Hacker

jedine, kvoli comu sa tento film oplati vidiet je atmosfera a hudba. Inak mi to silno pripominalo lacne D-écko s Jean Claude van Dammeom z 90.tych rokov... Ako moze byt v jednom filme tak vela zlych hereckych vykonov? A preboha, kde vlastne prisli na ten debilny namet? Tolke idiotizmy a nelogicnosti, to sa veru len tak nevidi. Michael, Michael, co si nam to urobil? (07.06.2015)

Scenár by som si vedel predstaviť v rôznych podobách. Od áčkovej bondovky až po céčkový akčňák s Dolphom Lundgrenom, a stále by to mohla byť zábava. Mann ho však poňal svojsky odťažito a všade, kde by mohol využiť napr. exotické prostredie alebo paranoju, ide na pol plynu a prichádza so skrat(k)ovitými riešeniami, kde hlavne finále vôbec nedáva zmysel... Hlavný hrdina mi celkovo prišiel slabo vyprofilovaný, na čom zlyhávajú aj ostatné vzťahy... Zlatý SWORDFISH... (24.10.2015)

Tak tohle jsem si mohl odpustit. Neskutečně odfláknutej a dějově nedořešenej film kterej se sice tváří hrozně chytře, ale s tím totálně rozstříleným scénářem prostě nemá co nabídnout. Čekal jsem třeba na konci nějakou pointu nebo aspoň trochu obsáhlejší vysvětlení toho co se dělo a proč se to dělo, ale dostal jsem jenom groteskní krvavou lázeň, šroubovák vraženej do palice a podobný vychytávky nevím proč asi aby ukázali, že je to Rko. Teda já proti násilí nic nenamítám, ale do způsobu jak se tenhle film tváří, že je pojatej mi to moc nepasovalo. Pak ještě asi dvě přestřelky z komickou naprosto idiotsky rozklepanou kamerou. Přidejte neúnosnou stopáž a máte tu smrtící koktejl. Takže mi vychází, že 2 hodiny tupě čumět do zdi by byl efektnější zážitek.20% (13.01.2015)

Od prvních záběrů jasně rozpoznatelný Mann tentokrát netočil podle vlastního scénáře a je to znát. Samotná zápletka je klasickou báchorkou o geniálním zločinci, který je nucen spolupracovat s vládními složkami, aby společně přemohli zákeřné gangstery. Ve filmu najdeme celou řadu poznávacích znaků Mannovy režie - dlouhé záběry na noční města, ostrou digitální kameru, precizní zvuk, brilantní přestřelky, ale pouze pokus o nenápadné vykreslení povah hlavních postav. Přesto Hackerovi něco zásadního chybí. Jsem přesvědčen o tom, že je to výrazná hudba, která v Mannových filmech mívala tradičně obrovskou váhu a narační důležitost. Podobně jako tuším již v Public enemy se režisér vzdal využívání rockových a popových písní a hudbu velmi upozadil. Když už se zdá, že pozvolna sílící tóny elektrické kytary vygradují podobně jako v Heatu, tak je track utnutý. Zpěv uslyšíme pouze jednou, navíc se jedná o lacinou kopii Lisy Gerrard, kterou Mann pro filmovou hudbu objevil. Nejnovější film mého oblíbeného režiséra tak stěží dosáhne na čtyři hvězdy. (07.11.2015)

Hacker vskutku vyžaduje hodně proměn diváckého rámcování - rámcování toho omšelého (logicky děravého příběhu), toho ozvláštňovaného (nenápadně sofistikované vyprávění plné odboček a zdržovacích prostředků) i toho převážně ozvláštňujícího (stylové postupy) -, pročež ho lze jen s obtížemi doporučit každému. Mohu-li si však dovolit cinefilní poznámku: osobně jsem v kině za poslední rok neviděl impozantnější film. Více poznámek tradičně zde. (20.01.2015)