Bohové musí být šílení

Charakteristickým rysem Křováků je jejich naprostá neúcta k jakémukoli druhu osobního vlastnictví. Bohové jsou možná šílení, ale afričtí filmaři na tom jsou také všelijak. I když první díl světově proslulé série o Xiovi nedosahuje nonsensuálních výšin (či hlubin) jiných děl africké komerční kinematografie (do nichž jsem měl možnost letmo nahlédnout díky bratrovi, který sdílel na koleji pokoj s nigerijským spolužákem), Bohové jsou jaksi vzdáleni nejen geograficky. Ta veselá směs etnografického pseudo-dokumentu, grotesky a politické komedie bezmála v duchu Banánů má zkrátka cosi navíc. Druhým a třetím 'navíc' jsou skvělý český dabing a fakt, že jsem film zbožňoval jako dítě. Nechci o tom mluvit. (06.02.2022)

Nejen v dnešní době, je tento film pohlazení po duši a úvodní mluvené slovo, kde Uys velmi trefně popisuje o co všechno jsme přišli, abychom se měli "dobře"... to je skoro filosofická esej. Co vlastně člověk ke spokojenému životu opravdu potřebuje, ukáže scéna, kde vidíme co mezi Křováky bez majetku způsobí taková nicotnost, jakou je prázdná láhev od Coly. Netvrdím, že se lidi mají sebrat a vrátit se zpět na stromy, ale právě díky takovému filmu, by si spousta lidí mohla trochu zrevidovat hodnotový systém. Po více než čtyřiceti letech od uvedení, totiž platí, že bohové jsou zcela jistě šílení. Každopádně moralizuji jen já, ve filmu vás nic takového obtěžovat nebude. Uys to nemá zapotřebí, takže nám civilizantům jen velmi laskavě nastavuje zrcadlo skrze čistě přírodního človíčka. A činí tak velmi zábavným způsobem. Ostatně mise vrátit láhev bohům, probíhá paralelně s příběhem nové paní učitelky a mikrobiologa, který to se ženami ale vůbec neumí. A taky se tam zamotá i nějaká ta akce, ale nic ukrutného. No a to vše v kulisách nádherné Afriky. Opravdu už není víc, co by jste v rámci žánru mohli chtít. Pokud vás bavil Krokodýl Dundee, nebo Afričan, tady si na své příjdete taky. Moje srdcovka. (15.12.2021)

Křovák Xi se vydává na dlouhou cestu, aby vrátil bohům jejich dar, který jeho kmeni přinesl jen nenávist a potíže. Mladá učitelka Kate přijiždí do Botswany, aby zde učila místní děti číst a psát. Zde se jí ochotně ujímá zmatkař Andrew, který je v její přítomnosti absolutně nepoužitelný. A nakonec, místní revolucionář Sam Boga prchá po neúspěšném atentátu na prezidenta. Postupem času se všichni navzájem potkávají, což přináší hromadu více či méně humorných scének (ty, co se týkají konfrontace světa křováků s moderním (rozuměj africkým) světem jsou nejzábavnější)... I přes tisíceré opakování našimi televizemi se na to dá kdykoliv podívat znovu, a milý Xixo vždy skvěle pobaví... (24.07.2004)

Očekával jsem od toho mnohem víc. Jamie Uys měl zůstat u šprťouchlatovských Funny people, protože to mu šlo lépe. Navíc hlavní "atrakce" filmu mi připadá, jako kdyby byla ve filmu tak trochu navíc. Hlavním tahounem filmu je totiž Andrew Steyn, který ze sebe dělá pořádného vola a všechno se víceméně točí kolem něho. Na konfrontaci mezi světem Křováků a světem "civilizovaných" lidí nedochází k takové míře, aby to uspokojilo i smíchochtivé diváky jako já. Proto se nejvtipnější momenty filmu týkají auta, kterému jaksi nefunguje ruční brzda. Scény, kde se auto potkává s bránou v kopci, jsou opravdu skvělé. A jinak? Jinak se člověk musí těšít ze záběrů na krásnou krajinu a na život domorodých Křováků. Nic jiného mu totiž nezbývá. //Zhlédnuto v rámci Challenge Tour: 30 dní se světovou kinematografií// 55% (01.05.2015)

První díl o dobrodružných osudech křováckého lovce Xi. Vlastně je to tak trošku humornější pohled na střed dvou odlišných kultur. Co může způsobit jedna prázdná sklenice od coca-coly? Pro mě povedená komedie, která vás nenásilně osloví svým, někdy možná potrhlým, ale často originálním humorem bez hektolitrů tělních tekutin a stupidních dialogů. Jako nejvtipnější scénku v tomto případě nominuji Xiho jako řidiče auta. :-) (13.12.2006)