik před chudobou, ale i jako metaforu zániku tamějšího farmářského způsobu života). Čtyři sta stran textu však není totéž co 100 minut filmu. Filmové Temné kouty jsou uspěchané, roztěkané, bez atmosféry a bez napětí. Otevření filmu vraždou sice slibuje detektivku, na jejímž konci dojde k odhalení vraha, ale vyšetřování probíhá příliš předvídatelně a jednotvárně, aby podněcovalo naši zvědavost a dávalo nám prostor k vlastnímu zapojení se do pátrání. Četné flashbacky málokdy doplňují detektivní linii, nevyvolávají ani nezodpovídají otázky ohledně identity vraha a s předstihem sdělují, co se Libby dozví od dalšího svědka, kterého navštíví. Zkrátka jsou redundantní. Sběr a vyhodnocování informací musely ustoupit před charakterovou proměnou Libby, měnící se z ženy pasivní, která založila svou „kariéru“ na přidělené nálepce oběti, v ženu aktivní, jednající víceméně bez pomoci mužů (v knize je Lyle ještě víc na obtíž). Jakkoli působivě (a přitom s mírou) tuto proměnu Charlize Theron zahrála, kvůli neustálým skokům v čase s Libby nestrávíme dost času, abychom do jejího vnitřního světa pronikli tak důkladně jako v knize, která mnohem více a lépe pracuje s hrdinčiným cynickým komentářem. Těkání mezi empatickou charakterovou studií a odtažitým krimithrillerem způsobuje, že film nefunguje ani na jedné žánrové úrovni. Stejně nekoncepční (resp. s koncepcí režiséra nesladěná) je práce Greengrassova kameramana Barryho Ackroyda, který sice správným svícením a ztlumenými barvami dokáže zvýraznit pochmurnost zápletky, ale syrově dokumentaristický styl (rozstřesená ruční kamera, zoomování) uplatňuje i ve scénách, kde by bylo žádoucí zklidnění a kde upozorňování na skutečnost, že kameru někdo drží v ruce a spontánně reaguje na probíhající dění, jen odvádí pozornost od dialogů. Podobné pochyby vyvolává práce s barvou ve vztahu k různým flashbackům. Zatímco zrnitý černobílý obraz nachází své opodstatnění u vzpomínek na vraždu, které tak připomínají poloamatérský osmdesátkový horor z hodně jeté VHSky, proč jsou černobíle (nikoli již zrnitě) natočeny i vzpomínky jiných postav, případně vzpomínky tvářící se jako objektivní, a na druhé straně nikoli retrospektivy vázané na hledisko Patty a Bena? Jestliže režisér z mnohdy jízlivé a brutální předlohy udělal uměřené, lehce sentimentální psychologické drama, kameraman ji pochopil jako variaci na Capoteho přelomový reportážní román Chladnokrevně. Divák pak nejlépe udělá, když namísto návštěvy kina sáhne po knize. 55% (19.06.2015)