The Invitation

The Invitation přináší netradiční pojetí subžánru "Home Invasion." Komorní, psychologická a tíživá konverzačka s příslibem čehosi podivného ve vzduchu. A divák spolu s Loganem Marshallem-Greenem tápe a přemýšlí, co se to vlastně sakra děje. Kdo ze všech těch lidí je magor? Je to jenom jeho bývalá žena a její nový manžel? Nebo v tom jedou i ostatní? Nebo snad hrabe hlavnímu hrdinovi? Co se vlastně stalo mezi ním a jeho ženou? A proč jsou všichni tak zatraceně divní? Jak děj postupuje kupředu, začíná si být hlavní hrdina čím dál víc nejistý tím, co se okolo něho vlastně děje. Podivná pohostinnost se zhruba 15 minut před koncem filmu během jediné scény rázem změní na boj o přežití. A samotný poslední záběr na celé město dává docela jasnou odpověď na to, čeho jsme byli svědky. Sdílené šílenství ve své tiché kráse i hrozbě. (26.08.2016)

Psychologické drama o muži - Willovi, který je sužován tím, co v minulosti prožil. Ano, je pozván na večeři ke své bývalé ženě, kam se dostaví s přítelkyní. Sejde se tam skupina známých lidí, aby společně zavzpomínali. Majitelé rozlehlého domu jim chtějí nabídnout cestu z traumat, co každého z nich tíží. Zdejší obsah si samozřejmě vymýšlí. Nikdo z hostů žádnou paranoiou netrpí, ani je nejímá hrůza. Jen jedna žena, z osobních důvodů, odjede dříve... Jediným zneklidněným a podezíravým je Will. Mám rád silná konverzační dramata, jenže tohle jím opravdu není. Než přijde očekávaný konec, bojuje člověk s únavou o sto šest. Poslední čtvrthodinka probere, sice nic překvapujícího nepřináší, ale jisté napětí má. A poslední záběr si zaslouží samostatnou hvězdu. Jinak nejde ani o hriller, ani o horror. Celkově nedoporučuji, je spousta lepších filmů... (22.04.2016)

Takhle blbě to dopadne, když se nepříliš talentovaná režisérka pustí do potenciálně zajímavé látky. K filmu si dejte pochutinu, nejlépe chlupatou deku, z níž budete ukusovat sousta, k nimž vás dožene tenhle pičovně zpracovaný/zprasený film, za oříšky, chipsy a jiné rozhodně neutrácejte, nechte si to k lepšímu filmu z kategorie horor. Ostatně tuhle kategorii tak trochu reprezentuje až ve vlažně pojatém finále. Do té doby se jedná o žánrově nezařaditelný film, snad nejvíce se otírá o psychologický žánr, ovšem ani to není příliš markantní. A pokud nemáte uvařeno, uklizeno, nakoupeno, nevadí, během této nekonečně zdlouhavé rapsodie na žvásty u stolu stihnete v pohodě vše. Ve filmu se prakticky nic podstatného neodehraje. Hlavní chlápek má trauma z dávného úmrtí syna, tím jsem si jist, ovšem co přesně se jeho synovi stalo, na to už si povolejte Sherlocka Holmese. Patrně zemřel po úderu Rafaela Nadala, neb v jeho úmrtí svoji roli sehrála tenisová raketa, anebo jsem to prostě nepochopil. Jistě se pobavíte nad relativně zábavným hádáním příčin jeho úmrtí, pokud ovšem sami nezemřete nudou. Nápad přijmout pozvání od bývalky, která nemá zrovna ty nejčistší úmysly, trpí mnoha neduhy. Exotická režisérka Karyn Kusama si s nimi od počátku nevěděla poradit, nedokázala je odbourat. Film se sice zuby nehty drží jakéhosi realistického přístupu, ale selhává ve formě vyprávění, které nemá sebemenší vnitřní logiku, slavné to ani není s technickým zázemím, všude přítomná ponurost, slabé nasvícení, gore je zcela zbabělé, pár slabých úmrtí přijde až v závěru. O hercích se nedá prohlásit, že by byli přímo strašní, ovšem zapadávají dokonale do nevýrazného konceptu. Nudné pojetí si s tímhle filmem vybavím v prvé řadě, určitě si ale nevybavím žádný výrazný moment filmu. Námět určitě měl svůj potenciál, jeho režijní (pře)vedení je ale slabé, nudné. Nedá velkou práci u filmu usnout. Pozvání ke spánku tedy proběhlo úspěšně. 4/10 (20.02.2017)

Psychologizující drama s thrillerovým ocasem o jedné hodně podivné večeři v kruhu dávných přátel, film, o kterém lze bez spoilerování těžko něco napsat. Takže jen heslovitě: Příběh působivý, herecké výkony celkem slušně přesvědčivé, ale scénář už tolik ne, většinu času jsem měl pocit jakési vyumělkovanosi, nepřirozenosti, scéna i dialogy mi připomínaly spíš divadelní hru, než běžné konverzační setkání běžných lidí. Myslím, že šikovnější scénárista by mohl z námětu vytěžit víc syrovosti, existenciální hloubky a realistického napětí. Atmosféra i tak ovšem výborná - dusná, nepříjemná, zlověstná, paranoidní. Tempo pomalé, klidné, relaxační. Čtvrtá hvězda za posledních dvacet minut, i za poslední (i když nepřekvapivý) záběr. 70%. (15.04.2016)

Po 40ti minutách jsem začal přemýšlet, jestli má smysl film dál sledovat. V zásadě to byla jen žvanírna, která sice byla plná potenciálně divných lidí ztvárněných vesměs neokoukanými a dobrými herci, ale i tak jsem si říkal, že místní hodnocení na mě připravilo další past. Pak ale začala atmosféra houstnout. Nijak zvlášť, ale přesto film začal působit zneklidnujícím dojmem a vše vyvrcholilo odhalenou pointou, která v tomto případě nepřišla až v závěru a právě proto mohla rozpoutat neskutečné psycho peklo, které dalo téměř zapomenout na předcházející nudné chvíle. 75% (15.04.2016)